Vesmírný tulák a jeho životní příběh
Putoval vesmírem
zlatavý retrívr Ben
V raketě přebýval
jako osamělý pasažér
Nikomu nescházel
nikdo ho nepostrádal
Bylo tomu však skutečně tak?
Ben pána měl
ten ale o něj nejevil zájem!
Raději se ho vzdal
za tučnou odměnu jej zaprodal!
A to za účelem kosmických výzkumů
pokud při nich retrívr přijde o život
rozhodně to dle jeho majitele nebude na škodu
Jak legendární Lajka
připadat si musel Ben
marně dovolávajíce se pomoci ve stavu beztíže
jež toliko tížila jej
Opravdu však jeho snažení bylo nakonec marné?
Jak si pak vysvětlit
že retrívra zčistajasna oslovil
nikým neřízený počítač palubní
jenž s onou němou tváří soucítil?
Ben jinak nebyl hloupé zvíře
uvědomoval si závažnost dané situace!
Přežíval jen díky tomu
že zavčas objevil skrytou potravinovou zásobu
a sám ve své hlavě pečlivě rozvrhl si
nakolik dní ta mu patrně vystačí
Retrívr byl natolik chytrý
že nezaváhal ani nyní
kdy po dlouhé době spojil se s ním
onen počítač palubní
Ač každý z nich jiným jazykem promlouval
společně oba usilovali o to samé, tedy o návrat!
A to na svoji domovskou planetu!
Vyslyší někdo konečně jejich naléhavou prosbu?
Nemožné stalo se po nekonečných týdnech živoucí realitou
kdy tísňové volání z rakety
zaregistrovali na míle daleko
A to na malebném ostrůvku kdesi v Tichém oceánu
kde právě ke psům jeho tamní obyvatelé
chovali bezmeznou láskyplnou úctu!
A tak zatímco Benův někdejší pán onemocněl
a v naprosté samotě na rakovinu umíral
zlatavý retrívr naopak o mnoho kilometrů dále
svůj velký happyend zažíval
Kdy z nebes na domovskou planetu
opětovně bez újmy se dostal
jako zbožně oslavovaný statečný hrdina!
Jaké z toho plyne ponaučení?
Ono prosté, následující:
Važme si přízně němých tváří
my lidé, co společně s nimi
obýváme planetu Zemi
Neboť možná právě oni budou těmi jedinými
kdo vyprovodí nás oddaně na naší cestě poslední