O dobrotivém králi
Kdesi, kde není lidské mysli známo, žil moudrý král. Miloval své poddané velice. Položil by za ně i život. Byl velmi laskavý, ale i přísný. Zároveň své poddané zahrnoval dary. Vše co měl, měli i oni. Jeho lid si však darů nevážil.
Král si usmyslel své poddané prověřit. Jednoho ze svých poddaných tedy přestrojil za velmi bohatého krále. Dal mu veškerou svou moc a majetek. Poslal ho mezi poddané, aby nalákal lidi do svého království. Sliboval jim věci, které u svého dobrotivého krále neměli.
Mohli vraždit, aniž by byli uvrženi do žaláře. Mohli krást, aniž by museli vracet. Muž a žena si nemuseli být věrni. Nemuseli ctít svého krále, ani ho poslouchat. Jediné co po nich král – poddaný chtěl, bylo, aby žili v jeho království.
Lidé se nechali zlákat a utekli do slibovaného království. Král, onen poddaný, jim ukázal cestu, ale místo království se ukázala krajina zmítaná válkou. Lidé se chtěli vrátit, ale zapomněli cestu zpět.
Jednoho dne se zastesklo laskavému králi po svých poddaných. Vyslal tedy svého jediného syna, který mu byl věrný, do cizí krajiny, aby ukázal cestu poddaným, kteří ho zradili.
Princ přišel do města a zvěstoval, co mu dobrotivý král nakázal. Říkal poddaným, že když se mu omluví a budou žít podle jeho vůle, mohou se vrátit. Mnozí lidé uvěřili a vrátili se do království svého dobrotivého krále. Ale bohužel, byli i ti, co brali slova prince jako výsměch.
Protože se ho báli, jelikož znal jejich skutky, tak ho radši zbavili života. Když se princ nevracel, tak sám dobrotivý král přivedl svůj věrný lid do svého království. V něm se lidé radovali. Ti, co se nechtěli vrátit, ti se mezi sebou pobili.
Toto je příběh o dobrotivém králi.