Výzva (20)

Výzva (20)

Je jen s podivem, kolik času mi lidé zde na Zemi za život promarníme. Nyní mluvím o talentu, jenž nám byl dán do vínku a jenž se u mnohých z nás plně rozvine kolikrát až v dosti pokročilém věku. Toto samozřejmě není stálým pravidlem. Existuje celá řada zázračných dětí, jež uspěly záhy poté, co se narodily. Za zmínku například stojí Wolfgang Amadeus Mozart či šachista Bobby Fischer. O obou taktéž byly natočeny neméně slavné filmové adaptace.

Přesto mezi námi je přítomno stále více těch, u nichž se právě daný talent kolikrát rozpozná až za zenitem dospělosti. Příkladem může být americký zpěvák říkající si Scatman John, jenž svoji hvězdou dráhu prožil až po padesátce, v druhé polovině devadesátých letech, kdy se po celém světě proslavil takzvaným scatem a naplno tak využil svoji vrozenou vadu koktavosti, za níž dokonce byl uveden do síně slávy koktavých lidí.

Jsou ale mezi námi i tací, kteří na sobě nic výjimečného po celý svůj život nepozorují, i když talent rozhodně mají. Tak tomu bylo u jednoho mládence z USA, jehož jméno si bohužel již nevybavuji. Daný mladík byl od narození problémovým dítětem, kdy svým rodičům a okolí přidělával jen samé starosti. Postupně ho vyloučili ze všech možných škol, několikrát pak dokonce skončil ve vězení kvůli četným deliktům. A přitom dotyčný mohl pracovat přímo pro NASA, kde by uplatnil své nemalé vlohy pro matematiku a počítače, což o něco později prokázaly četné testy od promovaných psychologů na slovo vzatých. Onen mladík všechny okolo však i nadále ignoroval a pokud se nemýlím, tak momentálně stále zůstává v jednom z nápravných zařízení, kde skuhrá na celý tento náš pozemský svět, jak mu v jednom kuse neustále ubližuje.

Také ke mně byl osud nespravedlivý a plně rozvinout vlastní potenciál mi bylo umožněno až na prahu třicítky. Do té doby jsem byl pouze výhradně odkázán o svých spisovatelských námětech jen snít. Pokaždé když jsem na ně byť jen pomyslel či vzal do ruky tužku a papír a nanečisto se něco pokusil sepsat, zasáhl proti mně okamžitě můj vnitřní Diktátor s tím, že vše co vytvořím, musí býti profesionálně upotřebeno a pokud tomu tak do budoucna nebude, nemám z jeho strany dále právo cokoliv dalšího tvořit.

Onehdy jsem vůči této své vnitřní složce pocítil značnou nevraživost, leč nebylo mi to nic platné. Jakmile jsem něco z Diktátorových zásad porušil, vnitřně mě pak ponižoval a doslova terorizoval a já tak dál trpěl a z daných šoků se dostával s odstupem několika týdnů až měsíců. Tak závažné to se mnou onehdy bylo. A to se teprve psal rok 1995.

O něco později, konkrétně v roce 2001, jsem se k psaní pokusil vrátit. Stalo se tak krátce po maturitě na gymnáziu, za studií německého jazyka na J. A. Komenského v Nymburce. Leč ani tehdy to nedopadlo. Až v roce 2004, co mne zradilo studium na Vyšší odborné škole hotelnictví a turismu, kdy jsem byl nucen danou školu opustit, abych dalších sedm let strávil na úřadu práce, přeci jen mezi mnou a Diktátorem došlo k jisté zlomové dohodě. To když mi Jan Šípek nabídl, že jednu z mých knih oficiálně vydá na papíře a lidé si ji pak budou moci regulérně koupit. Kniha nakonec, po četných komplikacích s textem, přeci jen vyšla a to o šest let později, tedy v roce 2010, další tvorba pak od roku následujícího jest prezentována zde na těchto mých webových stránkách.

Sám za sebe zastávám názor, že jistým talentem oplývám, to bych jinak nesepsal na desítky literárních počinů. Nyní tak již záleží čistě na vás, vážení čtenáři, zdali to cítíte stejně. Pokud ano, může mě to jen těšit. Pokud ne, snad si vás získám svojí další tvorbou.

A jakým talentem oplýváte vy, vážení čtenáři? Jste v něčem výjimeční? A pokud tomu tak není, můžete za sebe doporučit nějakou jinou významnou osobnost, jíž si vy osobně vážíte? Nachází se takový člověk přímo ve vašem okolí či je dokonce součástí vaší rodiny? A pokud ano, v jakém odvětví zazářil?

Prosím, dejte mi vědět na tuto moji eldarovou webovou stránku či přímo do facebookové skupiny „City Means – Město plné návratů“. Klidně mi sem na web napište pod smyšlenou emailovou adresou, pokud nechcete uvésti z bezpečnostních důvodů svoji skutečnou. Nikdo se za to na vás zlobit nebude.

Tolik autor

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Výzvěnky fejetonkové aneb zápisníček jednoho autora. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *