Trnité růží (20)

I.

LEPŠÍ ZÍTŘKY

Již odezněly nelibé tóny zlé poémy

lidé odevzdali stesky

do budoucnosti dívajíc se

smýšlí o svých zítřcích

 

Tu Jana nad malbou krajin přemítá

tu Jan dějiny umění oslavuje

kéž by Onen nejvyšší tam nahoře dal

abychom my všichni na tomto světě zase šťastní byli

 

Zažili jsme příliš mnoho smutku

prožili příliš mnoho nepěkných chvil

A tak společně sborově prosme –

ďáble zalez nazpět do své díry

a zůstaň v ní pokud možno již napořád

 

Objevujme kouzla zítřků

modleme se za nové životy

vysvlečme ze sebe obavy

oblečme se do vest míru

 

Přejme si nemožné

nevzdávejme svá úsilí

 

Vždyť stačí tak málo

abychom opětovně šťastní byli

v onom vzájemném harmonickém souznění a míru

navěky po zásluze konečně tu žili

 

II.

ETAPA

Právě zakončila se jedna etapa života

protiúder mocných sil utichl

a my odcházíme do svých domovů

špinaví, upocení, se šrámy na duši

 

Toliko toužíme po přátelské rouše

po obejmutí svých bližních

Snažíc se zapomenouti na nehostinnou minulost

doufajíc jen v dobrotivou budoucnost

 

Nezbývá nežli po letech konečně si říci ono magické:

vítejte má lásko, rodino, můj příteli

V jejich objetí spočinouti

rozdat se jim hřejivým srdcem

 

Vezmeme tedy loutnu a flétnu

usedneme za klavír

konečně společně nově nabytou svobodu oslavíme

vzájemnou přízní se započneme obdarovávat

 

Tak stiskni mou dlaň

věnuj polibek

ulož onu nechvalně proslulou zlobnou zbraň

do temných hlubin minulosti

 

Místo ní tu máš mne

svůj klidný přístav, stále zázemí

na tom se nic nezmění

pokud slíbíš mi

že po zbytek života budeš uznávati lásku

nikoliv onu zlem a krví nasáklou válku

 

Tak by tomu navěky mělo být

jen v pokojném míru tu žít

 

III.

BYL BY HŘÍCH

Byl by hřích neobejmout tě, lásko má

byl by hřích odloučit se od tebe, krásko má

svůj mundúr vojáka jsem již odevzdal

bolestivou vojnu prodělal

A nyní si přeji býti jen tvůj

a aby nad námi ochranou ruku držel sám velký mocný Bůh

 

Toliko bolesti prožívala má duše

když brala životy druhým z nehostinné buše

Já však více nehodlám teskniti

to ti chci nyní důvěrně sděliti

 

Chci jen tebe na rty líbat, lásko má

pro tebe tu navěky být, krásko má

 

Byl by hřích nemít hřích

prahnout po tvé lásce

vděčný za to být, kát se

na rty tě líbat

tvé srdce láskyplně vzývat

 

Tisíckrát ti štkát do vlasů

slůvka naplněna vášní z milostných dopisů

 

Byl by hřích nebýt tvým Romeem

a ty mojí Julií

noci plné vášní prožívat v tvém obětí

 

Neboť pouze když dvě zamilované duše splynou v jednu

je to navěky věků

je to na věčnost

srdcem láskou stvrzenou věrnost

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Trnité růží. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *