I.
LEPŠÍ ZÍTŘKY
Již odezněly nelibé tóny zlé poémy
lidé odevzdali stesky
do budoucnosti dívajíc se
smýšlí o svých zítřcích
Tu Jana nad malbou krajin přemítá
tu Jan dějiny umění oslavuje
kéž by Onen nejvyšší tam nahoře dal
abychom my všichni na tomto světě zase šťastní byli
Zažili jsme příliš mnoho smutku
prožili příliš mnoho nepěkných chvil
A tak společně sborově prosme –
ďáble zalez nazpět do své díry
a zůstaň v ní pokud možno již napořád
Objevujme kouzla zítřků
modleme se za nové životy
vysvlečme ze sebe obavy
oblečme se do vest míru
Přejme si nemožné
nevzdávejme svá úsilí
Vždyť stačí tak málo
abychom opětovně šťastní byli
v onom vzájemném harmonickém souznění a míru
navěky po zásluze konečně tu žili
II.
ETAPA
Právě zakončila se jedna etapa života
protiúder mocných sil utichl
a my odcházíme do svých domovů
špinaví, upocení, se šrámy na duši
Toliko toužíme po přátelské rouše
po obejmutí svých bližních
Snažíc se zapomenouti na nehostinnou minulost
doufajíc jen v dobrotivou budoucnost
Nezbývá nežli po letech konečně si říci ono magické:
vítejte má lásko, rodino, můj příteli
V jejich objetí spočinouti
rozdat se jim hřejivým srdcem
Vezmeme tedy loutnu a flétnu
usedneme za klavír
konečně společně nově nabytou svobodu oslavíme
vzájemnou přízní se započneme obdarovávat
Tak stiskni mou dlaň
věnuj polibek
ulož onu nechvalně proslulou zlobnou zbraň
do temných hlubin minulosti
Místo ní tu máš mne
svůj klidný přístav, stále zázemí
na tom se nic nezmění
pokud slíbíš mi
že po zbytek života budeš uznávati lásku
nikoliv onu zlem a krví nasáklou válku
Tak by tomu navěky mělo být
jen v pokojném míru tu žít
III.
BYL BY HŘÍCH
Byl by hřích neobejmout tě, lásko má
byl by hřích odloučit se od tebe, krásko má
svůj mundúr vojáka jsem již odevzdal
bolestivou vojnu prodělal
A nyní si přeji býti jen tvůj
a aby nad námi ochranou ruku držel sám velký mocný Bůh
Toliko bolesti prožívala má duše
když brala životy druhým z nehostinné buše
Já však více nehodlám teskniti
to ti chci nyní důvěrně sděliti
Chci jen tebe na rty líbat, lásko má
pro tebe tu navěky být, krásko má
Byl by hřích nemít hřích
prahnout po tvé lásce
vděčný za to být, kát se
na rty tě líbat
tvé srdce láskyplně vzývat
Tisíckrát ti štkát do vlasů
slůvka naplněna vášní z milostných dopisů
Byl by hřích nebýt tvým Romeem
a ty mojí Julií
noci plné vášní prožívat v tvém obětí
Neboť pouze když dvě zamilované duše splynou v jednu
je to navěky věků
je to na věčnost
srdcem láskou stvrzenou věrnost