Flying antasy (část 12)

Jako zajímavá persona se rovněž jeví i Petr Tichý, muž, jenž podstatnou část bytí zasvětil hledání svého vlastního já. Obdobně jako Lukáš i on si prošel těžkostmi života, na rozdíl od něj mu však nebyly cizí drogy.

Danou informaci zpracoval a následně zveřejnil Ten

Rebeka Hodková potvrzuje, že tomu tak býti nemuselo, neboť Petr jinak pocházel ze stabilní rodiny, nicméně se již jako mladý jinoch nachomýtl ke špatné partě a právě ta ho svedla na scestí. Pak následoval sled neblahých událostí, z nichž asi tou nejzávažnější byla jízda pod vlivem omamných látek. Výsledek? Tři zranění, z toho dva těžce.

Pavel Kaplický vzpomíná, jak Petr s odstupem několika let okomentoval to, čeho se dopustil: „Myslel jsem si, že mi svět leží u nohou, že jsem nepolapitelný. Drogy a nadměrná konzumace alkoholu mi dodávaly potřebné sebevědomí a já tak byl přesvědčen o své neomylné výjimečnosti. Dnes již vím, že jsem se hluboce mýlil. Lituji toho, co se tenkrát stalo. Rád bych vrátil čas, leč něco takového není v mých silách.“

Život spojený s alkoholem a drogami vždycky přináší jistá rizika. Drogy se sice v naší rodině nikdy neobjevily, zato alkohol ano.

Panter

A kdo mu u vás propadl?

Anonymní dopisovatel

Můj strýc. Jednou to dokonce s pitím přehnal do té míry, že si pro něj musela přijet záchranka. Dost nemilý zážitek. Ještě nyní si živě vybavuji moment, jak se strýc zmítal bezvládně na zemi.

Panter

To já znám jednoho kamaráda, který jistou dobu užíval pervitin a došlo to tak daleko, že zkolaboval a musel být převezen do léčebny.

Anonymní dopisovatel

A porazil nakonec svoji závislost?

Panter

Co vím, tak dnes je už „čistý“ a je za to nesmírně vděčný.

Anonymní dopisovatel

Alespoň že tak. Pokud se člověk dostane až na samé dno, ať v tom sehrají roli drogy, alkohol či jiné neřesti, neměl by na něm příliš dlouho setrvávat. Naopak by takovému člověku měla býti poskytnuta okamžitá odborná pomoc. A pokud se takový nemocný člověk obklopí přáteli či rodinou, jimž na něm záleží, je to jen k dobru.

Anna

Naše Anička opět nezklamala a přispěla velkým moudrem.

Panter

A vyskytli se i ve vaší rodině nějaké ty závislosti? My dva jsme se již k tomu vyjádřili a ty jsi tady tak jediná, kdo ještě nereagoval, Aničko. Tak jestli bys byla tak laskavá…

Anonymní dopisovatel

Přímo s drogami naše rodina zkušenosti nemá. Alkoholu také příliš moc neholdujeme, občas si ho dopřejeme při rodinných oslavách či jako přípitek na nový rok. Pokud se ale za takovou drogu dají považoval cigarety, tak těm propadl jeden náš známý a nedokáže se jich vzdát, i když dobře ví, že je tu veliké riziko zhoubné nemoci v podobě rakoviny. Několikrát se této neřesti pokoušel vzdáti, bohužel zatím ale bezúspěšně.

Anna

Petr se za svůj někdejší bouřlivý život s odstupem času styděl. Naprosto nechápal, proč se choval vůči rodině a okolí tak bezohledně. Léta strávená ve vězení a následně v léčebně se snažil maximálně využít k nápravě své vlastní osobnosti. Zříci se úplně drog však pro Petra bylo dosti těžké. Pomohl mu až Winsternský rod řádu lebonských lidí, na něhož ho upozornil jeden terapeut z Jičína, kde byl hospitalizován. Právě s ním se Petr sblížil a později prohlásil, že to pro něj bylo seznámení k nezaplacení.

Na popud Rebeky Hodkové výše uvedené zpracoval a následně zveřejnil Ten

Lze tedy polemizovat s myšlenkou, že to byl právě onen Winsternský rod řádu lebonských lidí, kdo Petra dokázal vyléčit ze závislosti na alkoholu a drogách, což je více než příjemným zjištěním. Je tedy namístě znovu vyzdvihnout jeho vynikající odvedenou práci.

Na popud Pavla Kaplického výše uvedené zpracoval a následně zveřejnil Ten

Jen je škoda, že onen Řád je ryze smyšleným literárním pramenem. Jinak by určitě v reálném životě pomohl mnoha dalším lidem, nejen tedy Petrovi.

Panter

A tak všem ostatním nezbývá nežli popřát hodně štěstí na jejich cestě životem a ať se ze svých závislostí, pokud je trápí, úspěšně vymaní.

Anna

I já se k tomuto přáníčku směle připojuji.

Anonymní dopisovatel

Jistým štěstím pro Petra byla skutečnost, že ti, jež při své nedbalé jízdě lehce či těžce zranil, přežili. Jmenovaný se je s odstupem času pokoušel kontaktovat, avšak s omluvami příliš nepochodil. Manželé Anna a Josef Pospíšilovi se s Petrem odmítali rovnou bavit. Ten alespoň částečně uspěl s prosíkem u Lenky Drahotové, jíž zranil lehce.

Danou informaci zpracoval a následně zveřejnil Ten

V onen osudný den, kdy došlo k oné nehodě, byla Lenka se školou na výletě v Praze. Právě zde má Petr hlášen trvalý pobyt, přesněji v Praze Holešovicích. Bližší údaje se však média zdráhají uvádět a to v rámci Petrovy bezpečnosti.

Na popud Rebeky Hodkové výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

Vedle toho lze rovněž věrohodně doložit, jak po propuštění z léčebny Petr žije. Dle věrohodných zdrojů pracuje jako skladník v jednom z pražských supermarketů a má přítelkyni Magdu, s níž do budoucna plánuje založit rodinu.

Na popud Pavla Kaplického výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

Ať se již onen Petr dopustil čehokoliv, přeji jemu a těm, co způsobil zranění, do budoucna jen to dobré. A pokud se všichni navzájem udobří, tím lépe.

Panter

Ono je velice těžké se s někým udobřovat, když si dotyčný postižený z daného incidentu nese trvalé následky po zbytek svého života. Avšak kdyby nakonec přeji jen došlo k onomu oboustrannému usmíření, jsem si jistá, že by to pro Petra znamenalo jedno malé vítězství.

Anna

Když o to bohužel onen manželský pár neprojevil zájem, o to těžší se pak jeví onen smír.

Anonymní dopisovatel

Jak vyplývá z četných záznamů, tak Petr na tom po psychické stránce nebyl příliš dobře, když pobýval ve vězení a posléze v léčebně. Život viděl jako jednu velkou zbytečnost a dokonce se několikrát pokusil i o sebevraždu. To se pak u Petra projevovala náladovost nepodobná té, jíž zažíval Lukáš Netušímský: „Život považuji za naprostou zbytečnost a lituji každého, kdo se narodí. Je lepší nenarodit se vůbec, nebo zemřít ihned po porodu, dokud si člověk neuvědomuje bolest. Obdivuji matky vražedkyně, že se odhodlají k tak hrůznému činu vraždy svých novorozeňat. Tím mu však projevují laskavost v tom, že dál nemusí žít a snášet útrapy života. Škoda, že se tak nezachovala i má matka, když mě porodila, ušetřil bych jí a otci tak zbytečné trápení, jenž prožívali po mém odsouzení.“

Na popud Rebeky Hodkové výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

S odstupem času, kdy již Petr nepobýval ve vězení a byl propuštěn z léčebny do domácí péče, začal své někdejší názory na život přehodnocovat. Zajisté mu v tom hodně pomohlo, že znovu nalezl cestu ke své rodině, posléze se seznámil s onou Magdou, v jejíž opětované lásce pozvolna našel smysl nového bytí, stejně jako v práci, jež ho naplňovala. To se pak kál: „Život přeci jen dává konkrétní smysl, když ho naplní něco krásného, což se právě děje i v mém případě. Omlouvám se za svůj někdejší výrok, byl vyřčen nedopatřením, a to ještě v době, kdy jsem na tom nebyl po zdravotní a psychické stránce dobře. Beru ty výroky zpět a všem matkám, co čekají potomka, se tímto omlouvám a přeji, ať se jim narodí zdravé miminko a vnese do rodinného života mnoho pozitivního štěstí.“

Na popud Pavla Kaplického výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

Jsem rád, že Petr nakonec o své původní tezi popřemýšlel a upravil ji. Připouštím, i mně mnohdy činí obtíže život přijímat s pokorou, a tak když mám krizi, snažím si připomenout, co hezkého jsem prožil a co pěkného mě do budoucna ještě čeká. Jedině tak si dodám potřebné sebevědomí.

Panter

Ano, velice správně a především výstižně řečeno. Člověk by neměl vzdávat svůj boj o harmonický život. Také já připouštím, že něco takového není jednoduché uskutečnit ze dne na den, když se však člověk dostatečně vynasnaží, může pro sebe vykonat mnoho.

Anna

A nejlépe to jde, když je takový jedinec obklopen přáteli či stabilním rodinným zázemím – sluší se tradičně dodat.

Anonymní dopisovatel

Jak již víme, za svůj život Petr čelil nejedné překážce. Kromě drogové závislosti a nadměrného pití alkoholu se u jmenovaného poměrně dost často objevovaly myšlenky na sebevraždu. Od sebepoškozování to přešlo až k živým hlasům, které Petr vnímal velice intenzivně a považoval je za skutečné, ačkoliv se vše odehrávalo pouze v jeho hlavě.

Na popud Rebeky Hodkové výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

Rovněž se s přesností dá uvésti, že se Petr kvůli svým vnitřním hlasům dostal do nesčetných nezáviděníhodných prekérních situací. Kolikrát si svými slovy nepřipadal jako člověk, nýbrž jako robot, co má za úkol plnit příkazy své vnitřní mozkovny. Nejednou se tak přihodilo, že stál na mostě, díval se z něho dolů a na mysl mu přišla myšlenka, co by se stalo, kdyby poslechl svůj vnitřní hlas a skočil. Pomohl až Winsternský rod řádu lebonských lidí.

Na popud Pavla Kaplického výše uvedené zaznamenal a následně zveřejnil Ten

Štěstí že to nakonec dopadlo alespoň takto.

Panter

To musí být hrozné, když člověka uvnitř jeho vlastní mysli něco tíží. A když si k tomu ještě domyslíme onu drogovou závislost, s níž se Petr byl nucen poprat…

Anonymní dopisovatel

Však si také Tom Patrick kladl věčnou otázku, proč drogy, které člověk užívá, mu v konečné fázi způsobují jen utrpení a dostanou ho až na samé dno. On sám kladl důraz naopak na drogy, jež člověku přinesou něco pozitivního, na co by jednou i rád vzpomínal. Tom se tak pořád pozastavuje nad onou myšlenkou, proč taková droga již delší dobu není vyrobena.

Anna

Dovolím si tě, Aničko, trošičku poopravit. Ona tebou jmenovaná pozitivní droga je vyrobena, ovšem užívá se pouze ve fiktivním městě Toma Patricka jménem Katalná Mochna.

Anonymní dopisovatel

Petr, když se dostal dle svých slov z nejhoršího, popravdě promluvil o dané problematice drog: „Na počátku je vám skvěle, máte pocit, že jste pánem světa, že zvládnete nemyslitelné, ovšem zakrátko se vám vše začíná postupně vymykat z rukou. A tak se to s vámi nevesele táhne dál, a než se nadějete, půlka života je nenávratně ztracena. Pak čím dál více toužíte vrátit čas, leč toto není ve vaší moci.“

Danou informaci zpracoval a následně zveřejnil Ten

Vždy je dobré mít někoho, kdo nám pomůže, když tápeme v nejistotě. A jsem ráda, že i Petr našel svoji spřízněnou duši ve své přítelkyni, rodině a u Winsternského rodu řádu lebonských lidí.

Anna

Ano, to bylo veliké štěstí.

Panter

Jako bych slyšel Toma Patricka: Kéž by i nás podobný spolek zastánců alternativní medicíny spasil.

Anonymní dopisovatel

Dle dostupných zdrojů se Petr momentálně těší dobrému zdraví, nadále vykonává práci skladníka v jednom z pražských supermarketů a po boku mu věrně stojí ona Magda. A tak nezbývá než mu do budoucna popřát i za náš časopis jen ono dobré a to i přes jeho pohnutou minulost. Každý člověk si přece zaslouží kousek onoho kýženého štěstíčka a my budeme rádi, když svojí vrchovatou měrou poctí i Petra.

Danou informaci zpracoval a následně zveřejnil Ten

Souhlasím.

Panter

Já se ke gratulaci přidávám. Každý z nás v životě činíme chyby – někdy jsou velmi závažné, jindy zase méně. Důležité je však to, abychom se z nich poučili. A obdobně učinil i Petr, který se pokusil o omluvu za své někdejší prohřešky. A i když ze strany poškozených víceméně nebyla přijata, cením si alespoň toho, že Petr překonal své závislosti a znovu se tak dokázal zapojit do normálního života.

Anna

Vždyť co by to bylo jinak za život, kdyby se v něm neudálo něco pěkného. A já věřím, že onen Petr, stejně jako my všichni, v něm mnoho pěkného ještě zažije.

Anonymní dopisovatel

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Flying antasy. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *