Nerozlučná šestice (18)

Znali se spolu už od jeslí

Společně navštěvovali školku, základku i střední

A po vysoké se sešli v budoucím zaměstnání

.

Nutno dodat

místy to byla dost živelná parta

.

Kámoši, co milovali život!

.

A právě od toho se to odvíjelo!

.

Po vysoké

našli si společné bydlení

V jednom panelovém bytě

Sešlo se jich tam rovných šest!

Plus kotě

.

V jejich přítomnosti

to nájemníci neměli jednoduché

Bezpočet mejdanů!

To se nemohlo setkat s kladnou odezvou

.

Ne, to rozhodně ne!

.

Proto na nich častým hostem

bývala i tamní policie

.

Pak byl zas chvilku klid

Po pár týdnech však vypuklo nové bujaré veselí!

Započal tak znovu boj

za spořádaný život

.

Co s tím?

.

K utichnutí sporů došlo až po roce!

To parta přátel byla nucena se vystěhovat!

.

Podobné rozhodnutí by nejednoho položilo

Ne ovšem naši šestici kamarádů

Ta nelenila

a přesídlila jinam

.

Jen o pár bloků dál

byl k zakoupení rodinný domek se zahradou

.

„Proč tedy nezkusit bydlet právě tam?“

řekla si nerozlučná parta

.

A tak se i stalo

.

Na rozdíl od bytu byl dům daleko prostornější

Tudíž dost místa pro všechny

A pro ještě opulentnější mejdany!

.

Pak ale tomu všemu byla učiněna definitivní přítrž!

Po jedné z probdělých nocí

přihodila se tuze nevídaná věc!

.

Namísto rodinného domku se zahradou

na daném místě do rána vyrostl jeden velký hluboký kráter

Pouze oplocení někdejšího pozemku zůstalo nedotčeno

A s ním kotě

.

Byl snad strůjcem kletby

manželský pár ze sousední usedlosti?

.

Právě to je dodnes předmětem šetření

.

Jisté tak je pouze jedno

a sice že šestici přátel

nikdo více nespatřil

.

Jako by se po ní dočista slehla zem!

.

A jak to máte vy?

Litujete či nelitujete je?

Dílo jest dokonáno, šestice přátel zmizela kdovíkam a na místě po rodinném domku zbyl jen kráter

Posted in Problematické navázanky Martina Jabkeniče | Leave a comment

ucelená povídka (kniha s názvem: Problematické navázanky Martina Jabkeniče) (12)-(17)

ČÁST 2

Hra na kočku a myš: Věčný smolař (12) – Zlodějíček a stará dáma (17)

Novinář, který byl s oběma rodinami v kontaktu a vyslechl jejich životní příběhy, tuší, kdo by za nevybíravými útoky mohl stát v pozadí: Oldřich Jireš. Jinak se mu také přezdívalo věčný smolař a to kvůli smůle, která jmenovaného provázela takřka na každém kroku. Byl to psychicky dosti nevyrovnaný (a vpravdě i vyšinutý, jak se ukáže o něco později) muž, jenž se stěží adaptoval ve společnosti a každodenní život zkrátka nezvládal (vojenská služba, zaměstnání, vztahy). Nemluvě o zpackané loupeži, kvůli čemuž skončil ve vězení (12). Těch prohřešků ale bylo mnohem víc. A mnohem závažnějších! Jireš se pokusil zabít svou bývalou partnerku a to až ve vzdálené Africe. Nedokázal jí odpustit, že se s ním kdysi rozešla, a nyní že má novou známost (13). S čím si nedokázal poradit obyčejný člověk, tam nutně musela zakročit osoba z vyšších mýtických míst: Dáma. Představuje se nám prostřednictvím příběhu, v němž se kromě ní setkáváme s Alicí, mladou slečnou. Příběh se nese v obdobném tragickém duchu, za což se novinář čtenářům hned v úvodu článku omlouvá. Nečekaně ale graduje happyendem. Navíc, Dámu Alice zaujme natolik, že ji učiní svojí zákonnou nástupkyní (14). Je nejvyšší čas. Jireš se cítí být v ohrožení. Daný novinář je mu na stopě! Davidovi (novinářovo jméno) se proto rozhodne zničit kompletně život: po manželce ho připraví i o jeho milovanou dceru (16) a o něco později i o němou tvář, čímž ho coby celkově  zlomeného muže dožene k sebevraždě (15). Nakonec Jireše dožene jeho minulost, když se navrátí do svého rodného nechvalně proslulého města, kde si hodlá přilepšit vloupačkou. Stará dáma, k níž pronikne do bytu, ale zachová chladnou hlavu a nezvaného hosta zpacifikuje. Přivolaná policie pak jeho osud dokoná (17). Celé to opět má mystický podtext. „Dáma“ a  „stará dáma“ je totiž jedna a ta samá persona! Její úkol – činit svět lepším – je tímto krokem zase o něco blíž reálné vizi. O jednoho řádícího maniaka míň.

Posted in Problematické navázanky Martina Jabkeniče | Leave a comment

Zlodějíček a stará dáma (17)

Jmenovaný stát: Nekruta

Hlavní město: Revolta

Obojí proslulé znečištěným ovzduším, korupcí!

Vysokou kriminalitou

dopadající celkově na všechny!

.

Už přesně si nepamatuju

co sem poctivou devadesátiletou vdovu Hildu

vlastně přivedlo

.

Jakkoliv se to jevilo zvláštně

tak ji od počátku provázela výhradně štěstěna

Jako by sám strážný anděl!

.

Přesně tak tomu bylo!

.

Nedobře těsnící dveře

odolaly nátlaku nejednoho důmyslného zloděje

Jen jednou nedostály svému poslání

To když na nepatrnou chvílí zůstaly pootevřeny

Jistý zlodějíček

tak dovnitř proklouznul zcela nepozorovaně!

.

A zpočátku i na jeho straně stála štěstěna!

Hilda totiž nic zásadního

ve svém bytě nezpozorovala

.

Jako každý jiný večer

odposlechla zprávy

skromně povečeřela

a odebrala se na kutě

.

Nebohý zlodějíček byl připraven loupit!

.

To by ovšem nesměl být po čertech tak nemotorný!

Samou nedočkavostí

(ve spíži, v níž našel dočasný úkryt)

totiž nedopatřením na zem upustil baterku

.

Až zhruba po půlhodině

strávené v naprosté tmě

(celý potlučený!)

se konečně dostal ven

.

Tím si ale příliš nepolepšil

Bez baterky to prostě nešlo!

.

Zlodějíčka v tu chvíli nenapadlo nic lepšího

než si ve sklepě rozsvítit

a vydal se ji tam znovu hledat

.

Tím ale další dobrou čtvrthodinu promarnil!

.

Konečně!

Konečně stanul na chodbě

(s polofunkční baterkou!)

Že by měl ve spíži zhasnout

mu už ale nedošlo

.

Když už se zdálo

že štěstěna zas stojí při něm

(poté, co v obývacím pokoji natrefil

na dvě vkladní knížky v krajním šupleti!)

byl nečekaně vystaven nové životní výzvě

.

A směsice karambolů započala nanovo!

.

Hilda rozhodně nehodlala dát své jmění nadarmo!

Začala o něj bojovat se zapálenou vervou!

V plné mrštnosti vyrukovala se svojí hůlkou!

.

Zlodějíček tedy přitvrdit

Vytasil se s pistolí!

Leč co čert nechtěl

nedopatřením mu vypadl zásobník

.

Hilda toho pohotově využila

a nezvaného hosta začala hnát z bytu pryč!

.

Ten si v tom shonu spletl dveře

Namísto na chodbu zabředl nazpět do spíže!

A Hilda?

Ta jen otočila klíčem

Problém vyřešen

.

Tím skončila první část nočního dobrodružství

.

Fáze druhá započala ve chvíli

kdy na místo činu dorazili policisté s posilami

.

A protože byli korupcí skrz naskrz prolezlí

nebohému zlodějíčkovi přišili i to

co on – z hlediska vloupaček

nemohl mít na svědomí

.

Pokud předpokládáte, že po tomto zážitku

stará dáma uvažovala o změně pobytu

pak jste všichni na velkém omylu!

.

Hilda na dané adrese žije dodnes!

A rozhodně s tím nemá žádný problém!

Hlavně že zdraví stále plně slouží

a člověk v pokročilém věku nenudí se

Poslední Hildin chvat a nezvaný zlodějíček je zpacifikován

Posted in Problematické navázanky Martina Jabkeniče | Leave a comment

Tajemství uzamčeného pokoje (16)

Již dlouho lákala ji

uzamčená místnost v podkroví

kam měla přísný zákaz vstupu

pod pohrůžkou fyzického trestu

.

O to víc přitahovala její pozornost!

Přecházející až v chorobnou posedlost!

.

Až po ročním pídění

se shodou šťastných náhod dopátrala

kam otec tajně odkládá klíč

.

Ten nakonec nebylo těžké získat!

.

Druhý den stačilo počkat

až otec jako každý jiný den

časně ráno odejde do práce

a prostě si ho vzít

.

Paráda

.

Konečně!

Záhada uzamčeného pokoje vyjde najevo!

A bude to právě dívka

kdo přijde tomu co nevidět na kloub!

.

Spíše zklamání než úžas

pociťuje následně

.

Pokoj jako každý jiný

na první pohled nijak zvlášť zajímavý

Postel, knihovnička, skříň, noční stolky

Nic, co by vypovídalo o jisté prominentní výjimečnosti!

.

I přesto dívka nehodlá odejít

a pokouší se dle vlastního uvážení patřičně zabavit

.

Otevře okno

(v místnosti je nedýchatelno)

Pak uléhá na postel

a jen tak lelkuje

.

To po chvilce omrzí

.

Dívka tedy vstane

Vydá se ke knihovničce

.

Kniha, jíž zběžně listuje

pojednává o politicích minulé dekády

A stejně odborné jsou i ty ostatní!

.

Nic pro mladé dámy!

.

Snad vedle skříň

odhalí mnohem cennější poklady

.

Že by konečně sázka na jistotu?

Tentokrát se to neobejde bez emočních výlevů

.

Sukně, halenka, kostkovaný svetr, klobouček…

celkově oblečení po mamince

.

Dívce se do očí hrnou slzy

.

Zavře skříň

rozhodnuta prohledat noční stolky

.

Zamčeno!

A dívce chybí klíč!

Nic na tom nezmění

její toužebný chtíč

.

Zlom!

Rána! Výstřel! Výkřik!

Dívka sesouvá se k zemi!

A v protějším domě

kdosi zabouchne okno

.

Ba co víc!

O chvíli později se ulicí rozléhá

lomoz hlučných kol!

.

Dívka už o tom otci ale nepoví

Otci, který pravděpodobně měl být hlavní zamýšlenou obětí!

Možná matce, až s ní splyne v přátelském obětí

a obě řeknou si:

„Vše zlé je jednou provždy za námi

teď už bude jen dobře“

V pozadí podkrovní byt, v němž se odehrála ona tragédie. V popředí pak sochy, symboly života a smrti

Posted in Problematické navázanky Martina Jabkeniče | Leave a comment