Pořadí básní (28-36)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30). Pobyt v rodném městě se však pro mladíka nevyvíjí idylicky: se svojí někdejší velkou láskou se začíná postupně nesnášet a znovu propadá sázení v hernách a také mariáši, jež preferuje na prvním místě namísto péče o její děti, které předtím přijal za své. Oba dva – jak mladík tak jeho partnerka – se navzájem obviňují z toho či onoho a napětí neustále stoupá. Oba si uvědomují, že situace je déle neúnosná a tak jde každý svou cestou, což se neobejde bez následků (31). Spásou pro mladíka je spolek potulných komediantů, jenž jednoho dne zavítá do jeho rodného města. Jedná se o skupinku umělců, kteří kočírují od města k městu, od vesnice k vesnici, kde lidem hrají své vlastní autorské hry– za peníze či za trochu toho pohoštění a to dle domluvy. Dokonce si je možno přímo u nich střihnout živý výstup (32)! Mladík se potulným komediantům upíše, aby tak unikl problémům svého rodného města. Leč i tady zažívá problematické vztahové peripetie plné intrik, vášní a zrad (33). Až s Janou zdá se mladík nachází kýžené štěstí, leč ta záhy umírá. Na její počest vzniká dojemné představení o tom, jak se coby zesnulá setkává s Bohem, který ji zahrne svoji láskou a odpustí všechny pozemské hříchy jakožto ji zbaví od všeho smutného pozemského. (34). Pak do mladíkova života vstoupí Martina. Opět se zdá, že se jedná o mladíkovu životní lásku: skvěle si spolu rozumí a do budoucna plánují svatbu. Mladík je tak opět šťasten a život mu zase dává smysl (35). Zbývá si tak položit zásadní otázku: vydrží mu konečně tento partnerský vztah a do jeho života opětovně nezasáhne onen krutý nehostinný osud, jako tomu již v minulosti bylo nesčetněkrát (36)?

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Otázky (36)

?

??

???

????

?????

??????

???????

????????

?????????

?????????

????????

???????

??????

?????

????

???

??

?

?

??

???

????

?????

??????

???????

????????

?????????

?????????

????????

???????

??????

?????

????

???

??

?

Ano, zbývá si tak položit zásadní otázku a sice: bude mladík s Martinou konečně šťastný a pozná kouzlo rodinného života, jako tomu bylo nakonec u jeho rodičů a prarodičů?

Ano, zbývá si tak položit zásadní otázku a sice: bude mladík s Martinou konečně šťastný a pozná kouzlo rodinného života, jako tomu bylo nakonec u jeho rodičů a prarodičů?

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář

Pořadí básní (28-35)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče)

ČÁST 3

Generace 3: Mladík a jeho nelehká životní etapa Svět zítřků (28) – Otázky (36)

Pozemský lid již poněkolikáté vyhlíží mnohem šťastnější budoucnost. Její prioritou má být dokonalý bezproblémový svět, jenž by anuloval vše zlé, co jej doposud sužovalo: to jest například jeho stále větší zadluženost, stále přítomný hladomor, války či nemožnost se svobodně vyjadřovat – ať již politicky či z hlediska náboženství. Toto a mnohé další negativní určitě jednou v budoucnu definitivně pomine – věří daní optimisté – a za tím účelem se dotyční již vydávají „vstříc nadějným zítřkům“ (28). Příležitosti se chopí i syn Roberta a Anny, který podnikne poutní cestu do ruské tajgy. Jeho cílem je najít tamní vílu, jež oplývá krásou a z přírody čerpá potřebnou ozdravnou energii. Že se nejedná o blud, se mladík na vlastní oči přesvědčí záhy, když se s dotyčnou vílou opravdu setká, a ta pak výrazně uleví jeho bolavému srdci. Mladík se tak cítí jako znovuzrozený a s nadšením o ojedinělé personě podává zprávu okolnímu světu po šest let (29). Po návratu domů se však mnohé změnilo. A to jak rodné město tak jeho obyvatelé samotní – například mladíkův otec je v danou chvíli již po smrti. V mladíkovi to vybudí nostalgické vzpomínky: na jeho velikou životní lásku jakožto někdejší přátele, vůči nimž stále má jisté nesplacené dluhy. Něco ale zůstalo při starém a to usměvavá socha posvátné ženy či kašna, do níž mladík symbolickým vhozením mince hodlá začít novou životní etapu. Jeho kroky neomylně směřují do tamního kostela, kde se lidé v danou chvíli tradičně sešli na mši. A zde pak nachází všechny výše zmíněné, od nichž žádá odpuštění. Po mši pak mladík zajde na otcův hrob, kde učiní dojemný proslov, v němž mimo jiné zmíní, jak rád by vrátil ztracený čas, kdy s ním nebyl (30). Pobyt v rodném městě se však pro mladíka nevyvíjí idylicky: se svojí někdejší velkou láskou se začíná postupně nesnášet a znovu propadá sázení v hernách a také mariáši, jež preferuje na prvním místě namísto péče o její děti, které předtím přijal za své. Oba dva – jak mladík tak jeho partnerka – se navzájem obviňují z toho či onoho a napětí neustále stoupá. Oba si uvědomují, že situace je déle neúnosná a tak jde každý svou cestou, což se neobejde bez následků (31). Spásou pro mladíka je spolek potulných komediantů, jenž jednoho dne zavítá do jeho rodného města. Jedná se o skupinku umělců, kteří kočírují od města k městu, od vesnice k vesnici, kde lidem hrají své vlastní autorské hry– za peníze či za trochu toho pohoštění a to dle domluvy. Dokonce si je možno přímo u nich střihnout živý výstup (32)! Mladík se potulným komediantům upíše, aby tak unikl problémům svého rodného města. Leč i tady zažívá problematické vztahové peripetie plné intrik, vášní a zrad (33). Až s Janou zdá se mladík nachází kýžené štěstí, leč ta záhy umírá. Na její počest vzniká dojemné představení o tom, jak se coby zesnulá setkává s Bohem, který ji zahrne svoji láskou a odpustí všechny pozemské hříchy jakožto ji zbaví od všeho smutného pozemského. (34). Pak do mladíkova života vstoupí Martina. Opět se zdá, že se jedná o mladíkovu životní lásku: skvěle si spolu rozumí a do budoucna plánují svatbu. Mladík je tak opět šťasten a život mu zase dává smysl (35).

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Martina, dívka má (35)

Martina bývá tuze mlčenlivá

o čem pak přemýšlí

ptám se

a pak mi tiše do ucha šeptá

o tom že smí mi říct

známé

.

Že jsem její milovaný

svůdník což ji těší

který modré z nebe snese

jí jak se sluší

krásný to muž

A já jí podléhám

Martině, dívce své se zpovídám

jak je milá, okouzlující

křehká to bytost

svůdná

Martina, dívka má

.

Tak ruku podej mi

Martino, ty výjimečná

dívko má

půjdem spolu alejemi

tam pusu ty mi dáš

.

Rozkvetou všechny stromy

i to bodláčí

fauna floru obdivovat bude

svět se stane hezčím

my dva v něm

ruku v ruce projdeme

celou alej až na náves

kde kašna posvátná

splní přání tajná

nám

Martino, dívko má

.

Kostelní zvony zní

svatba se koná

ženich družku vyhlíží

ona se s ním vítá

nádherný den

A já se tuze těším

až ony zvony na svatbě zazní

na té mé

kde Martinu pojmu

za svou ženu

štěstí pojistí lásku nás dvou

Mladíkova nová vážná známost – tentokrát Martina

Rubriky: Melodické pochutiny Martina Jabkeniče | Napsat komentář