Krátký tragický život Heleny Jesenické (11)

Narodila se jako nepohodlná

do baby-boxu byla odložena

a to v nepraktickém oblečku

v němž by dozajista umrzla

kdyby zůstala venku na sněhu

 

Dostala jméno Helena

a netrvalo dlouho a do náhradní rodiny putovala

K páru, jenž sám děti nemohl míti

a tudíž jiné hodlal adopcí si osvojiti

 

Tím však Helenin tragický život pokračoval(!)

neboť nevlastní matka – alkoholička –

pravidelně dívku bila

zatímco nevlastní otec – tyran – znásilňoval

 

Ani mezi vrstevníky Helena nezapadla

a netrvalo dlouho a i oni začali ji šikanovat(!)

zatímco kantoři pokaždé tvářili se

jako by nic závažného nedělo se

 

Vše vyvrcholilo na Heleniny jedenácté narozeniny

kdy ta v pochmurné náladě kráčela domů ze školy!

 

Okolo dívky ze všech stran

počal srocovat se dav

co na rizikový fotbalový zápas spěl

na náhodné kolemjdoucí neberoucí pražádný ohled

 

Dav Helenu prudce sráží k zemi

a tím četné zlomeniny působí

Ty se postupně násobí

to jak po ní lidé v tlačenici nevědomky šlapají

 

Polomrtvou Helenu o půl hodiny později objeví

správce stadionu, který zájem projeví

nikoliv však o dívčin vážný zdravotní stav(!)

nýbrž o to, zdali u sebe čirou náhodou nějakou cennost nemá

 

Nejprve prohledává Heleniny kapsy

pak pod šatstvo zajede svými zlodějskými prsty

A když ani tam nenachází nic, co by stálo za další námahu

odchází správce zklamán pryč

a dívku nechává na pospas osudu

 

Když po další půl hodině konečně pro Helenu přijíždí sanita

vyprchává z dívky i ta úplně poslední možná špetička života

a je zcela zřejmé

že převoz do nemocnice nepřežije!

 

Helena tedy přešla na druhý břeh

pozorujíce, jak nad jejím skonem truchlí adoptivní rodiče

 

Myslí to však upřímně od srdce?

Nenechme se ošálit jejich nynějším přístupem!

 

Nelitovali Helenu nýbrž výhradně sami sebe(!)

že na dívce nebudou již moci ukájet svůj vztek

A proto zvažovali zcela novou adopci

jež jejich zvrácené chutě uspokojila by

 

EPILOG

V dobrém rozpoložení spěje pár z nemocnice domů

v hlavě spřádajíc na tisíc záludných plánů!

 

Jak s případně novým do péče svěřeným potomkem

naloží dle vlastních tyranských představ

a to opětovně nekompromisně krutě

Jak jinak!

 

A pokud se jim odmítne dítko podvolit

o to větší psychické i fyzické trauma následně zakusí!

 

Něco však jako by toho dne bylo přeci jen špatně

a to od chvíle, kdy pár kráčel parkem

 

Jako by dav, do něhož muž a žena právě zabředli

k oběma postupně zachovával přístup ryze nepřátelský!

 

A pak to náhle zřetelně uslyší

kdy slovo „vrazi“ line se hlučně parkem a následně i ulicemi!

 

Doslova boj o holý život pak podstupují muž a žena

neboť vedle slovního napadání rovněž inkasují nesčetně bolestivých ran!

 

Vše odehrává se dle původního scénáře

jenž stal se osudným nebohé Heleně!

 

Stojí opravdu za tím vším ona

coby posel nebeského pekla?

Posel jenž má za úkol ztrestat ty

co se k dívce za jejího krátkého pozemského života hrubě chovali?

 

Jak jinak vysvětlit si

nevábné nápisy sepsané krví

rozmístěné všude možně po bytě

do něhož pár doslova vpadá ve stavu polomrtvém?

 

Tak i z něj život postupně vyprchává

přičemž nedokáže mu pomoci přivolaná sanita!

 

Do posmrtného světa pak muž a žena spějí

výhradně však do jeho pekelné nehostinné části

kde zpovídat se oba budou z činů zločinných

pro něž těžko hledají se slova omluvy

 

EPILOG 2

Tak na druhém břehu pozvolna plyne čas

a Helena na své znovuzrození spořádaně čeká

 

Vyjde ji zcela nová životní role?

 

Od srdce přejme jí to

ať zažije konečně…

to pěkné

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář

přehled básní (1-10)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5). Damián a Lenka, stejně jako ostatní, jen nevěřícně přihlížejí tomu, co všechno je vůbec možné, to když dané mají možnost shlédnout v televizi, poté, co se navrátí zpět domů. Následně oba dojme příběh o mladíkovi, jenž platonicky miloval dvě krásné ženy, avšak ani s jednou z nich nebylo v reálu možné navázat odpovídající vztah. Mladíkova posedlost dokonce zašla až tak daleko, že se za šíření falešných zpráv ohledně něžného pohlaví musel zpovídat u soudu, jenž jej nakonec uznal vinným (6). Daná reportáž jako by v mnohém rezonovala s Damiánem a s Lenkou. S prvním jmenovaným v kontextu s jeho původně skrytými sympatiemi k ženě svých snů. Druhá jmenovaná se zase okamžitě ztotožnila se soudní síní, jež jí připomněla, jak ona sama byla nucena zpovídat se kdysi novinářům z rodinné tragédie. Lenka a Damián si uvědomují, že teď je ten nejvyšší čas jednat. To když jest v sázku dán i život zvířat, konkrétně nebohého retrívra Bena, jenž je, proti své vůli, coby pokusná loutka, vyslán do vesmíru a to v rámci vesmírného programu pevropských mocností. Ben jako zázrakem však přežije (7). Byla to opět soška Malého budhy, kdo se o to přičinil? Jednotlivé, na první pohled náhodné události, do sebe náhle začínají zapadat a poodkrývají temnou minulost, která po letech znovu nabývá na aktuálnosti. Lenčin současný život se tak propojí s jejím minulým, spjatým s někdejší vychovatelkou a poukáže na dávnou tragédii ve státě Mascarena, jíž se údajně stala obětí pětice sourozenců. Jak se ale ukázalo, vše bylo jinak a aktéři oné, na první pohled nevratné tragédie, stále žijí a to se svým biologickým otcem, jenž je onehdy vyzvedl z hlubin moře, aby mohl s nimi konečně být, a zároveň tím vytrestal danou vychovatelku za to, jak nelidsky se chovala (8). Sama Lenka o tom ví své, přesto, daná vychovatelka tentokrát zpytuje vlastní nečisté svědomí, když u ní jmenovaná po letech zazvoní u jejích bytových dveří a obě se tak opětovně setkávají tváří v tvář. Společná rozprava nese zasloužené ovoce. Žena se totiž Lence, když přijde řeč na tajemno, zmíní o jistém Dominiku Lesterovi, který by měl žít v Saint Angeles. V jednom z tamních hotelů se tam právě on setkal s jistým mágem, který mu umožnil cestovat v čase. Dominik se poté rozhodl zúročit svou sázkařskou vášeň, ovšem bez valného úspěchu. Místo toho však vyhrál dar mnohem cennější: srdce a lásku své rodiny (9). Taktéž sama vychovatelka, byť po dlouhých letech, ukáže i svou dobrotivou tvář, to když konečně vykoná něco přínosného pro druhé, neboť tím Lence poskytne důležité vodítko pro její další pevropskou cestu. Dojde tak Lenka konečně skutečného poznání významu sošky? V Saint Angeles sice většina místních zná životní příběh Dominika Lestera a Lence a Damiánovi se záhy podaří objevit dům, kde měl údajně žít, v něm však pobývá rodina zcela jiná. A s ní i děvče jménem Anna, jenž si z celého srdce přeje míti kotě. I přes přísný zákaz si jedno potají přivlastní, aniž by tušila, jakou to pak sehraje v jejím životě zásadní roli – to když jej i sebe záhy vysvobodí ze spárů ohně a to bez sebemenší újmy na zdraví (10).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář

Dívka a kotě (10)

Pokřtili ji jako Annu

dívku narozenou ve znamení vah

a žádným tajemstvím nebylo

že ta již od útlého věku

zvířátka ve značné oblibě měla

 

Takže když Anna slavila své narozeniny sedmé

opět nepřála si nic jiného nežli přítulné kotě

co by s ní život bok po boku sdílelo

a od rána až do večera ji šťastnou činilo

 

Dárků Anna dostala požehnaně

jen ne opět ono vytoužené kotě

 

Celou oslavu tak dívka

s posmutnělou náladou protrpěla

a krátce nato pak do svého pokoje

v plačkách se odebrala

 

Dlouho však netruchlila!

 

Hned druhý den

když ze školy spěla domů

dolehl k ní psí štěkot

zpoza rohu

 

K údivu samotné dívčiny

mourovaté kotě připletlo se jí do cesty

a bez zbytečného rozmýšlení

spěchalo do její náruče

kde před zlým útočníkem

hledalo spásné útočiště

 

Anna byla odhodlána

kotě stůj co stůj bránit

psa od sebe odháněla

dokud ten nedal si říct

 

Poté už zbývalo pouze jediné:

postarat se o ono němé stvořeníčko nebohé!

 

Tak ubíhal den za dnem

a Anna v péči stále měla

ono mourovaté kotě

 

Veškerý svůj volný čas věnovala mu potají!

Ukrývajíc jej před nic netušícími

rodiči a příbuznými!

 

Jak už tomu však tak bývá

věčně netrvá pohodová idyla

 

A tak i v případě Anny

nakonec došlo k odhalení jejího tajemství!

 

Toliko hněvu muselo snésti srdce zlomené

neskrývající podrážděné emoce

 

Leč verdikt rodičů a příbuzných zněl zcela jasně:

Do zítřejšího rána zbavíš se toho kotěte!

 

Smutno bylo toho večera Anně

Právě zhroutil se jí celý svět!

 

V opětovných plačkách usínala dívka ve svém pokoji

s němou mourovatou tváří schoulenou na pelesti

 

Skutečné drama však mělo teprve přijít!

Úderem půlnoci rodinný dům

v němž Anna, její rodiče a příbuzní přebývali

začaly postupně pohlcovat dechberoucí plameny

 

Díky všímavosti sousedů

a následnému zásahu hasičů

nakonec podařilo se zažehnat to nejhorší

A sice aby všichni přítomní uvnitř

neskonali strašlivou bolestivou smrtí!

 

Ovšem…

Nescházel mezi přeživšími přeci jen ještě někdo?

Jeden nepatrný vyděděný rodinný článek

na kterém nikomu nezáleželo?

 

S výjimkou jen jedné jediné

jež byla odhodlána podstoupit riziko nemalé

aby osvobodila milované stvořeníčko křehké

ze spárů zrádného ohně!

 

Nedbaje varovných výkřiků a úleků

vydává se Anna zpětně do domu!

Plně rozhodnuta své milované kotě najít

vynést ho ven a tím mu život zachránit!

 

Jako by při dívce stáli všichni strážní andělé!

Jak jinak vysvětlit si přítomnost oné pronikavé záře?

Co jako ochranný štít obestoupila ji náhle ze všech stran

a sežehnutí plamenným žárem tak zázračně zamezila?

 

A pak Anna němou tvář konečně spatřila!

V jejím někdejším pokoji bezvládně na zemi ležela!

 

Patrně nadýchala se štiplavého dýmu

do mdlob padla a tak zavčas

nestačila dostat se z rodinného domu

který v těchto chvílích spíše připomínal ohořelé torzo

nikoliv objekt, v němž se ještě před necelou čtvrthodinou

normálně žilo

 

Pronikavá záře, nijak obtížná lidským očím, však nepolevuje!

I nadále dělá společnost Anně!

Ta kotě láskyplně bere do náručí

a posléze, ohněm nedotčena

odnáší jej do bezpečného ústraní!

 

Památná to onehdy byla noc

Noc mající doslova magickou moc!

Noc, kdy Anna nalezla cestu zpět k rodině

jež konečně za vlastní přijala

její mourovaté kotě

 

Kotě, pro nějž se jeho ochránkyně toliko obětovala

a tím jedno podstatné, důležité stvrdila

a sice že to své místo v jejím srdci stále má

obdobně jako strýc, teta, otec jakožto i matka

 

O rodinný dům sice všichni jmenovaní přišli

tím hlavním však pro ně bylo

že se pospolu

ve zdraví opět sešli

 

Vždyť co nejcennějšího na světě může býti

nežli před nehostinným osudem uchráněné životy!

 

EPILOG

Jak vše vyvíjelo se dále?

Možnou odpověď na to dozajista podávala

o rok později pořízená společná fotografie

na níž snoubilo se pět usměvavých tváří a jedna němá

z nichž žádná vícero již nikdy nestrádala

 

V nově zařízeném rodinném domku pak

společně začali žíti

kotě, Anna, její rodiče

jakožto i jejich příbuzní

 

V domnění, že vše zlé mají zdárně za sebou

že osud si na nich již plně vybral onu daň krutou

 

A tak Anna probouzí se ve svém pokoji

a mourovaté kotě každé ráno

slastně přede jí tam na pelesti

coby řádný člen milující rodiny

 

Rodiny, jež navždy vešla do dějin

jako ta, jenž oklamala smrt

a mohla se těšit

z nově prožitých dnů

 

plných radostí

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče | Napsat komentář

přehled básní (1-9)

Ucelený příběh (kniha s názvem: Jádro jakosti Martina Jabkeniče)

ČÁST 1

Putování Malého budhy napříč Pevropou – Román výhradně lidský (1) – Dívka a kotě (10)

Na počátku příběhu dochází k seznámení dvou důležitých person: ostýchavého Damiána a půvabné Lenky. Prvně jmenovaný je původem rodák z africké Angoly, zatímco druhá jmenovaná rodačkou ryze českou. A je to vlastně až s podivem, že k onomu osudnému setkání vůbec došlo. Nebýt koloběhu, čítajícího celou řadu náhod, kdo ví, jak by se vše nakonec odvíjelo. Kdyby Lenka nebyla znovu napadena a Damián se jí tentokrát najisto nerozhodl vydat na pomoc, nikdy by se tak následně neodehrály události, v nichž důležitou, vpravdě zásadní roli, naopak sehrála soška Malého budhy. Sošku Damiánovi věnoval právě otec oněch dvou násilníků, a právě ta je rovněž tou, jež Lence, coby vášnivé sběratelce, chybí v početné sbírce. A zatímco oba hříšníci skončí v policejních poutech, Damián a Lenka konečně mají možnost osobně se lépe poznat (1). Oba mladí lidé, jejichž vztah postupně přechází v něco mnohem hlubšího, než jen pouhé přátelství, se sami sobě otevírají ohledně svých dosavadních, ne zrovna šťastných životů. Na jedné ze společných schůzek se tak Lenka Damiánovi svěří ohledně tragédií, jež pravidelně stíhaly její početnou rodinu, kdy jedna se všem stala osudnou. Jen Lenka jako zázrakem unikla ze spárů smrti. Jako by kdosi na všechny uvrhl klatbu. Onehdy vše navíc bylo silně medializováno (2). Damiána Lenčino vyprávění silně zasáhne. O to více se jí stává oporou. Oba mladí lidé se spolu tedy snaží trávit co nejvíce času. Hodně cestují – například za kulturou. Tak tomu ostatně bylo i onen památný den, kdy se oba znovu narodili (Lenka tedy již poněkolikáté), podobně jako ti ostatní, přepravující se za svými záležitostmi tímtéž vlakem. Tou dobou na trati sesutý most totiž jako zázrakem náhle zmizel a onen vlak, čítající tři soupravy plus kabinku strojvůdce, tak nevykolejil. Kdyby tomu bylo přesně naopak, mělo by to fatální následky (3). Že by vše opět měla na svědomí ona soška Malého budhy? Damián a Lenka tedy v pořádku dorazí na koncert, něco však jako by jim říkalo, aby se na daném místě ještě zdrželi. Ani jeden z nich daného rozhodnutí nelituje. Oblast pevropského Porýní v sobě prostě má pachuť čehosi mystického, což záhy znovu potvrdí jistý tajemný jogín, díky němuž tamní hospodář, jmenovitě Roman Pastýř, ve velmi krátké době vyšlechtí ojedinělou vpravdě zázračně ozdravnou jabloň. Leč lidská závist je mnohem silnější a tak soused, pro změnu lékař, nesoucí jméno Radim Koutecký, se ujme odplaty, neboť mu, coby lékaři, začínají ubývat pacienti. Jistým kompromisem se pak pro oba stane hrušeň s ozdravnými účinky pouze částečnými. Poté, co se situace zase zklidní, se oba znesváření sousedé znovu usmíří. Leč ani to nestačí k tomu, aby lidské zlo ze světa zcela vymizelo (4). Zejména politické špičky toho jsou zdárným příkladem. Celá Pevropa, tedy i Porýní, coby vstupní brána do ní, nebyla z jejich strany nijak ušetřena. A co teprve Mela, jedno z klíčových hlavních měst v samotném srdci pevropského kontinentu. Obzvlášť tu situace nebyla zrovna dvakrát příznivá. Působilo tady jedno dosti aktivní aktivistické hnutí, neváhající znemožnit politiky jakožto hlavu státu, kdykoliv se k tomu naskytla vhodná příležitost. Také tu byly výrazné rozdíly, co se týče životní úrovně obyvatelstva. Přivýdělek, mnohdy nelegální cestou, tak nebyl výjimkou. O klimatických změnách nemluvě. A právě tyto tři závažné okolnosti záhy výrazně ovlivnily následné jednání politických špiček, jenž se sešly přímo na melském hradě, aby tam rokovaly nejen o těchto pevropských problémech jakožto i o kontinentu jako takovém. Jednání se ovšem, sotva začalo, nekontrolovatelně zvrtlo a ve výsledku připomínalo naprostý debakl – ovšem s dosti fatálními následky pro společnost jako takovou (5). Damián a Lenka, stejně jako ostatní, jen nevěřícně přihlížejí tomu, co všechno je vůbec možné, to když dané mají možnost shlédnout v televizi, poté, co se navrátí zpět domů. Následně oba dojme příběh o mladíkovi, jenž platonicky miloval dvě krásné ženy, avšak ani s jednou z nich nebylo v reálu možné navázat odpovídající vztah. Mladíkova posedlost dokonce zašla až tak daleko, že se za šíření falešných zpráv ohledně něžného pohlaví musel zpovídat u soudu, jenž jej nakonec uznal vinným (6). Daná reportáž jako by v mnohém rezonovala s Damiánem a s Lenkou. S prvním jmenovaným v kontextu s jeho původně skrytými sympatiemi k ženě svých snů. Druhá jmenovaná se zase okamžitě ztotožnila se soudní síní, jež jí připomněla, jak ona sama byla nucena zpovídat se kdysi novinářům z rodinné tragédie. Lenka a Damián si uvědomují, že teď je ten nejvyšší čas jednat. To když jest v sázku dán i život zvířat, konkrétně nebohého retrívra Bena, jenž je, proti své vůli, coby pokusná loutka, vyslán do vesmíru a to v rámci vesmírného programu pevropských mocností. Ben jako zázrakem však přežije (7). Byla to opět soška Malého budhy, kdo se o to přičinil? Jednotlivé, na první pohled náhodné události, do sebe náhle začínají zapadat a poodkrývají temnou minulost, která po letech znovu nabývá na aktuálnosti. Lenčin současný život se tak propojí s jejím minulým, spjatým s někdejší vychovatelkou a poukáže na dávnou tragédii ve státě Mascarena, jíž se údajně stala obětí pětice sourozenců. Jak se ale ukázalo, vše bylo jinak a aktéři oné, na první pohled nevratné tragédie, stále žijí a to se svým biologickým otcem, jenž je onehdy vyzvedl z hlubin moře, aby mohl s nimi konečně být, a zároveň tím vytrestal danou vychovatelku za to, jak nelidsky se chovala (8). Sama Lenka o tom ví své, přesto, daná vychovatelka tentokrát zpytuje vlastní nečisté svědomí, když u ní jmenovaná po letech zazvoní u jejích bytových dveří a obě se tak opětovně setkávají tváří v tvář. Společná rozprava nese zasloužené ovoce. Žena se totiž Lence, když přijde řeč na tajemno, zmíní o jistém Dominiku Lesterovi, který by měl žít v Saint Angeles. V jednom z tamních hotelů se tam právě on setkal s jistým mágem, který mu umožnil cestovat v čase. Dominik se poté rozhodl zúročit svou sázkařskou vášeň, ovšem bez valného úspěchu. Místo toho však vyhrál dar mnohem cennější: srdce a lásku své rodiny (9).

Rubriky: Jádro jakosti Martina Jabkeniče - ucelený příběh | Napsat komentář