Sešlost (autor – Martin Jabkenič)

Sešlost

Praha

Stověžaté město ležící v samotném srdci Evropy

Oslava!

Má se tu konati s úderem dvanácté hodiny večerní!

A to přímo na pražském hradě

za účasti tuzemské i zahraniční početné honorace!

 

Číšníci a číšnice se proto od brzkého rána tuze činí

společně připravují bohatou tabuli pompézní!

 

Jenom nic podstatného nezanedbati

na paměti mají neustále

kdy doslova milimetr po milimetru vše zpětně procházejí

by sebemenší nepatrné chybičky zdárně vyvarovali se

 

Právě odbila sedmá večerní

a zbývalo pět hodin do oné sešlosti půlnoční!

 

Dvě mladé aktivistky znuděné

kráčely zasmušile po hlavním městě

 

Po vzrušujícím nespoutaném zážitku toužily

jenž ozvláštnil by jejich rebelantské životy!

 

A tu příležitost se jim náhle zčistajasna naskytla

to když ono pootevřené okno spatřily

a v hlavě se jim ihned zrodil onen bláznivý nápad:

Nenápadně proniknout do útrob hradu

a způsobit v něm pozdvižení hodné státního převratu!

 

Slavnostní tabule tak vzala rázně za své

kdy obě aktivistky začaly vyžívati se v nezávazné zábavě!

 

Jejich přičiněním

změnila se celá místnost

v níž zanedlouho měli rokovati světoví i místní političtí lídři…

 

Takřka k nepoznání!

 

Právě odbila osmá večerní

a zbývaly přesně čtyři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Co by to však bylo za státní převrat pouze ve dvou

když ho jinak můžete sdílet s celou svojí partou!

 

A to nejen přes sociální sítě

ale zúčastnit se ho naživo

Tudíž přímo na místě!

 

A tak mladé aktivistky nelenily

a své kmenové členy z rebelantské skupiny kontaktovaly!

 

Ti se okamžitě bez sebemenších protestů dostavili

a poté, co státní vlajku zdárně svrhli

a onou svojí úspěšně nahradili

pak již horlivě spěchali za těmi

jež je netrpělivě uvnitř hradu toužebně očekávaly

 

Slavnostní tabule tak opět vzala rázně za své

poté co již kompletně sjednocené aktivistické hnutí

začalo se plně vyžívati v nezávazné zábavě!

 

Krátce nato rozmanitými znaky a příslušnými ornamenty

pyšnily se židle, stoly jakožto do té doby nedotčené zdi

Rozlehlé, nyní již značně poničené místnosti

v níž zanedlouho měli rokovati místní i světoví političtí lídři!

 

Právě odbila devátá večerní

a zbývaly přesně tři hodiny do oné sešlosti půlnoční!

 

Muž nevábného vzhledu kráčí hlavním městem

na kolemjdoucí mračí se

neboť dnes nemá zrovinka svůj den

 

Od rána krize za krizí!

 

Najde se tedy konečně někdo

kdo jej zdárně osvobodí z ní?

 

A tu příležitost sama od sebe se muži naskýtá

to když spatří, jak z hradního okénka

početná hlučná skupinka vylézá!

 

Ta následně pak mizí kdesi v dáli

i nadále bavící se na účet špiček politických

jak těch našich, tak oněch prominentních zahraničních

 

I muž tedy nakonec proniká do útrob hradu

naprosto ignorující nastalou spoušť

jíž před ním způsobili ti

kdož se takto hodlali zprotiviti

nejen svému rodnému českému státu

 

Muž zbytečně neotálí

a bere vše cenné

co mu pod ruku přichází!

 

To jest talíře, příbory či číše

jež následně hodlal prodati tuze draze

 

A to přímo na černém trhu

kde ukořistil by za svůj lup

velmi tučnou sumu!

 

Právě odbila desátá večerní

a zbývaly přesně dvě hodiny do oné sešlosti večerní!

 

I zavítal na hrad další nezvaný host

jemuž rovněž nebylo radno zkřížiti cestu

a klásti byť sebemenší odpor

 

Potíž navíc spočívala v tom

že dotyčný vyznačoval se povahou tuze nevyzpytatelnou!

 

A tak bujaře a se vší vervou

porážel vítr o síle orkánu vše

co do cesty se mu připletlo!

 

Židle, stoly a ostatní nábytek s dunivou ozvěnou

dopadaly na zem kamennou

a tříštily se o přilehlé stěny

na nichž skvěly se již tak značně poničené státnické portréty

 

Právě odbila jedenáctá večerní

a pouhá hodina zbývala do oné sešlosti půlnoční!

 

Konečně nastal onen historický okamžik

pro místní i zahraniční politické špičky!

 

Ty měly setkat se při tabuli slavnostní

a to úderem oné hodiny půlnoční!

 

Jaký to však pro ně byl šok

poté co se jim naskytl pohled na potupnou spoušť!

 

Spoušť jíž pomyslnou korunu nasadily

ony přisprostlé znaky a výsměšné ornamenty!

 

Místo poklidného rokování

nastalo ze strany politiků vzájemné osočování

Kdy jeden toho druhého obviňoval

že to právě on daný incident vyprovokoval!

 

K hádce se tak nekompromisně schylovalo

kdy nešlo se pro ránu daleko!

 

Kdy nebylo radno vstupovati mezi ně

politické mocipány znesvářené

jež s vervou svojí vlastní dokonali

co jejich protestanští odpůrci svědomitě započali

 

Napříště tedy na viděnou zase v Praze

na společném setkání v samotném srdci Evropy?

Mějte se tu všichni, jak chcete

já od oné schůzky raději upustím!

 

Nechal se následně slyšet nejeden zahraniční politik

který byl nakonec tuze vděčen za to

že v chatrném zdraví ustál daný nerovný boj

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Jabloň a hrušeň (autor – Martin Jabkenič)

Jabloň a hrušeň

Roman Pastýř putoval světem

aby blíže k lidem různých národností měl

Nejednou poznal jejich nevraživost i vděk

zažil chvíle dobré i ty zlé

 

Jednou takhle zachránil život mladému jogínovi

původem z pohostinné Barmy

a jakmile ten se zotavil

Romanovi za jeho péči štědře se odvděčil

 

Neobvyklý zlatavý proutek mu daroval

s přáním až do své rodné vlasti navrátí se

nechť na své zahradě vysadí jej

rozhodně že nebude litovat

 

Roman jogínovou radou hodlal se řídit

bylo to vůbec to první, co učinil

poté co práh svého rodného sídla překročil

 

Co pak následovalo

samotného Romana tuze překvapilo

 

Po pouhém měsíci

z proutku zasazeného do zeminy

vyrostla z něj statná jabloň

jejíž plody měly zázračnou moc

 

Ihned se to rozneslo mezi místními

a ti nestačili se diviti

 

Nemohoucí na vozíčku pro invalidy

zčistajasna postavil se na nohy

jakmile jedno z jablíček okusil

přičemž bez problémů udělat deset dřepů plných

když pozřel jablko druhé vzápětí

 

Nevidomý zase začal barvy rozeznávat

poté co jablíčko patřičně si vychutnal

načež po onom dalším snědeném

již vše kolem sebe měl možnost vidět zřetelně

 

Prostě něco neskutečného!

Tato zpráva šířila se doslova jako lavina krajinou

kdy každý chtěl zvědět

kolik pravdy v ní obsaženo jest

 

Bohužel na zemi přebývají i závistivci

jako Romanův soused Radim Koutecký

Ten coby lékař nedokázal přenésti přes srdce

že pacienti vesměs všichni opouštějí jej

 

A tak se jedné noci neslyšně vplížil na vedlejší zahradu

kde kouzelná jabloň odpočívala po náročném dnu

a to se sekyrkou v ruce a pilkou přehozenou přes rameno

s jejichž pomocí ze světa hodlal sprovodit onen posvátný strom

 

Jakmile se však rozmáchl sekyrkou

z jabloně vyšlehl záblesk rudého světla

jež Radima udeřil do nohou a následně do prsou

 

Dotyčný oddechoval na zemi namáhavě

k novému útoku tentokráte s pomocí pilky chystaje se

Leč co mu to bylo platné

když trnitým porostem zarostl

od hlavy až k patě

 

Tak činila jabloň všem těm

kdož zachovali se k ní zle!

 

Roman neskrýval jisté rozpaky

když na druhý den ranní

spatřil trnitými provazy svázaného Radima

jak o prosebnou milost škemrá

 

Prý hájil jen svou čest

živnost vlastní poctivou zachovati chtěl

leč jabloň mu ji vzala

a doslova přes noc učinila z něj žebráka

 

Bylo toto správné?

Zauvažoval Roman zcela vážně

Odpověď na tuto otázku začal bez zbytečného otálení hledat

a taktéž se jí zaslouženě dobral

 

To když zjevil se onen jogín

jenž daroval mu proutek zcela nový

z něhož, po zasazení do zeminy, vyrostla hrušeň

zaručující život prostý

na něhož mi lidé zvyklí doposud byli jsme

 

Tak smír společný nalezli Roman s Radimem

dva dlouholetí známí a zároveň sousedé

To když noví pacienti začali zase přicházet

do znovuzrozené lékařské ordinace

 

Ano, řád musí být

aby prosperovalo lidské bytí:

Plody z Radimovy hrušně pro zmírnění bolesti

a poté ihned k němu na doléčení

 

A když ani to nepomůže

nezbývá než-li pro změnu ochutnat plody z Romanovy jabloně

a tak k celkovému uzdravení najisto dospět

 

Ano, řád prostě být musí!

Řád, jenž prospívá všem lidem bez výjimky

Lidem, jenž posvátné tajemno vlastní

jakožto těm, kteří o něm ponětí nemají

a životu se všemi jeho nástrahami

tak musí nedobrovolně čeliti

 

Bohužel jak plynul čas

ono tajemno čím dál častěji

zneužívala lidská zášť

 

Místo aby napomáhalo spíše škodilo

a nikoliv dobrými skutky

nýbrž falešnými penězi se cenilo

A kdo jich měl přebytek

štěstí druhých bez problémů

tak mohl koupiti si za ně

 

Snad tedy alespoň vás čestné u srdce zahřál

tento můj příběh vzpomínkový

jenž se kdysi skutečně odehrál

 

Příběh, v němž svoji úlohu sehráli

dva sousedé opětovně spřátelení

A společně s nimi dvě okrasy památné

neboli ona vzácná jabloň, vzácná hrušeň

jež léčily bolavé lidské duše

 

A mám-li býti opravdu upřímný

tak nejen je

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Bez komentáře (autor – Martin Jabkenič)

Bez komentáře

Vlak projížděl krajinou

do hlavního města spěl

 

A v onen osudný okamžik nedaleký most

celý se zachvěl!

 

Zbývalo zhruba pět set metrů do chvíle

kdy vlak měl projet oním kritickým místem!

 

Mladá maminka s dítětem

sedící v zadním kupé

učila svoji ratolest poznávat krásy přírody

 

Ta jimi kochala se

neskrývaje opojné nadšení!

 

A v onen osudný okamžik nedaleký most

znovu se celý zachvěl

kdy ulomil se jeden z jeho nosných pilířů

jenž se zvonivou ozvěnou dopadl na zem

 

Zbývalo zhruba čtyři sta metrů do chvíle

kdy vlak měl projet oním kritickým místem!

 

Mladý manželský pár teple oděn

sedící v prostředním kupé

rozmlouval o koncertu nadcházejícím

jehož chtěl se osobně zúčastnit

 

A to již podruhé během tohoto týdne

plně odhodlán znovu vychutnat si

onen neopakovatelný hudební zážitek!

 

A v onen kritický okamžik nedaleký most

znovu se celý zachvěl

kdy ulomil se i druhý z jeho nosných pilířů

jenž se zvonivou ozvěnou dopadl obdobně na zem

 

Zbývalo zhruba tři sta metrů do chvíle

kdy vlak měl projet oním kritickým místem!

 

Postarší manželé

ve věku důchodovém

sedící v předním kupé

na společnou cestu vydali se

 

Hroby příbuzných již zesnulých hodlali navštívit

neboť dušičky onoho památného dne zrovinka byly!

 

A v onen osudný okamžik nedaleký sesutý most

již napjatě očekával své první oběti tragického neštěstí

jež mu řízením osudu měly padnout v nemilost

 

Zbývalo zhruba dvě stě metrů do chvíle

kdy vlak měl projet oním kritickým místem!

 

Strojvůdce přebýval osamoceně

ve své vůdčí kabině

kde vyjímala se rodinná fotografie

jeho milované ženy

a čerstvě narozené dcerky

 

Jak dojemné!

 

A v onen osudný okamžik nedaleký sesutý most

proměnil se v čirý prach

jenž rozptýlil se po okolní krajině

 

Zbývalo zhruba sto metrů do chvíle

kdy vlak měl projet oním místem

 

Nikoliv však již kritickým

nýbrž zcela bezpečným!

 

DOVĚTEK

Uchráněny tak byly životy

cestujících nevinných

co onen památný den

podruhé narodili se

 

Neměli však o tom sebemenší potuchy

a to nejen oni

ale i jejich početné rodiny!

 

Co k tomu dodat ještě

snad jen: no comment!

Rubriky: Mix | Napsat komentář

Rodinná tragédie o čtyřech aktech (autor – Martin Jabkenič)

Rodinná tragédie o čtyřech aktech

AKT I.

Otec nezvládl nelehkou situaci životní!

Alkoholem ji řešil

kdy na mol se opil

 

Matka z toho šílela!

Po sklence rovněž sáhla

a i ona zpila se do němoty

 

Svědky toho byli syn s dcerou!

Oba zpanikařili, neunesli to!

A i oni opili se

nevnímaje okolní svět

 

Našel je vnuk!

Z pohledu na ně udělalo se mu nevolno!

On sám však byl tak opilý

že se sotva držel na nohou

A tak nebyl schopný nic udělat

záchranku jim i sobě přivolat

 

A vnučka?

Ta se nedostavila

neboť se z opilecké kocoviny dosud řádně nevzpamatovala

 

AKT II.

Otec tápal v nejistotě

Ze žalu pokusil se otrávit!

Rovněž matka snažila se prášky

nastalou situaci vyřešit!

 

Svědky toho byli syn s dcerou!

Oba zpanikařili a omylem i oni pozřeli

nadměrné množství léků na zklidnění

jimiž se málem otrávili

 

Našel je vnuk!

Ten však nedokázal včasně zasáhnout!

V bytě totiž unikal plyn

jímž přiotrávil se on

 

A vnučka?

Ta již hodnou chvíli nehybně v obývacím pokoji ležela

Jak jinak – rovněž přiotrávena!

 

AKT III.

Otec srdečnímu kolapsu vystaven byl

Omdlel a skácel se k zemi!

Matka šok z toho měla

jímž si omdlení obdobně přivodila

 

Svědky toho byli syn s dcerou!

Zpanikařili, žíly si podřezali

a i oni padli do mdlob

 

Našel je vnuk!

Při pohledu na krev udělalo se mu zle

a jak jinak i on omdlel

 

A vnučka?

Ta pomoci nedokázala

neboť i ona zkolabovala

Jak jinak již hodnou dobu ležící v mdlobách!

 

AKT IV.

Otec rozhodl se uniknout od všech dosavadních problémů!

K moři se tedy vydal

v něm záhy utopil se však

 

Matka usmyslela si vydat se za ním!

Trajektem tedy plula

ten však potopil se a i ona tak utonula

 

Doslechli se to syn s dcerou!

Než však stačili pohotově zareagovat

přišla stoletá voda

a vzala si jejich životy s sebou

 

Oba utonuli!

 

Vnuk po nich pátral!

Marně!

I jeho velká voda odnesla

a tak i on v ní našel smrt coby utonulý

Jakážto zrada!

 

A vnučka?

Ta pro změnu málem utonula žalem!

Na svoji početnou rodinu myslíce ve svých vzpomínkách

ze všech přeživších jako jediná

 

DOVĚTEK

Tím daný příběh skončil

a já si říkám:

dost bylo té utopie!

 

Snad mé další vyprávění potěší

lidskými osudy mnohem přívětivějšími

 

A pokud tomu tak nebude

znamená to, že i já jsem mrtev!

Rubriky: Mix | Napsat komentář