MUŽ A POTŘEBNÝ
Potřebný káže muži:
Toliko útrap prožil jsi Slavomíre
že to čísly vyčísliti nelze
mnoho soubojů podstoupil
abys kýžené štěstí vybojoval
Nabízím pomocnou ruku
buďto přijmi ji nebo odmítni
rozhodnutí nechávám čistě na tobě
jednej však prosím pohotově
Muž obratem reaguje:
Přijímám onu vřelou ručku
rád se jí nechám vésti
za zázrakem lepšího života
jenž by naplnil mé srdce
Toliko špatného jsem již zažil
že vydalo by to na objemný román
leč nechce se mi jej sepisovati
neboť v onen zázrak stále věřím
Potřebný káže muži:
Neztrácíš naději, chceš doufat
a tím si mě získáváš, Slavomíre
proto na oplátku věnuji tento dar
snad učiní tě konečně šťastným
Je jím kouzelná harfa
užívej ji dobře
Pokud budeš velebiti její hlas
povede tě na cestách za kýženým dobrem
Muž obratem reaguje:
Děkuji za projevenou náklonnost
já nesmírně vážím si jí
nechci však dlužníkem zůstati
a tak i ty z rukou mých přijmi toto skromné
průvodče můj předrahý
Je jím patička chleba
prostý to pokrm sedláků
žel vícero nemohu nabídnouti
neboť z chudých poměrů pocházím
Potřebný káže muži:
Jelikož projevil jsi velkorysost
přidávám k harfě moudrou radu:
Drž se jen skutečných přátel
a od nepoctivců ruce dávej pryč
Jen tak dojdeš toliko potřebného pokoje a míru v duši
Muž obratem reaguje:
Děkuji ti můj průvodče
za vše
Tvé rady beru si k srdci
jimi říditi se i nadále budu
Tvé dary uschovám
bez hanby a studu
dovětek:
Tak jest byla zaznamenána ona památná řeč
řeč dvou mužů
přičemž jeden z nich štěstí rozdával
a druhý jím byl obdařen
života si opět užívaje
tuze přešťasten