Měsíc spí – Kostomlaty (autor – Lukáš Trejbal)

Měsíc spí   (Mahendr Bhalnagar – indická poezie)

A nové všechny city jsou

a nové všechny představy

a nové všechny vášně jsou

snem měsíc srdce osídlil a spí

 

A je mu dobře po těle

a je mu v duchu vesele

a je mu dobře po těle

 

A každý dech mu štěstím je

a sladká každá naděje

a věčná každá žízeň je

na hruď si měsíc složil zář a spí

 

A je mu dobře po těle

a je mu v duchu vesele

a je mu dobře po těle

 

A je mu dobře po těle

a je mu v duchu vesele

a je mu dobře po těle

A je mu dobře po těle

a je mu v duchu vesele

a žije nezná svízele

cíp něčí lásky tiskne a spí

 

A každý dech mu štěstím je

a sladká každá naděje

a věčná každá žízeň je

na hruď si měsíc složil zář a spí

 

A je mu dobře po těle

a je mu v duchu vesele

a je mu dobře …

 

Po sté…   (s Michalem Mistríkem)

Bouřka do našich vztahů

pastička na myši

pastička na odvahu

přicvakne ti duši

 

Bouřka přišla po týdnu

bouřka do vztahů

znovu ti srdce nabídnu

teď sbírám odvahu

 

Odvahu z kýble na hadr

stírám s ním podlahu

z podlahy sbírám pastičku

s ní i odvahu

 

Po sté v tvé ložnici

po sté v tvém pokoji

máš mě ráda mám tě rád

nebo obojí

 

Po sté v tvé koupelně

po sté na tvé toaletě

po sté na chodbě

po sté podobně

 

Ještě je čas

Ještě je čas na to se mračit

Ještě je čas si zaskotačit

Ještě je čas

 

Ještě je čas na zlatou dávku

Ještě je čas poslouchat Dálku

Ještě je čas

 

Ještě je čas na to se věšet

Ještě je čas před křížem klečet

Ještě je čas na tupý řeči

Ještě je čas svíjet se v křečích

Ještě je čas

 

Ještě je čas hrbit se k zemi

Ještě je čas a možná kdo ví…

Ještě je čas zastavit čas

Ještě je čas ho nepropást

Ještě je…čas

 

Ještě je čas na to bořit hrady z písku

který jsme včera postavili

když jsme si hráli na mámu a tátu

a duhovky s barevným lístkem

se podobaly achátu

 

Ještě je čas než si natáhneš silonky

abys byla rychle velká holka

zhlídla ses v Monroe nebo Dion

jenže není kam spěchat

 

Ještě je čas abys všechno věděla

nikdo není dokonalej nesníš moudrost světa

proč spěchat máš přece tolik času

abys uskutečnila svý modrý sny

 

Kam spěchat svět dospělých je fádní

jak ojetá škodovka na prodej

a ty máš černý moře času

že by ses v něm mohla klidně koupat

 

Schovej si do srdce to tričko pobryndaný

mateřským mlékem možná ti bude lékem

při vstupu do dveří

za kterými nevíš co tě čeká

Ještě je čas věř mi

 

láká tě ta cesta vím klíč je pod prahem

trochu se lekám trochu se bojím

že s ním odemkneš už zítra

 

Kostomlaty

Domácí spí telefon opustím

a půjdu radši zadem

Za hospodským oknem pláčí

Kostomlaty nad Labem

 

Nakonec je smutek

pípou tepe pivo

A matesy jsou slánkou

z níž sypu na svou milou

 

Co už mi není milá

trochu zlá je před radnicí

Tenkrát na mě oči vykulila

a já neměl za čepicí

 

Udeřím pěstí do ticha

a zapomenu na ni

Poprchává a usychá

její krásnej smích

 

Tak ho nechám ležet ladem

před hospodou v Kostomlatech nad Labem

Tak ho tam nechám ležet ladem

před hospodou

 

S rukama za zády

ve vytahaným svetru

Jen stěží domovní dveře zavřu

a hned uslyším vzdechy větru

 

Jó vítr se zvednul

a sklonil stromům hlavy

Chvíli jim něžně fénoval

ty jejich hára rozcuchaný

 

Náměstí plný blues

samý blues

Hospodyňky kličkující mezi tóny

metaři blázni pohřební vůz

 

Udeřím pěstí do ticha

a zapomenu na ni…kdyby to šlo

Tom Patrick se představuje:

Vlastním jménem Václav Hrdý. Celý život žije v Poděbradech, které jen nerad opouští. Zprvu se věnoval hudbě, uhranul mu syntetizátorový pop 80. let, zvláště žánr Italo Disco, jehož je zapáleným znalcem.
Příspěvek byl publikován v rubrice Mix. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *