|
|
DÍL 16.
Kate zpovídá v obývacím pokoji Heleninu matku.
Kate: "Jaké to je, být tak dlouho vdaná?" |
Matka: "Vlastně to bylo báječné." |
Matka:
"Ale vdala jsem se moc mladá..."
Kate: "Tři čtvrti života být vdaná!"
Matka: "Manžel mou práci neviděl rád.
Tehdy jsem zpívala, trochu mi to zazlíval. Ale byl tak skvělý, že nám
to vyšlo.
Do osmnácti jsem žila s matkou, pak v New Yorku, dělala jsem tam s
kamarádkou modelku, pak jsem se vdala. Sebe jsem kdesi ztratila. Ale
to není tvůj případ."
Kate: "Na to se možná ptám. Neznám
samotu, jsem dívka s vysněným princem, anebo jsem se ještě nenašla?"
Matka: "Máš-li to, co snad máš, tak
ty roupy v sobě radši potlač."
V jiném pokoji Helena telefonuje se svým přítelem
Frankem:
Helena: "Franku?" |
Helena: "Nepřijedeš? Bernard posunul rezervaci..." |
Helena:
"Chci tě tu na své narozeniny. Žádám příliš?" -- "Buď
rád, že tě tak miluju." -- "Tak dobře. Mám tolik dárků..."
-- "Nic mi není, jen mi chybíš." -- "Tak zítra. Chápu,
miláčku."
Helena jde zklamaně od telefonu a naráží na svou
matku, která její rozhovor s Frankem zaslechla...
Matka: "Jak dlouho se to táhne?"
Helena: "Zavolá, že se zdrží..." |
Helena: "...a já vstávám brzo, nevidíme se." |
Helena:
"Pořád někde ponocuje... Prostě nevím, třeba nesnese, že stárnu.
Nebo to nesnáším já."
Matka: "Ty jsi stará? Co bych pak
byla já? Dinosaurus!"
Helena: "Že se to spraví?"
Matka: "To víš, že ano."
A Martina se ženami přítomnými na oslavě stále
natáčí rozhovory o jídle:
Dlouhovláska: "Nevynechávám jídlo. Nerada hladovím." |
Dlouhovláska: "Jídlo miluju odjakživa."
Tmavovláska: "Zbožňuju jídlo." |
"Jídlo miluju odjakživa."
" Žít v Evropě, v Itálii, být milována... Jíst cokoli, vrhnout
se na špagety..."
" Ať mě mí drazí milují i s nedokonalým zadkem a rosolovitými
svaly."
"Když jsem dospívala, problémy s jídlem u nás nikdo neměl. Já
to prostě neznám."
"Cítím se tlustá kvůli fotkám v časopisech. Ráno si tlustá nepřipadám.
Pak pustím televizi, vidím ženy v reklamách a honem jdu cvičit."
"Bezpodmínečnou lásku mi dá jen jídlo. Potěší mě a je milé celý
den. Jdu do ledničky a dám si třeba vdolek a hned je mi dobře."
"Mě zajímá jen jídlo a muži. Cítím buď hlad nebo lásku. Žádný
muž mě nevzrušil tak jako pečený brambor."
"Tak mě měl rád jen děda. Držel mě v náručí a zpíval. Jiný muž
mě tak bezvýhradně nemiloval."
Další dívky se přidávají se svými zpověďmi a Martina
mění otázku...
Martina: "A sex?" |
Dívka v tílku: "Po jídle nemůžu." |
"Musím být hubená."
"Je mi po něm líp."
"Před jídlem, jinak se cítím tlustá a nesnáším doteky. Já chtěla
před jídlem, oni potom... Jak říct, že po jídle ne? Chtěla jsem předtím,
ale stejně jsme dřív jedli. Pak už se mi nechtělo. Byla jsem tlustá!"
"Černoši jsou na boky. Muži ze mě šíleli. Černoši si potrpí na
plnoštíhlé. Bílý Američan oblejší boky nerad. Tak jsem měnila figuru."
"Sex znám už z dětství. Měla jsem erotické představy. A kolem
třicítky jsem najednou myslela jen na diety. Párkrát jsem na sex neměla
náladu, hlavní bylo co, kde a kdy sníst, a nenapadlo mě, že se dá odmítnout.
Krásně jsem tloustla. Papat a být hodná. Byla jsem nehezká a to byla
má spása."
"Na jídlo a sex myslím často. Mám katolické vychování. Začala
jsem jíst... Jídlo, to jsem já jako dítě, sex jsem já jako dospělá.
A bylo po sexu. Sex... Musím si namluvit, že je správný. Pak mě baví!"
|
|
|