|
|
 |
DÍL 15.
Martina po sérii natáčení sedí sama v zahradě...
 |
Helena: Martino! |
Helena:
Jak to jde?
Martina: Oslava se vydařila.
Helena: Ano, ale co natáčení?
Martina: Žasnu. Je to ohromující. Tvé přítelkyně
jsou skvělé.
Helena: To jsou.
Martina: Všechno nejlepší.
Helena: Díky. Proč netočíš?
Martina: Hodně jsem toho vyslechla. Přemýšlím
o tom.
Helena: Vypadáš...
Martina: Jak?
Helena: Trochu rozrušeně...
Martina: To ne, ale je toho na mě hodně.
Přichází Kate...
Kate: Ahoj, je to bláznivá oslava. |
Kate: Dala sis pauzu? |
Martina:
Je v tom hodně emocí. Snad vám to nevadí.
Helena: Je zajímavé zachytit to.
Martina: Točím vlastně o ženách a o jídle.
Kate: Vážně?
Helena: Řeklas, že točíš o Kalifornii.
Martina: Lidem se nezdá, když řeknu - ženy
a jídlo. U nás se o tom mlčí. Bulimie, to je Jane Fondová. Cítila jsem
se osamělá.
Helena: Zvracela jsi?
Martina: Poprvé jsem si připadala úžasně
chytrá. Jaký dobrý nápad! Najíš se a vyzvrátíš to. Ale končí to hrozně...
I doktoři to schvalovali jako dietu.
Helena: Před čtvrtstoletím ženy tajily sex,
dnes jídlo.
Martina: Je to odpudivé...
Kate: Cítíš se hrozně?
Martina: Naprosto příšerně. Být alkoholik
nebo narkoman je zajímavé. Ale problém s jídlem? To je nehezké. Nikomu
jsem se nesvěřila.
Helena: V noci jsem snědla krabici zmrzliny
a nevím o tom.
Kate: Nepamatuješ si to?
Helena: Úplné okno. Znáš to?
Martina: Probudím se a vidím, že jsem v
noci jedla... (tváří se zničeně)
Helena: Jsi rozrušená.
Martina: Omlouvám se, poslouchala jsem ty
ženy a vzalo mě to...
Sofie telefonuje svému psychoanalytikovi:
Sofie: Doktor Lorenz? Tady Sofie. |
Sofie: Jsem na večírku a je mi těžko: |
Sofie:
Mám si promluvit s někým tady?
---
Sofie: Jen se bojím, že provedu něco ohavného.
---
Sofie: Už jsem klidnější. Ale co až zavěsíte?
Rozprava nad talířkem s kouskem dortu:
Jennifer: Máma jídlo nesnese.
Kamarádka: Jíst se dá, ale ne tohle. |
Kamarádka: Tohle je Mozart!
Jennifer: Uhlovodany?
Kamarádka: Jídlo je hudba. |
Kamarádka:
Beethoven je hovězí, Stravinskij salát... Vivaldi je samé ovoce. Tohle
je tragický Čajkovskij (ukazuje na talířek a směje se).
Sofie se pokouší uklidnit pomocí autosugesce...
Sofie: Všechno je v pořádku...
|
Sofie: Dnes vypadáme skvěle...
Jsou to jen ženy...
|
|
|
|
