|
![](../../img/spolecne/nic.gif) |
![F O O D - seriál](../../img/holcici/food/food.gif)
DÍL 8.
Martina si dala s natáčením pauzu a potkala se
v obýváku s Lýdií, která ji vzala za ruku s tím, že jí bude číst budoucnost.
![Budoucnost tvoříš ty. -- To je dobře. -- To je.](../../img/holcici/food/8/f8-1.jpg)
Lýdie: Budoucnost tvoříš ty.
Martina: To je dobře.
Lýdie: To je. |
![Chci budoucnost s možnostmi. -- Dlaň se přece mění.](../../img/holcici/food/8/f8-2.jpg)
Martina: Chci budoucnost s možnostmi.
Lýdie: Dlaň se přece mění. |
Martina: "Jak dlouho je tvůj otec
s nevlastní matkou (s Helenou)?"
Lýdie: "Deset let. Od mých deseti."
Martina: "Je báječná, že?"
Lýdie: "Já ji miluju."
Martina: "Já si s otcem nerozumněla."
Lýdie: "Jaký byl?"
Martina: "Příliš chladný. Byl hodný,
jen si udržoval odstup. Hodně pracoval, nevídali jsme se."
Lýdie: "Já byla tatínkův mazlíček."
Martina: "To musí být pěkné."
Lýdie: "Jen jsem se musela hlídat.
Moc jsem ho obskakovala. - Je ti sympatický?"
Martina: "Je milý. Vy dva si rozumíte.
Můj otec o něm mluvil, má ho rád."
Mezitím přichází další návštěva - Heleny sestra
Nancy:
![Všechno nejlepší milá sestřičko](../../img/holcici/food/8/f8-3.jpg)
Nancy: Všechno nejlepší, milá sestřičko. |
![](../../img/holcici/food/8/f8-4.jpg) |
Helena: "No tohle..."
Nancy: "Trochu jsem nakupovala. Tak
ráda tě vidím."
![Snad tě dárky potěší. -- Vypadáš skvěle.](../../img/holcici/food/8/f8-5.jpg)
Nancy: Snad tě ty dárky potěší.
Helena: Vypadáš skvěle. |
![Myslíš? -- Máš hezké vlasy.](../../img/holcici/food/8/f8-6.jpg)
Nancy: Myslíš?
Helena: Máš hezké vlasy. |
Helena: "Nestahuj si je."
Nancy: "Díky za poklonu. Umíš potěšit."
Helena: "Trošičku jsi přibrala."
Nancy: "Ale to neříkej! Znáš mě...
Ale díky za pravdu. - Všichni tvrdí, že nejsem tlustá..."
Helena: "Je tu matka. Nevrhej se na
ni. Promluv s ní, ale jsou to moje narozeniny."
Nancy: "Neboj se, neudělám to."
Helena: "Je to můj den."
Nancy: "Stejně si všímá víc tebe."
Helena: "To ne." (se smíchem se
začínají hádat)
Nancy: "Odjakživa."
Helena: "Nikdy."
Lýdie se už rozešla v obýváku s Martinou a teď při
prochůzce domem potkává svoji nevlastní babičku:
![Babi! -- Ahoj, zlatíčko.](../../img/holcici/food/8/f8-7.jpg)
Lýdie: Babi!
Matka: Ahoj, zlatíčko. |
![Ráda tě vidím. -- Chybělas mi. -- A ty mě.](../../img/holcici/food/8/f8-8.jpg)
Matka: Ráda tě vidím.
Lýdie: Chybělas mi.
Matka: A ty mě. |
Babička: "Tak co ta tvá dieta?"
Lýdie: "Dieta..."
Babička: "Nebo jak tomu říkáš."
Lýdie: "S našima neumím jíst."
Babička: "Proč ne?"
Lýdie: "Žádají dokonalost. Když s nima
jím, je to... - Jako jíst v co věří oni. Jejich ideály. - Když se zvednu
od stolu, jsem jako zvíře v kleci, nemůžu ven."
![To cítíš pořád?](../../img/holcici/food/8/f8-9.jpg) |
![Když tančím, tak ne](../../img/holcici/food/8/f8-10.jpg)
Matka: To cítíš pořád?
Lýdie: Když tančím, tak ne. |
Lýdie: "Ale jen tehdy. Předtím a potom
zase... Při tanci nacházím svůj střed. Když se povede arabeska nebo
pirueta..."
|
|
|