|
|
DÍL 11.
Helena u vchodu stále vítá další příchozí a u
bazénu se na jedné i druhé straně také stále něco děje. Za Sadií přišla
dcera Jennifer a chce si s matkou o něčem promluvit...
Jennifer: Promluvme si.
Sadie: Je mi 50! Žádné hádky. |
Jennifer: Prosím...
Sadie: Teď ne, až pak! |
Sadie: (poté, co Jennifer odešla) "Miluju
ji, ale zešílím z ní."
Eloise: "Kolik jí je?"
Sadie: "Až moc. Narodila se jako stařena,
ve všem mě předstihne."
Sadie: (po chvilce) "Padesátka mě deprimuje."
Eloise: "Nevypadáš na ni."
Sadie: "Na kolik vypadám? - Mám pro
tebe kšeft. Teď ti to neřeknu, bezvadná věc."
V domě se Helena potkává se setrou Nancy:
Nancy: Nerozčílilas mě. Mám všlijaké myšlenky. |
Nancy: Kvůli Jimovi a tak vůbec. |
Nancy: "Už mě to s ním nudí. A někoho
mám... Je herec a navíc i chudý. Představuju si, jak spolu hladovíme."
Helenina matka u bazénu osaměla a Kate ji připlavala
pozdravit. A z dálky se už také blíží Martina.
Matka: Kate, jsi rozkošná.
Kate: Díky. |
Matka: Taky pěkně opálená, ale nepřeháněj to. |
Martina: Paní Williamsová, já jsem Martina. |
Matka: Těší mě. Bydlíte tady?
Martina: Ano. |
Martina: "Točím dokument pro francouzskou
televizi. Helena s Frankem jeli po svatbě do Francie, bydleli u našich
- Munierovi..."
Matka: (rozpomíná se) "No jistě!"
Martina: "Pozvali mě."
Matka: "Jste úchvatná mladá dáma."
Martina: "Díky."
Matka: "Je to pravda."
Martina: "Bohužel si tak nepřipadám."
Matka: "Ne?"
Martina: "Vůbec ne."
Matka: "Vždyť jste dokonalá. Škoda,
že to nevidíte."
Martina: "Jsem nervózní z téhle ženské
sešlosti. Mezi ženami nejsem ve své kůži."
Matka: "Hrozíte se jich."
Martina: "To ne, ale připadám si mohutná
a nejistá. Nelíbí se mi, jak vypadám. Jsem nesvá. Mezi muži se cítím
krásná, jinak spíš tlustá."
Matka: "Ve Francii taky tolik naděláte
s jídlem? Ve Francii se přece znamenitě vaří."
Martina: "Nesnáším své tváře. Chci
být jako Dietrichová."
Matka: "I já chtěla být vyhublá modelka.
Pro Vogue jsem vypadala příliš zdravě. Tak jsem dělala reklamy na zubní
pastu, cigarety. Úsměvů mám po krk!"
Kate vylezla z bazénu a přisedá si...
Martina: (dívá se s úsměvem na Kate) "Taková
bych chtěla být... Tenká, drobounká, hezounká. Nohy jí končí u samých
ramen."
Matka: (se smíchem) "Chce tvé nohy!"
Kate: "Mě se to nelíbí! Když jsem tančila,
chtěla jsem takovéhle nohy (ukazuje na Martinu)."
Matka: "Co byste ještě chtěly?!"
V rohu zahrady si Jennifer neprozřetelně přisedla
k Sofii...
Sofie: Moje matka je jako tvá. Zlá, toxická... |
Jennifer: Taková není. Jen chci, aby mě zastupovala. |
Sofie: "K tomu ji nepotřebuješ. Nepřeje
ti úspěch."
Jennifer: "Přeje!"
Sofie: "Nenávidí tě."
Jennifer: "Ani ji neznáš!"
Sofie: "Moje je stejná. Je taky ordinérní."
|
|
|