Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Svatá Ludmila

V kontextu s hradem Houska se často vyskytuje jméno svaté Ludmily i já jsem podlehl tlaku atmosféry a jiným faktorům a považoval ji za Keltku. To že to není pravda je nepopiratelné a je smutné, že mi to musel mailem připomenout jeden můj přítel „Hrobník“, archeolog čekatel a vcelku dobrý historik, jehož text si dovoluji přiložit:

„Je-li opravdu řeč o sv. Ludmile, manželce Bořivoje, matce Vratislava a Spytihněva, babce svatýho Václava, pak je dost hrubej omyl používat slova Keltka. Keltové byli naprosto odlišná etnická skupina, která má se Slovany pramálo společného. (Jazykovědou jsou Keltové označováni jako předindoevroský národ, slovanský a keltský kult se prakticky nedochoval - srovnávat tedy nelze, a co se chronologie etnik na našem území týká, tak Keltové byli vystřídáni Germány, Markomany a Langobardy, teprve potom okolo poloviny 6. stol. začali přicházet Slované). O jejím náboženském založení nemohu mnoho říci, snad jen to, že jakožto příslušnice státní elity musela být křesťankou (jak to je s křesťanstvím a státoprávním principem viz. Dušan Třeštík, Vznik Velké Moravy, nebo týž., Počátky Přemyslovců). O okolnostech jejího křtu není příliš mnoho známo, ani její stáří v době přijetí křtu, tím méně o době předtím. Též není známo zda a jestli kdy pobývala v oblasti Housky, „panství“, či spíše úděl jejího otce lze velice nepřesně lokalizovat, viz. literatura výše. Jediné místo jejího pobytu je Tetín v době její vraždy.“

Hrobník také na moji žádost zpracoval velmi kvalifikovanou a erudovanou esej na toto téma.

Tedy díky tomuto je jasné, že sv. Ludmila keltkou opravdu nebyla, ale povězme si o ní více.

Ludmila po otci z rodu Pšovanů, babička svatého Václava. Po smrti Vratoslava I. (921) - syna Ludmily se přesunula na Tetín a soupeřila s Drahomírou, která převzala výchovu nad oběma syny Vratislava I., o vliv na svatého Václava. Tento spor se vyhrotil až smrtí Ludmily, kterou dala Drahomíra uškrtit svými vikingskými družiníky 15. září 921.

Tolik prostá fakta historická, vždy ovšem existuje podrobnější pohled z jiné strany.

Ludmila pocházela z rodu Pšovanů, kteří jsou lokalizování do oblasti Mělnicka a blízkého okolí. Slavibor Pšovský (otec Ludmily) byl první kdo nechal postavit v oblasti nynějšího hradu Houska sídlo. Je dosti pravděpodobná, že jako jeho dcera toto místo často navštěvovala a jako budoucí svatá zajisté vycítila mnoho ze sil tohoto místa. Za muže si vzala Bořivoje, muže velmi silného, dobrého diplomata a stratéga, který měl možnosti a schopnosti dosáhnout velkého vlivu. Pochopil, že znamení kříže (křesťanství) může být silným spojencem v jeho cestě za mocí a slávou. Ovšem Bořivoj narazil na vzpouru a byl nucen se na čas uchýlit na Moravu, kde posílen o nové jednotky se vrací a povstání rozdrtí. Po vítězství ještě ukázal svou sílu a moc zajímavým gestem:

„Když se Bořivoj vrátil z vyhnanství na Moravě, postavil nejprve na úpatí nastolovacího pahorku zvaného Praha kostel zasvěcený panně Marii a zanedlouho nechal celý pahorek obehnat hradbami tak, že kamenný trůn - knížecí stolec, se ocitl uprostřed nového hradu. Význam tohoto činu byl zásadní. Vždyť kníže, dosud volený a dosazovaný na prastarý kmenový stolec všemi svobodnými Čechy, nejprve tento symbol knížecí moci podřídil novému křesťanskému bohu a pak ho uzavřel do svého hradu, obsazeného vlastní družinou.“

Dušan Třeštík, Počátky Přemyslovců

Bořivoj však záhy umírá a nestihl proto dokončit všechny své plány. Ludmila odchází na Tetín (Teutinum), prastaré obřadní místo zasvěcené keltskému bohu podsvětí a vodních hlubin Teutatesovi. Uzavírá se na tomto místě a vychovává oba své vnuky Boleslava a Václava. Záhy jako budoucí světice odhaluje „svatost“ Václava a věnuje mu všechen svůj čas a energii. Ludmila má na Václava obrovský vliv a mladý Václav je na svou babičku také velmi fixován. Tento fakt je pro Drahomíru velmi nepříznivý, ztrácí veškerý vliv u Václava, budoucího vládce a musí zasáhnout. Posílá své dva muže, potomky Varjagů, normanských Vikingů, Tunnu a Gomonna, aby zabili Ludmilu přímo na Tetíně. Její žádost je obdivuhodně přesná, mají Ludmilu uškrtit, nesmí být při vraždě prolita její krev (patrně se Drahomíra obávala prohlášení Ludmily za svatou a zároveň využila národnostně kulturního archetypu Tunny a Gomonna). Je zvláštní, že Tetín až dobře opevněn a se silnou posádkou není překážkou pro oba vrahy. Vypadá to, že se dostali bez problémů až do hradu.

Mezitím Ludmila: „...tato služebnice kristova, předvídajíc budoucnost, povolala k sobě kněze Pavla a požádala, aby sloužil mši svatou...“. Ludmila patrně vydala rozkaz vpustit oba vrahy do hradu, sama připravena smrt na svém lůžku oděna v bílou košili, prosí násilníky: „Nechte mne maličko se pomodliti, jestli jste mne přišli zabít, snažně Vás prosím, abyste mi mečem sťali hlavu.“ Poté co se Ludmila pomodlí je oběma vrahy bez slitování uškrcena na lněnou šňůrou (krom obavy ze svatořečení se vrahové obávali i běsů a démonů, jenž dle pověstí pronásledují vrahy, pokud prolijí krev - je zvláštní, že Václav v prorockém snu vidí smrt své babičky). Ludmila byla pohřbena podél západní hradební zdi bez rakve, jen zabalena v plátně. Po nějaké době se tradují zvěsti, že z jejího hrobu se line překrásná vůně: „Neboť z jejího hrobu šířila se taková a přelíbezná vůně, že převyšovala vůni všech vonných látek a květů.“. Drahomíra tedy nechala postavit baziliku jenž zasvětila sv. Michaelovi, nebeskému vůdci vojska proti ďáblovi a jeho démonům, armádě zla. Poté co mladý Václav se konečně po letech uchopil vlády, nejprve se vypořádal se svou matkou Drahomírou, tím že ji poslal do vyhnanství a ostatky své babičky nechal převést do Prahy (925). Zajímavým faktem je, že ač náhrobní deska byla zcela zetlelá, tělo Ludmily neodlehlo rozkladu. Její tělo bylo poté až napodruhé, po vysvěcení, uloženo v bazilice sv. Jiří v Praze.

Tolik ke kauze svaté Ludmily, vím že tento náhled není z těch jenž se běžně dozvíte ve školách, ale i zde může být pravda ...

Hrobník také na moji žádost zpracoval velmi kvalifikovanou a erudovanou esej na toto téma.

Použitá literatura a zdroje:
Aleš Česal, Otomar Dvořák, Vladimír Mátl: Utajené Dějiny Čech

| Esej o sv. Ludmile od Hrobníka |

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt