CHRISTOFER JOHNSSON
kytara, klávesy, zpěv

Ve svých 15 letech začal hrát na baskytaru a později přešel ke klasické elektrické kytaře. Therion je jeho domovská kapela, ale také zvládl tři projekty v psychometalu ve formaci s názvem „Carbonized“. Dále spolupracuje v kapelách „Liers In Wait“ a „Messiah“. Nikdy neměl žádné hudební vzdělání a nikdy nenavštěvoval žádné školy ve hře na kytaru.

KRISTIAN NIEMANN
kytara

Na kytaru začal hrát ve svých 17-ti letech a již dříve účinkoval v menších kapelách regionálního formátu. V roce 1994 odjel do Los Angeles studovat jazz do Hudebního institutu. Ještě když byl ve USA (1996), zúčastnil se alba Hottest Unknown Guitarists pod patronací firmy JSR records. Když se vrátil do Švédska, učil metalovou kytaru na Stockholmské kytarové akademii, ovšem nyní učí pouze soukromě ze svého domova. Do skupiny Therion se dostal přes bubeníka Samiho se kterým hrál v rockové kapele. Když Tommy Eriksson opustil Therion, Sami ho doporučil na jeho místo. Pokud zrovna nenahrává či není na turné s Therionem, můžeme ho najít jak pracuje v hudebním studiu nebo hraje s jinými menšími kapelami různých stylů. Jeho největší inspirací jsou Allan Holdsworth, Eric Johnson, Greg Howe, Marty Friedman a Shawn Lane.

JOHAN NIEMANN
baskytara

Johan začal hrát na baskytaru na návrh svého učitele ve svých jedenácti letech. O několik let později natočil dvě alba s kapelou Mind\'s Eye. Opustil tuto kapelu v roce 2000 kvůli křížení termínu s Therion. Studoval Stockholmskou hudební konzervatoř v oboru hudební produkce a práce se zvukem. Krom Therionu je členem mnoha menších hudebních skupin v okolí Stockholmu.

Of Darkness…

Toto album je jedno z prvních, které Therion vydal. Mladému Chrisovi (leaderovi kapely) bylo pouhých 18 a přesto již Therion dokázali, že si budují nezapomenutelné místo v oblasti hudby. Toto album je sice plně deathmetalové a agresivní, ale přesto je velmi melodické a technicky skvěle propracované.

Sympfony Masses / Ho Dracon Ho Megas

První album, které se vymanila z deathmetalového konceptu bylo Ho Dracon Ho Megas, svým pojetím se řadí spíše do tzv. Dark Metalu, celkovým pojetím je velmi temné a pocit temného zla je prodchnuta celková melodika a zapojení krom angličtiny i hebrejštiny se jevilo jako šťastný krok, který pomalu vedl do jejich současného směru.

Lepaca Kliffoth

Dalším albem, kdy se textově obracejí k starobylým mytologiím, démonologii a mýtu draka s originálním zvukem je Lepaca Kliffoth. Ačkoliv hudebně se toto album neliší příliš od minulého, nové pojetí vokálů je natolik odlišné, že musíme toto album považovat za krok vpřed. Připomeňme první využití dvou operních zpěváků (muže a ženy) v písni Beauty in Black. Tedy zde už nenacházíme deathmetalové písně, spíše jen odkazy v některých částech (sóla, kytarové riffy atp.). Toto album bychom spíše definovali jako heavymetalové s jasným odkazem orchestrální metalové opery. Další album The Beauty in Black je vlastně reedicí alba Lepaca Kliffoth, je zde pouze jedna nová píseň a 4 nové zpracování starých písní nejsou příliš odlišné od původních.

Siren of the Woods

Siren of the Woods je album, kde Therion dokončuje svou hudební transformaci, plně nahrazuje většinu zpěvů operními vokály a chorály. Ačkoliv jeho stopáž je pouhých 20 minut bylo fanoušky velmi kladně přijímáno a oceňováno.

Theli

Therion se stal hvězdou gotického metalu v roce 1996 se svým průlomovým albem Theli, na kterém maximálním úspěchem kombinují klasické vyznění vážné hudby se standardním metal zvukem. Největším úspěchem bylo skvělé využití chórů v kombinaci s klasickými nástroji. Vynikajícím počinem bylo také využití hlasu Dana Swanö jako hosta na tomto albu. Celé album bylo hodnoceno jako mix mezi dílem Orffa a Lepaca Kliffoth. A jak léta šly, Christofer a ostatní členové kapely se zaměřovali více a více na klasické vyznění jejich hudby, aniž by zapomínali na své metalové kořeny.

A'arab Zaraq Lucid Dreaming

Toto album bylo vydáno k 10. výročí založení skupiny Therion. Najdeme zde nevydané materiály, cover verze a nahrávky klasických děl vážné hudby. Já osobně toto album považuji za jedno z nejlepších co Therion kdy vydal. Kombinace klasického rockového stylu s therionovským operně-mystickým nádechem činí z tohoto alba opravdu mistrovskou kompilaci, kdy i zvuk i mix je skvělý.

Deggial

Další album, kterým opravdu vynikli, bylo Deggial. Výsledkem bylo skvělé umístění na horních pozicích v hitparádách v mnoha zemích například v Německu, Holandsku, Finsku a Polsku. Tímto albem prokázali, že by se na ně nemělo zapomínat a že jsou velkým jménem na hudební scéně. Degial přišlo opět s velkým množstvím nástrojů od klasických až po standardní metalové sestavy samozřejmě obohacené opět o chorály - a výsledkem byla čistá a jasná melodická hudba.

Secret of the Ruins

Dalším krokem kupředu bylo album Secret of the Ruins, kde již naznačené postupy Therion spojili se zapojením celého orchestru a vzniklo tak vynikající dílo! Orchestrální části kombinované velmi vhodně s metalovými postupy tvoří základ tohoto alba. Možná ovšem bude nejlepší když necháme o celém projektu promluvit leadera kapely Christofera Johnssona (volně přeloženo):

„Celá koncepce tohoto alba byla postavená na starobylé severské tradici. V této tradici narazíme na starobylý strom Ygdrassil, tento strom sám v sobě obsahuje devět světů a právě na tyto světy se v tomto albu soustřeďujeme. Každá píseň je věnovaná jednomu ze světů a vše začíná prologem a je zakončeno epilogem. Prolog Ginnungaqap je nicota vznikání, kde byl Obr Ymer byl zabit a země byla stvořena z jeho těla a moře z jeho krve. Epilog je vlastně názvem celého alba a je základem celé koncepce Odinovy cesty, kdy se pověsil na Ygdrassil na devět dní a devět nocí. Tak získal tajemství run. Runa znamená tajemství, takže vlastně název celého alba by měl být The Secret of the Secrets (Tajemství tajemství originálně Tajemství run - The Secret of the Ruins). Tajemství skryté v runách znamená více než pouhé znaky pro písmena, jsou to magické znaky, kdy každá runa má svůj vlastni esoterní význam. Runy existovaly a existují v mnoha formách v mnoha tradicích. V severské (nordické) tradici se nazývají Futhark či Uthark. Tato tradice je ovšem dobře známá jen mezi seriózními okultními skupinami a pohanskými řády a nesmí mít směšována s jinými tradičními runovými systémy ač vypadají podobně. Stejně tak jako my se i Richard Wagner ve svých libretech inspiroval mýty a legendami z seversko - germánské tradice. Wotan je pouze jiný název pro Odina. Takže hudební vliv Wágnerův byl velký, velmi nám vyhovoval při stavbě celých textů na tomto albu.“

Sám bych jen k tomuto albu dodal, že pro znalce severské a germánské mytologie je luštění skrytých smyslů zakódované v tomu albu opravdovou lahůdkou. Už je názvy jednotlivých písní a textů jsou velmi inspirující.

Vovin

Pět ženských a tři mužské vokály, violoncella a mnoho dalších klasických hudebních nástrojů spojených v metalové melodice. To je album Vovin. Toto album je velmi ovlivněno arabskou melodikou. Celé toto album je vynikající a dokazuje, že Therion stále jde vpřed a má svým posluchačům stále co říci. Pro mne osobně je špičkou z celé tvorby skupiny Therion, není tak tvrdé jako první deathmetalové kousky a melodika a orchestrální pojetí s nádechem mystiky a síly v této hudbě ukazují virtuozitu Therion.

Live in Midgard

Konečně živák! Co lepšího si vybrat na oslavu 15 let existence této legendy? Toto 2 CD jehož název vybírali sami fanoušci je vynikajícím kouskem se skvělou atmosférou a svělým playlistem toho nejlepšího z éry Therion. Posuďte sami: Ginnungagap, Invocation of Naamah, Riders of Theli, Baal region, Symphony of the Dead, Flesh of the Godsm In the Desert of Set, The Wings of the Hydra, Asgard, The Secret of the Runes, Beauty in Black, The Wine of Aluqah, Cults of the Shadow, vynikající finálová To Mega Therion a mnohé mnohé další! Prostě tohle album každý fanda Therion a kvalitní hudby musí doma mít!

Sirius B a Lemuria

Sirius B a Lemuria jsou alba, která vyšla naprostou současně a to v květnu 2004. Pravdou je, že Therion přitvrdil a obě alba jsou koncepčně velmi jiná a přesto plně odpovídají Therionovskému stylu! Ovšem je pravda, že pro ty které byl Vovin maximum tvrdosti co byli schopni zvládnout jsou tao alba opravdu tvrdá muzika. Já osobně bych řekl, že Sirius B je mnohem více mystičtější a Lemuria je zase více rockovější. Tedy myslím, že každý si najde své. Ale nemysleme si, že protože Therion přivrdili, je jejich hudba snad ochuzená a zbavená mystiky! Právě naopak, vynikající chóry, sbory a operní nástroje jsou nezastupitelnou složkou i zde. I témata písní jsou opět jasně mystická. Stačí si přečíst názvy písní. Sirius B: The Blood of Kingu, The Khlysti Evangelist, Kali Yuga, Call of Dragon, Voyage of Gurdjieff a Lemuria: Typhoon, Uthark Runa, Three Ships of Berik, Lemuria, Quetzalcoatl, Abraxas. Myslím, že tyto 2 alba jsou jasnou známkou, že hvězda Therion stále stoupá a že se do jejich další tvorby máme na co těšit.

Poznámka: Chóry a operní složky těchto alb byly nahrávány v Praze Pražským filharmonickým orchestrem!!!