Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt
Hlavní strana ×
Bloxxter ×
O Codym ×
Články ×
Cizí díla × Knihovna ×
Magie ×
Necronomicon ×
Srazy ×
Ke stažení ×
Odkazy ×
Mapa stránek ×
Diskuse ×
Kontakt
Tato stránka je ve výstavbě!
V budoucnosti zde budou postiženy nejvýznamnější básně Erbenovy Kytice, prozatím jen Svatební košile
Omluvte prosím ... jsem v časové tísni ...
Podívejme se na dílo čítankového klasika K. J. Erbena pod drobnohledem Vladimíra Mátla. Pan Mátl nabízí poněkud netradiční, ne však zcela utopický pohled na tuto problematiku, s níž je možno se slučovat. Položme si otázku, zda literát Erben, rodák z Miletína (15 km východně od Jičína, jedné z bran do Českého ráje), nemohl do své sbírky skrytě zakomponovat evokační a nekromantické rituály? Je zajímavé, že více než k pohádkovým pověstem má Erbenova Kytice blíže k hororovým příběhům a nevyhýbá se ani ostře surrealistickým popisům krvavých dějů. V našem případě se budeme zajímat o báseň Svatební košile.
Nejdříve se mírně vraťme k bránám „jinam“. Jak jsme si již řekli je možné ve vhodný okamžik či pomoci magických praktik pozorovat či přímo vstoupit do jiných světů. Proncipiélně jde o otevření brány, ovšem ne jednosměrně nýbrž oboustranně, tedy jeví se nám jako nebezpečí i možnost průniku bytostí sem k nám. To, že se tak nejednou stávalo popsal K. J. Erben:
Příslušný magický akt počal rituálem, prosbou k bohyni - matce, známou z keltské mytologie, později zprofanovanou ve hnutí Wicca:
Maria, panno přemocná!
ach budiž mi ty pomocna:
vrať mi milého z ciziny,
květ blaha mého jediný;
milého mi z ciziny vrať - aneb život můj náhle zkrať:
u něho život jarý květ - bez něho však mě mrzí svět.
Maria, matko milosti!
Buď pomocnicí v žalosti...
Úspěch rituálu se projevuje jevy stejnými jako zhmotnění elementála, přítomnost tzv. poltergeista a samozřejmě otevření brány jinam:
Pohnul se obraz na stěně - i vzkřikla panna zděšeně;
lampa, co temně hořela, prskla a zhasla docela.
Možná žeť větru tažení, možná i zlé znamení!
Tedy brána jest otevřena a ohlašuje se známými slovy, aby získala důvěru slabého (?) smrtelníka:
A slyš Na záspí kroků zvuk,
a na okénko: ťuk, ťuk, ťuk!
„Spíš má panenko, nebo bdíš?
Hoj, má panenko, tu jsem již!“
Následuje odchod na hřbitov ku odchodu obou branou zpět! Je zajímavé, že K. J. Erben patrně znal velmi dobře určité magicko-evokačně-nekromantické praktiky, což můžeme z textu lehko posoudit:
Pěkná noc, jasná - v tu dobu vstávají mrtví z hrobů,
a nežli zvíš, jsou k tobě - má milá, nic se nebojíš?
Zde je upozorňováno na metereologicko-astronomicko-astrologickou-analogii (příslušná fáze měsíce) k otevření brány.
Hosté čekají, čeká kvas, a jako střela letí čas.
... masa dost - ale bez krve, dnes jinak bude poprvé
Výrazná podobnost s keltskými bujarými slavnostmi s bytostmi odjinud a zároveň příprava na krvavou oběť.
Co máš na té tkaničce,
na krku na té tkaničce?
To křížek po mé matičce.
Hoho! To zlato proklaté má hrany ostře špičaté!
Bodá tě a mě nejinak,
zahoď to, budeš jako pták!
Silný tvarový zářič z inertního kovu - ze zlata měl vždy na bytosti odtamtud a jejich energetickou strukturu neblahý vliv, proto ona snaha o odstranění.
Jak celá báseň končí víme všichni ze školy. Ovšem neměli bychom nechat bez povšimnutí jeden ne bezvýznamný verš:
Ráno když lidé na mši jdou,
v úžasu státi zůstanou:
hrob jeden dutý nahoře...
Dutý? Ano, dutý a to z toho důvodu, že jak si pozorný čtenář Kytice všimne, Erben střídá pojmy hrob a mohyla. Dutý hrob tedy znamenalo, že pokud by mrtvému milému vyšlo vše, jak předpokládal, zde by byly uložen ostatky, nedojedené a neroztrhané zbytky fyzického tělo jeho milé.
Možná si všichni pokládáte otázku, má-li to opravdu souvislost s Kelty a Českým rájem. Já tvrdím, že ano! Vždyť i sám K. J. Erben ve svém doslovu tvrdí, že tento motiv prolíná veškerou slovanskou, ale i jinou mytologií. To, že tomu bylo tak i u Keltů, dokládám existencí irské (Irové jsou prokázáni jako následovníci keltského odkazu stejně jako celá Velká Británie a Bretaň) balady The Lover's Ghost, jejíž hudební zpracování u nás provedla skupina Asonance (Duše mé Lásky). Tento motiv, ať už podobný, inspirovaný či zcela shodný najdeme v nejedné lidové slovesnosti. Ať je to již skotský Vilém a Margretka či bretaňská Gvennolaik. Krom jiného pokládám za víc než významnou souvislost místo narození K. J. Erbena v Miletíně, kde je to do Českého ráje co by kamenem dohodil.
Pokud se sami chcete vydat po stopách Svatební košile, máte možnost - ono místo se jmenuje Na Byšičkách a je součástí Miletína, nyní zde stojí (původně románský) kostel sv. Petra a Pavla i se hřbitovem. Ano je to onen hřbitov, kde by mohla fungovat ona brána jinam, kde měl být onen dutý hrob!
Použitá literatura a zdroje:
Karel Jaromír Erben: Kytice
Fantastická Fakta: články Vladimíra Mátla
Zpět na hlavní stranu Codyho stránek
Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt