Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Gustav Meyer - Gustav Meyrink

„Stříbrná mlha leží dole nad městem. Slunce nad námi hledí z mlžných závojů. Vtom se zablesknou v lehce prašné šedé modři nebe stříbřité pruhy: houfy holubů krouží, zrcadlí se v tichém povětří a mizí za věžemi Týnského chrámu. – Tiše – neskutečně.“

GUSTAV MEYRINK (* 19. 1.1868 † 4. 12. 1932) - můžeme ho bez obav nazývat špičkou spisovatelů esoterní beletrie. Nejprve vydával krátké povídky do časopisů (byl redaktorem časopisu Der Liebe Augustin a spolupracovníkem časopisu Simplicissimus) a poté šokoval skvělými okultními romány světové úrovně v obrovských nákladech. Ač byl němec - vídeňský rodák - svým srdcem daleko více tíhnul k Praze, zde také pobýval v letech 1884 - 1904 (nejprve jako gymnazista, poté jako bankéř a nakonec jako spisovatel). Poté již navštívil Prahu jen dvakrát a to velmi krátce. Zde také načerpal své znalostí z esoterních věd, okultismu a hermetismu. Praha na něj zapůsobila natolik, že se k ni ve svých dílech stále vracel. Byla katalyzátorem přeměny ze světáckého bankéře v Meyrinka - nezapomenutelnou osobnost evropského hermetismu.

Narodil se 19. ledna 1868 jako nemanželské dítě herečky Marie Meyerové a würtenberského ministra Carla, svobodného pána von Varnbühler von und zu Hemmingen (jeho otec považoval za nedůstojné se s jeho matkou oženit). Jako dítě dosto cestoval po různých městech, pobýval tam kde měla jeho matka angažmá. Začal studovat gymnázium v Mnichově, pokračoval v Hamburgu a dokončil studia v Praze. Zde ho matka opustila kvůli angažmá v Berlíně, což ji Meyrink nikdy neodpustil. V Praze se stýkal s mladou tzv. neoromantickou generací pražských německých spisovatelů. Po několika přechodných zaměstnáních si Meyrink založil se společníkem bankovní obchod Meyer & Morgenstern. Často kritizoval měšťácké chování pražských němců tzv. šopáctví, čímž si vysloužil mnoho nepřátel, mimo jiné byl účastníkem několika soubojů a nakonec byl falešně obviněn z bankovního podvodu. Obvinění nebylo prokázáno a Meyrink byl osvobozen, ale ztratil obchodní důvěru a byl tak z Prahy vyštván. Potě nějakou dobou cestoval a pobýval ve Vídni a roku 1911 se s manželskou usadil v Mnichově, kde bydlel v malém, dřevěném domě ve Starnbergu u Starnbergského jezera poblíž Mnichova. Jako vzpomínku na Prahu tento dům pojmenoval „U poslední lucerny“, jeho pražský předobraz je údajně vestavěn do hradební zdi (rozuměj pražský dům) a lze je vidět jen za určitých podmínek, jedná se jedno z míst kde lze v Praze velmi jednoduše vstupovat do astrálu. Po roce 1917 začal používat pseudonym Meyrink.

Jeho spisovatelskou kariéru můžeme datovat od roku 1901, kdy začal vydávat krátké povídky, jenž bouřily klidné vody německého měšťáctví svoji ironií, antimilitarismem, fantastičností a tajuplností. Za svého pražského pobytu se Meyrink dostal do krize, způsobené různými konflikty a když přikládal svůj browning k hlavě, rozhodnut pro sebevraždu, všiml si, že mu kdosi strká nějaké papíry pod dveře. Byly to prospekty k okultní literatuře a od té doby Meyrink zcela propadl esoterismu. Začal shánět obrovské množství knih, začal si dopisovat s vynikajícími evropskými okultisty a stal se členem tajného bratrstva asijských bratří - Sad Bayů. Jeho lásku k magické Praze prezentoval v krátké povídce Neviditelná Praha, toto starobylé a magické město jej uchvátilo navždy. Nechme Meyrinka promluvit o „své“ Praze:

„Neznám jiné město, které by člověka - bydlí-li v něm a zvětrá-li s nim duchovně - k sobě tak podivuhodně kouzelně vábilo a jež by tak neodolatelně vybízelo k návštěvě míst jeho pohnuté minulosti - jako Praha. Vypadá to, jako by mrtví volali nás živé na místa, kde kdysi trávili své pozemské bytí, aby nám pošeptali, že Praha nemá své jméno nadarmo, že je ve skutečnosti prahem mnohem užším než na jiných místech země ... pak kráčíme jakoby pod jakýmsi vlivem, nevidíme a neslyšíme nic, co bychom už dávno nevěděli, ale odnášímee si pocit, na který nelze zapomenout do pozdního stáří - podivný pocit, jako bychom nějakým způsobem překročili práh.“

Ve svých 23 letech se se stal nejdříve okultistou, jogínem a posléze mystikem. Byl mimo jiné spoluzakladatelem a předsedou Lože u Modré hvězdy (členy byli i Julius Zeyer a Emanuel z Lešehradu), prováděl i evokace v Praze Na Kampě. V té době měl také velmi dobré osobní kontakty s baronem Adolfem Leonhardim a byl členem pražské theosofické lóže.

Opravdový literární úspěch Meyrink slavil vydáním svého prvního „staropražského“ románu Golem v roce 1911. Během první světové války mu vyšly s velkým úspěchem romány Zelená tvář (1916) a Valpuržina noc (1917). Ovšem okolnosti mu nepřály. Jako antimilitarista a antišovinista byl pronásledován německými úřady, což vedlo až ke konfiskaci jeho děl. Po válce přesto vydal romány Anděl západního okna a Bílý dominikán. Dále ještě vyšel Dům alchymistův, Alchymistické povídky, Černá koule (soubor povídek) a Podivuhodné povídky. Čím více Meyrink pronikal do hloubek hermetismu, tím více své esoterní chápání světa promítal do svých děl a tím více klesala obliba u čtenářů. Meyrink psal fejetony, přispíval do okultistických časopisů, překládal Dickense a byl spoluautorem několika divadelních her.

Třetího prosince se Meyrink rozloučil se svými nejbližšími, zaujmul jogínskou pozici a s úsvitem dalšího dne vědomě a zcela zklidněn překročil poslední práh tohoto světa - úmyslně si zastavil srdce.

Na mne osobně nejvíce zapůsobily tři romány. A to Golem, Anděl západního okna a Bílý dominikán. Četba je strhující a čtenář nachází esoterní myšlenky a motivy na mnoha místech. Jde v podstatě o romány jež jsou takto koncipovány. Meyrink dokázal navodit atmosféru tajemna a mystiky a navázat na známé pověsti (Golem), kabbalu (opět v Golemovi) a historické souvislosti (Anděl západního okna: John Dee a Edvard Kelley). Ukazuje i hlubokou znalost mnoha okultních principů včetně evokační magie (Anděl západního okna: Černá Isäis, Zelený Anděl). Nikdo jiný po Meyrinkovi již toto nedokázal a proto můžeme považovat Meyrinka za nepřekonáného spisovatele v oblasti okultního románu.

Zájemce odkazuji krom výše zmíněných děl také na dvě krátké povídky v Zariatnatmikově knihovně Obrazy vepsané do vzduchu (ze spisovatelovy pozůstalosti) a Automobil. Také na esoteric.mysteria.cz naleznete krátké pojednání o tomto autorovi.

Použitá literatura a zdroje
Esoteric.mysteria.cz, Gustav Meyrink
Gustav Meyrink, Černá Koule

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt