Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt

Štěpanický hrad

Popis

Hrad stojí na skalnatém ostrohu (tvořený údolím potoka Cedrona a jeho bezejmenným pravým přítokem, který pramení v Horních Štěpanicích) ostře spadající k severovýchodu a východu. Jsou zde stále patrné dvě části. Dolní hrad pravděpodobně představuje mladší část hradu. Při jeho výstavbě bylo vhodně využito stávajícího břidlicového suku a sedla mezi ním a blokem horního hradu. Dolní hrad plnil funkci výrobního okrsku. Horní hrad sloužil k obývání panstvem a byl lépe opevněnou a výše položenou částí štěpanického hradu.

Cesta k hradu vedla z Horních Štěpanic. Štěpanický hrad měl věž, hradbu a palác, který byl postaven na břidlicovém suku a má trojúhelníkový tvar. Stojí na místě, kde měl dostatek přirozené (přírodní) ochrany, ovšem i tak zde najdeme hodně staveb obranného charakteru.

Hrad byl od vrcholu kopce oddělen dvojitým valem a dvěma příkopy. Z přístupnějších stran byl hrad chráněn hlubokým příkopem a valem, který začíná dole nedaleko cesty a obloukem pokračuje k severu a tím chrání hrad od západu. Val poté přetíná hřbet ostrohu a končí u příkrého svahu směřujícího opět k cestě. V místě, kde byl hrad nejzranitelnější (od severovýchodu), je hlavní příkop zesílen ještě dvěma dalšími příkopy.

Přístup do hradu by skrze předhradí v dolní části hradu, odkud se nahoru chodilo po vysokém dřevěném schodišti. Ve východní části předpokládaného předhradí pravděpodobně byly dřevěné sruby. Ve 14.-15. století byla vystavěna zděná budova, kde bylo umístěno topné zařízení - patrně kachlová kamna.

Vlastní prostor hradu značně protáhlého tvaru byl obklopen hradební zdí, z níž se dochovala pouze část, jenž je na konci ukončena čtyřhrannou baštou. Z horního paláce se téměř nic nedochovalo, jelikož většina zdí byla rozebrána vesničany jako stavební materiál. Je jisté, že hrad měl také okrouhlou věž, která se dochovala až do 18. století. Zápis v urbáři z roku 1653 dosvědčuje, že hrad měl více věží. Hrad také neměl vlastní studnu, voda byla přiváděna strouhou z panského dvora.

Historie

Zakladatelem hradu byl Jindřich Jan z Valdštejna a založil jej na přelomu 13. a 14. století. Hrad byl mocenským, kolonizačním a správním centrem celé oblasti (první písemná zmínka se datuje 28. 7. 1304). Po smrti se pánem stává jeho starší syn, po jehož smrti jej získává mladší syn Heník z Valdštejna. V letech 1360-1398 měl v držení tento hrad Zdeněk z Valdštejna zvaný Dlouhý a v letech 1406-1418 Heník z Valdštejna a ze Štěpanic. Poté jej v letech 1425-1445 získal jeho mladší bratr Jan z Valdštejna, který byl horlivým katolíkem. Po Janovi drželi tento hrad společně Jindřich a Hynek, kteří ač také katolíci, stáli na straně krále Jiřího z Poděbrad.

V roce 1492 dochází k rozdělení panství na část jilemnickou (Hynek z Valdštejna) a štěpanickou (Heník z Valdštejna). Heník (+1504) si však panství neudržel a tak i štěpanická část připadá druhé valdštejnské větvi. Smrtí Hynka z Valdštejna vymírá i větev pánů štěpanických z Valdštejna. Roku 1503 si Jan z Valdštejna přidal za své jméno „ze Štěpanic“. Po něm převzal štěpanický hrad jeho syn Vilém z Valdštejna a na Štěpanicích. Roku 1520 král Ludvík Jagelonský zastavuje hrad Petru z Rožmberka.

Počátkem 16. století přestal hrad sloužit jako obytné sídlo (nedaleko hradu vzniká hospodářský dvůr) a v polovině 16. století (1570-1580) Zdeněk z Valdštejna přesunul středisko panství do Horní Branné. Poté hrad chátrá a roku 1583 je opuštěn. Další majitelé štěpanického panství mu již nevěnovali pozornost.

Valdštejnové podporovali na svém panství těžbu drahých kovů (ponejvíce zlata, ale i mědi, stříbra a železa), a tak se v Zákoutí pod hradem v roce 1337 zakládá zlaté kutiště a roku 1492 velké jamiště. V první čtvrtině 15. století jsou známy ve Štěpanicích také hamry.

V roce 1701 Ferdinand Bonaventura hrabě z Harrachů, jilemnické panství koupil a opět je sjednotil pod jednoho pána.

V 19. století se farář František Pačesný pokusil odstřelit věž náložemi (patrně z bezpečnostních důvodů). Výbuchem se věž roztrhla na dvě části, ale zůstala stát. Po čase se jedna část zřítila a druhá vydržela stát až do roku 1821.

Kamenné zdivo bylo rozebíráno vesničany na stavbu domů.

Funkce

Hrad fungoval jako správní centrum celé oblasti na začátku etapy valdštejnské kolonizace (patrně měl „pod sebou“ několik strážních hradišť, pravděpodobně i Rychlovský hrádek). Taktéž plnil funkci ochranou (důležitá zemská stezka, přítomnost drahých kovů).

Pověsti

Hrad měl založit rytíř Štěpán, který byl přepaden a o vše oloupen svým bývalým přítelem rytířem z Ratiboru. Rytíř Štěpán pak uprchl do pustých krkonošských lesů, kde si vystavěl hrad štěpanický.

Další pověsti vypráví o tajných chodbách vedoucích z hradu do hornobrannského zámku, o zakopaném pokladě i strašidlech hradních.

Výzkumy

Josef Mirovít Král zde byl patrně jedním z prvních „archeologů“, pomineme-li vesničany při přemísťování stavebního materiálu. Roku 1826 nalezl míšenské groše a „vzácný peníz XVI. věku“ z mědi.

Archeologické průzkumy dolního hradu prozradily přítomnost lehčích dřevěných konstrukcí a průběh východní obvodové zdi. Mezi horním a dolním hradem byly nalezeny zbytky zděné budovy z 14.-15. století. Z tohoto místa se dochovala vápenná omítka se stopami líčení okrovou barvou. Byly objeveny zbytky keramických komorových kachlí s různými motivy (sv. Jiří a drak, meluzína, hrnčíř atd.). Nalezena byla také keramika z druhé poloviny 13. století. V oblasti bašty dolního hradu byly také vypátrány zbytky metalurgické dílny s nálezy technické keramiky (tavící kelímky), můžeme předpokládat zpracování olova i stříbra.

Mezi další zajímavé nálezy bezpochyby můžeme řadit zlomek kostěné plastiky (šachová figurka nebo torzo Madony), bronzová přezka z knižní vazby, zlomky luxusní keramiky (včetně sedmi keramických nádob a dvě konvice), zlomky skleněných nádob a stříbrné pražské groše Václava IV. a Vladislava II. Jagelonského.

Současnost

V současné době je hrad částečně rekonstruován. Archeologické průzkumy konají členové archeologické sekce při Městském domě dětí v Hradci Králové a Klub přátel historie Transsaltum Jilemnice.

Použitá literatura:
Hrady a zámky východních čech
Časopis Krkonoše (Miroslav Holubec - Hrad Štěpanice, František Jirásko - Štěpanický hrad a archeologové, Jan Prostředník - Archeologický průzkum štěpanického hradu, Jiří Kalferst a Jan Prostředník - Archeologický průzkum štěpanického hradu - zastavení třetí)
Rudolf Anděl, Jan Kabíček - Hrady a zámky libereckého kraje

Zpět na hlavní stranu Codyho stránek

Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt