Hlavní strana ×
Bloxxter ×
O Codym ×
Články ×
Cizí díla × Knihovna ×
Magie ×
Necronomicon ×
Srazy ×
Ke stažení ×
Odkazy ×
Mapa stránek ×
Diskuse ×
Kontakt
© Copyright by Cody®
Zámek byl velmi honosný, měl dvě patra (kamenné a dřevěné) s věžičkou na hřebenu střechy. Severní přízemí tvoří obloukové podloubí se čtyřhrannými kamennými sloupy. Na kamenné části můžeme po obvodu celého zámku najít nápisy, arabesky, sgrafita a jiné ozdoby. Na průčelí si můžeme povšimnout série umělecky ztvárněných lunet s výjevy selského, řemeslnického a panského života. Zámek měl vlastní kapli, šest pokojů, sedm komor, sedm přízemních a šest podzemních sklepů. Ve třech místnostech můžeme najít táflovaný strop. Místnosti v prvém poschodí si zachovaly klenutí a byly bohatě vybaveny nábytkem. Podél pokjů v prvním patře se táhla také prostranná a světlá chodba. Na severovýchodě jsou nápisy od mistra Jana z Vinoře, znaky Zdeňka z Valdštejna a Máří z Martinic (majitelé Štěpanic a Horní Branné). K zámku byly během let přistavěny i další budovy (většinou hospodářské: byty panských úředníků, konírny až pro 26 koní, kočárovny, chlévy, ovčín, pivovar a vinopalna). Vznikl tak zhruba čtvercový objekt s poměrně velkým prostorem vně zámku. Vstupovat se dalo dvěma branami pro povozy a dvěma brankami pro pěší. Hlavní brána zůstala zachována (je nad ní harrachovský znak), ale protější (západní) brána se nedochovala.
Renesanční zámek založil roku 1582 Zdeněk z Valdštejna, ovšem nestihl jej za svého života dokončit, proto jej dokončila jeho manželka Marie z Martinic. Byl to vrchol stavitelského umění tehdejší doby. Po něm byl pánem panství i zámku syn Zdeňka Vilém z Valdštejna. Po jeho smrti v roce 1594 připadlo panství synovcům Adamu z Valdštejna a Vokovi a Heníkovi z Valdštejna. Adam poté vykoupil Heníkův podíl a stal se jedinným pánem panství. Roku 1606 ovšem Adam z Valdštejna prodává majetek Václavovi Zárubovi z Hustířan (za jeho působení zde pobýval i Jan Amos Komenský, před svým odchodem do exilu). Ten se stal obětí vyrovnání se Habsburků s příslušníky rytířské stavu po Bílé hoře (1621) a majetek Václav Záruby propadl Albrechtu z Valdštejna, ovšem zámek a panství Horní Branná až po smrti Václava Záruby. V roce 1632 Albrecht z Valdštejna daroval celé panství svému švagru a císařskému plukovníkovi Otovi Bedřichovi, hraběti z Harrachu - tímto se zámek dostal do rukou rodu Harrachů. Za třicetileté války byl zámek velmi zpustošen a celé druhé patro bylo vypáleno. tento fakt byl největší ránou jeho původní kráse. Po restauratérských pracích bylo obnoveno jen druhé patro, druhé již nebylo nikdy dostavěno. Za toho času nezletilého majitele panství, Ferdinanda Bonaventury (1636-1706), tak činil jeho strýc kardinál Harrach. Omítkou zakryty všechny nápisy a ozdoby na stěnách zámku. Dalším majitelem zámku byl hrabě Alois Tomáš Harrach (1706-1721), který se snažil všeobecně panství zvelebovat. Dalšími pány zámku byli Bedřich August Gervas (1696-1749), Arnošt Quido, říšský hrabě z Harrachu a na Rohravě (1723-1783), Jan Quido hrabě z Harrachu a na Rohravě (1756-1829), hrabě František Arnošt z Harrachu (1799-1884) jehož manželkou byla Jana z Lobkovic. V roce 1868 dal hrabě Jan Nepomuk (1828-1909) z Harrachu omítku sejmout, ale nepodařilo se zachránit vše, zbyly jen torza z původní výzdoby. Posledním z rodu Harrachů byli Otto Jan Nepomuk hrabě Harrach 1863-1935), který inicioval další opravy roku1908 zásluhou lesmistra Reicha a poté jeho syn Jan Nepomuk Antonín hrabě z Harrachu (1904-1945). Od roku 1945 získalo zámek ředitelství státních lesů a statků v Praze. Poté v roce 1954 přešel zámek do rukou MNV. Poslední restaurace zámku bylo v roce 1960 a v roce 1994 byla opravena fasáda včetně sgrafit, když v roce 1989 připadl zámek obci Horní Branná.
Použitá literatura:
Doc. MUDr. Ludvík Schmid CSc, Horní Branná
Zpět na hlavní stranu Codyho stránek
Hlavní strana × Bloxxter × O Codym × Články × Cizí díla × Knihovna × Magie × Necronomicon × Srazy × Ke stažení × Odkazy × Mapa stránek × Diskuse × Kontakt