Systém zásobování stradonického oppida není zatím příliš jasný, protože kolem není moc úrodné půdy, oppida vůbec u nás leží mimo hlavní úrodné oblasti.
V každém případě bylo už v době prvních vykopávek nalezeno ohromné množství kostí dobytka i zvěře. J. L. Píč, citujíc starší zdroj4.1, uvádí, že jich každý rok bylo vykopáno 3000q, celkem asi 30 vagonů. V té době se prodávaly na zpracování na hnojivo spodium. Poslední výzkum samozřejmě provedl analýzu nalezených zvířecích kostí a již zmíněných pylů. Vyjmenujeme-li si teď jídelníček Keltů ze Stradonic, jistě nám až zarážejícím způsobem připomene náš. Největší podíl (asi 40% kostí) tvořil hovězí dobytek, těsně ho následovala prasata se 38%. Dále Keltové pěstovali ovce, kozy, koně, na dvorcích nesměl chybět pes, slepice (latinsky Gallus gllus f. domestica!) a sem tam nějaká husa.
Z obilí převládala pšenice (Triticum dicoccum, méně Triticum aestivum) následovaná ječmenem a ovsem. Žito se na Hradišti vyskytlo spíš vzácně. Z luštěnin převládal hrách, nepotvrzený, i když možný je výskyt vikve.
Zjištění se shodují i s nálezy ze Závisti. [5]
Nalezeny byly také nástroje na zpracování obylí - srpy, kosy a ruční mlýnky.