Next: Obchod Up: Život na Hradišti, spojení Previous: Srovnání s Bibracte

Keltské hradiště u Stradonic

Mincovnictví

Na Hradišti se nepochybně razily mince. Nalézáme zde nejen mince bronzové, stříbrné a zlaté, ale i hliněné destičky s důlky na odlévání polotovarů mincí (,,střížků``). Tyto formy byly nalezeny i ve vrstvách nejstarších valů Hradiště, z čehož můžeme usuzovat, že se zde mince vyráběly již před vybudováním opevnění. [5]

**Obrázek:** *Hliněné formy na odlévání polotovarů miskovitých mincí. (ilustrace: [5])*
$\resizebox{10cm}{!}{\includegraphics{dulky-na-mince.ps}}$*

Keltové ocenili význam mincí jako výměnné hodnoty už ve 4. století př. n. l. při válečných taženích do Řecka a do Itálie, kdy činily část kořisti, keltští žoldnéři v cizích službách v nich také dostávali svou odměnu. Když se postupně Galové opřeli o svou domácí výrobu, a vlastní měna byla nutností pro rozvoj hospodářství, inspirovali se právě mincemi řeckými. Nejstarší mince razili od 2. století př. n. l. a napodobovali jimi statéry Alexandra III. Makedonského. Ražba je postupem času hrubší, vzdaluje se od originálu, Keltové napodobeninám přidávají vlastní prvky, nápisy (latinkou), nejspíše jména kmenových náčelníků. Razilo se z kovu, který byl v dané oblasti k dispozici - na západě kolovaly mince ze zlata i ze stříbra, na východě v Karpatské kotlině byly rozšířeny mince stříbrné. [1] U nás se zpracovávalo hlavně zlato, zdrojem byla jistě Otava (Atava prý v jazyce Keltů znamenalo ,,bohatá řeka``), z níž se rýžovalo odedávna. V Modlešovicích na Otavě dokonce B. Dubský nalezl chatrč keltského rýžovníka. Zdá se, že se rýžovalo také na Sušicku.

Na Stradonicích se z těchto napodobenin ,,nebarbarských mincí`` našly například zlaté ražby s hlavou Pallas-Athény na aversu (líci), na reversu (rubu) však nesly už motiv keltský, postavu bojovníka se štítem, opaskem na kyčlích a zdviženým kopím.

Obchodem se do Stradonic (a Bibracte) dostaly mince ze Rhody, Emporionu a dalších kolonií v severní části Iberského poloostrova.

Dalším důkazem čilého obchodního spojení se světem jsou galské mince ražené po vzoru římských republikánských denárů z 2. století, s koněm a legendou Kal, Kaledu, nalezené nejen na Stradonicích, ale i v proslulé (snad celní?) stanici La Tčne, podle níž dostalo pojmenování celé období laténu.

Z rozhraní 2. a posledního století př. n. l. pocházejí zlaté ražby se zhrublou podobou hlavy na aversu a s běžícím nebo klečícím mužem se zkříženými tyčinkami v pravé ruce a statéry se stočeným drakem s otevřenou tlamou na reversu, které jsou v Čechách hojně rozšířené.

Pověstné duhovky (Regenbogenchüsselchen), po nichž se pachtí hledači na místech s dřívějším keltským osídlení, získaly své označení podle toho, že se nacházejí většinou po dešti, a lesknou se na sluníčku (tedy ve chvíli, kdy se objevuje duha). [1]

,,Tady letos ještě nepršelo,`` vyprávěl nám pan Kadlec ze Stradonic, ,,tak se moc duhovek neurodilo. Ono nesmí pršet málo, aby se ty duhovky očistily, ale ne moc, aby se zase nezanesly.``

Duhovky jsou rozšířeny hlavně v Bavorsku, ale nalézají se od východní Francie až po Čechy. Jako motiv se na nich objevuje do kruhu stočený drak a na reversu torques (typický keltský nákrčník - viz dále) se šesti koulemi, později už jen dračí nebo ptačí hlava - právě ty patří ke Stradonickým nálezům.

Na Hradišti se setkávalo velké množství rozmanitých mincí a některé z nich se zde jistě razily. Ze stříbrných to nejspíš byly platidla o váze 0,4 s hlavou na aversu a s koněm s perlovitou hřívou ve skoku na reversu.

Nalezené malé miskové váhy mohly sloužit v mincovně k odvažování zlata před tavením, nebo i k převažování již existujících mincí. To bylo praktické proto, že mince zřejmě mohla vydávat všechna větší produkční centra (u nás byla dokázána ražba ve venkovských osadách na Novostrašecku) a pro ražbu platila jenom všeobecná pravidla - hodnota mincí se tedy při směně určovala podle váhy a kvality kovu.[1]

Next: Obchod Up: Život na Hradišti, spojení Previous: Srovnání s Bibracte

kangaroo@eldar.cz