Na Hradišti se nepochybně razily mince. Nalézáme zde nejen mince bronzové, stříbrné a zlaté, ale i hliněné destičky s důlky na odlévání polotovarů mincí (,,střížků``). Tyto formy byly nalezeny i ve vrstvách nejstarších valů Hradiště, z čehož můžeme usuzovat, že se zde mince vyráběly již před vybudováním opevnění. [5]
|
Na Stradonicích se z těchto napodobenin ,,nebarbarských mincí`` našly například zlaté ražby s hlavou Pallas-Athény na aversu (líci), na reversu (rubu) však nesly už motiv keltský, postavu bojovníka se štítem, opaskem na kyčlích a zdviženým kopím.
Obchodem se do Stradonic (a Bibracte) dostaly mince ze Rhody, Emporionu a dalších kolonií v severní části Iberského poloostrova.
Dalším důkazem čilého obchodního spojení se světem jsou galské mince ražené po vzoru římských republikánských denárů z 2. století, s koněm a legendou Kal, Kaledu, nalezené nejen na Stradonicích, ale i v proslulé (snad celní?) stanici La Tčne, podle níž dostalo pojmenování celé období laténu.
Z rozhraní 2. a posledního století př. n. l. pocházejí zlaté ražby se zhrublou podobou hlavy na aversu a s běžícím nebo klečícím mužem se zkříženými tyčinkami v pravé ruce a statéry se stočeným drakem s otevřenou tlamou na reversu, které jsou v Čechách hojně rozšířené.
Pověstné duhovky (Regenbogenchüsselchen), po nichž se pachtí hledači na místech s dřívějším keltským osídlení, získaly své označení podle toho, že se nacházejí většinou po dešti, a lesknou se na sluníčku (tedy ve chvíli, kdy se objevuje duha). [1]
,,Tady letos ještě nepršelo,`` vyprávěl nám pan Kadlec ze Stradonic, ,,tak se moc duhovek neurodilo. Ono nesmí pršet málo, aby se ty duhovky očistily, ale ne moc, aby se zase nezanesly.``
Duhovky jsou rozšířeny hlavně v Bavorsku, ale nalézají se od východní Francie až po Čechy. Jako motiv se na nich objevuje do kruhu stočený drak a na reversu torques (typický keltský nákrčník - viz dále) se šesti koulemi, později už jen dračí nebo ptačí hlava - právě ty patří ke Stradonickým nálezům.
Na Hradišti se setkávalo velké množství rozmanitých mincí a některé z nich se zde jistě razily. Ze stříbrných to nejspíš byly platidla o váze 0,4 s hlavou na aversu a s koněm s perlovitou hřívou ve skoku na reversu.
Nalezené malé miskové váhy mohly sloužit v mincovně k odvažování zlata před tavením, nebo i k převažování již existujících mincí. To bylo praktické proto, že mince zřejmě mohla vydávat všechna větší produkční centra (u nás byla dokázána ražba ve venkovských osadách na Novostrašecku) a pro ražbu platila jenom všeobecná pravidla - hodnota mincí se tedy při směně určovala podle váhy a kvality kovu.[1]