Světový význam dodává Stradonicím srovnání s oppidem
Bibracte ve Francii na hoře Mount Beuvray, asi 27 km
od dnešního města Autun, hlavním střediskem kmenu Haeduů. Sám
Gaius Iulius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské popisuje
Bibracte jako největší a nejbohatší město v Galii. Z
podnětu císaře Napoleona III. se uskutečnil na oppidu v druhé
pol. 19. stol. rozsáhlý archeologický průzkum vedený
J. G. Bulliotem a J. Déchelettem (viz strana ). Výsledky potvrdily Caesarovu
charakteristiku Bibracte jako velmi významného místa. Objevena
byla tzv. pravá keltská zeď (murus gallicus), která
uzavírala plochu asi 135 ha. Uvnitř byla nalezena čtvrť
nejbohatších obyvatel (nobility), na nejvyšším místě kopce
forum a poblíž svatyně - sice až z doby římské, nicméně s jistě
starší tradicí. Archeologové vykopali i celou čtvrť řemeslníků
- nalezli kovářské, hrnčířské a další dílny a dokonce
mincovnu.[4] Opidum sloužilo i jako
obchodní centrum, vykopávky odkryly zásobárny obilí a při nich
nalezly velké množství mincí různých keltských kmenů.
![]() |
Vzrušení v historických kruzích vzbudilo právě srovnání s oppidem u Stradonic. Nejenže na druhém pólu keltského světa bylo nalezeno sídlo s velmi podobnou kulturou. Některé nálezy se dokonce shodovaly - v Bibracte nalezená ozdobná hlavička muže se sešikmenýma očima je pravděpodobně odlita ze stejného kadlubu jako hlavička ze Stradonic.[3]