Světový význam dodává Stradonicím srovnání s oppidem Bibracte ve Francii na hoře Mount Beuvray, asi 27 km od dnešního města Autun, hlavním střediskem kmenu Haeduů. Sám Gaius Iulius Caesar ve svých Zápiscích o válce galské popisuje Bibracte jako největší a nejbohatší město v Galii. Z podnětu císaře Napoleona III. se uskutečnil na oppidu v druhé pol. 19. stol. rozsáhlý archeologický průzkum vedený J. G. Bulliotem a J. Déchelettem (viz strana ). Výsledky potvrdily Caesarovu charakteristiku Bibracte jako velmi významného místa. Objevena byla tzv. pravá keltská zeď (murus gallicus), která uzavírala plochu asi 135 ha. Uvnitř byla nalezena čtvrť nejbohatších obyvatel (nobility), na nejvyšším místě kopce forum a poblíž svatyně - sice až z doby římské, nicméně s jistě starší tradicí. Archeologové vykopali i celou čtvrť řemeslníků - nalezli kovářské, hrnčířské a další dílny a dokonce mincovnu.[4] Opidum sloužilo i jako obchodní centrum, vykopávky odkryly zásobárny obilí a při nich nalezly velké množství mincí různých keltských kmenů.
|
Vzrušení v historických kruzích vzbudilo právě srovnání s oppidem u Stradonic. Nejenže na druhém pólu keltského světa bylo nalezeno sídlo s velmi podobnou kulturou. Některé nálezy se dokonce shodovaly - v Bibracte nalezená ozdobná hlavička muže se sešikmenýma očima je pravděpodobně odlita ze stejného kadlubu jako hlavička ze Stradonic.[3]