Next: Život na Hradišti, spojení Up: Keltské Hradiště u Stradonic Previous: Uskutečněné výzkumy

Keltské hradiště u Stradonic

Pokus o rekonstrukci

Nejsnadněji dnes můžeme (narozdíl třeba od akropole) rekonstruovat systém opevní, jehož pozůstatky jsou i v dnešní krajině nejpatrnější (od jemných terénních vln až po poměrně příkrý sráz na Vysoké mezi). Z vykopávek (Píčových i moderních) víme, že val byl nejspíše velmi podobný tzv. pravé keltské zdi (murus galicus, obr. 3.2), ne však zcela shodný. Jeho hlavní oporou byly sloupy zakotvené v zemi, mezi nimi stála zeď z kamenů, jak upozorňuje J. L. Píč, místy až 2 m široká. Z vnitřní strany zdi vybíhaly opůrné horizontální trámy, zaházené kameny a zeminou, takže jednak val zpevňovaly a činily obtížně prorazitelným, a zároveň vytvářely rovnou terasu, na níž měli pohodlný přístup bojovníci, mohly na ní stát domy. Na terase pak stála další zeď.[5] (viz obrázek 3.1) Tento typ opevnění známe i z jiných oppid.

**Obrázek:** *Moderní rekonstrukce ohrazení oppida u Stradonic. (ilustrace: [5])*
$\resizebox*{1\columnwidth}{!}{\includegraphics{zed-rekonstrukce.ps}}$

**Obrázek:** *Rekonstrukce valu.(ilustrace: [5])*
$\begin{figure}{\centering\fbox{\rule[-0.5in]{0pt}{1in}empty figure path}\par } \par\end{figure}$

Pravá keltská zeď se liší tím, že nemá ony vertikální dřevěné pilíře na vnější straně stavby a proto se dá velice nesnadno zapálit. Dále zeď je v celé šířce konstruována z vázaného zdiva a teprve za ním je násep z hlíny. (viz obrázek 3.2).

**Obrázek:** *Pravá keltská zeď (murus gallicus). (ilustrace: [1])*
$\resizebox*{1\columnwidth}{!}{\includegraphics{murus.ps}}$

Hlavní brána na východě byla klešťovitého druhu a navíc ještě dvojitá. Klešťovitá brána byl typický keltský opevňovací prvek. prvek - valy z obou stran byly vlastně prodlouženy a navzájem se překrývaly. Mezi nimi vznikla uměle zúžená ulička, která se dala snáze kontrolovat. V pozdější stavební fázi vznikla před branou první (na přiložené mapě a půdorysu na obrázku 3.5pod kódem A $_{1}$ ) ještě brána druhá (A $_{2}$ ). Jejím účelem bylo nejen posílení obrany utvořením druhé linie valu, ale i uzavření pramenu vody (který je mimochodem dodnes živý) dovnitř hradiště, jak vidíme na rekonstrukci na obrázku 3.3. Tento systém byl nejen velmi bezpečný, ale musel mít i silný psychologický efekt. Případný návštěvník Hradiště musel projít mohutným kamenným koridorem se dvěma zúženými místy, mezi nimiž se cesta točila ve tvaru písmene S, jak to můžeme vidět dodnes (viz foto 3.4).

**Obrázek:** *Rekonstrukce systému dvojité klešťovité východní brány. Přední brána vznikla později. (ilustrace: [5])*
$\resizebox*{1\columnwidth}{!}{\includegraphics{brana-rekonstrukce.ps}}$

**Obrázek:** S dobrou představivostí si východní bránu můžeme představit zde. Patrná je cesta ve tvaru písmene S a v náznacích valy, přicházející k vnitřní bráně. (foto: autor)
$\resizebox*{1\columnwidth}{!}{\includegraphics{brana-soucasna.ps}}$

Další brána byla pravděpodobně na severovýchodě u řeky, kudy vede druhá ze současných cest na Hradiště, ovšem důkazy jsou sporé. Na severu se dá předpokládat přístupová cesta k brodu přes Berounku (na schématu označená jako C). Poslední z bran vedla nejspíše západním směrem dolů k Habrovskému potoku.

Samotné hradiště bylo rozděleno na dvě hlavní části:

centrální oblast - ,,hrad``, ležící na obou pahorcích ve vyšších polohách kopce. Podle vzoru jiných oppid zde můžeme očekávat kultovní centrum (obvykle na vyšším pahorku) a centrum světské moci. Většina prostoru byla bezohledně překopána počátkem století, navíc je poměrně mělce pod zemí skála, takže dnešní informace jsou dosti sporé.
,,podhradí`` - rozlehlá plocha za valem centrální oblasti, velmi hustě osídlená, zvláště na východním a severním svahu. S výskytem domů, polozahrabaných, nebo i na povrchu, řemeslných a uměleckých dílen, studen a cisteren, stájí pro hospodářská zvířata.

V pozdější stavební fázi byly obě části od sebe odděleny dalším valem a vytvořily tak dvojitý systém opevnění. V době největšího zalidnění Hradiště, se však osídlení nejspíš rozpínalo i vně valů.

Typický dům byl 4-5 m dlouhý, 3-4 m široký, zapuštěný na půl metru do země, některé však stály i přímo na povrchu. K některým byly připojeny čtverhranné menší jámy, v době Píčově označované jako dílny, stopy odlévání bronzu a železářské práce se však našly i a na úrovni země, což této teorii neodpovídá. [3]

**Obrázek:** Půdorys obou stavebních fází. Dole je fáze pozdní, s oddělenou centrální oblastí (central area) a podhradím (bailey). Brány jsou vyznačeny značkami A $_{1}$ , A $_{2}$ , B, C, D. Obdélníky označené I, II a III jsou oblasti vykopávek z roku 1981, popsaných v díle [5].(ilustrace: [5])
$\resizebox{1\columnwidth}{!}{\includegraphics{rekonstrukce-faze.ps}}$*

Next: Život na Hradišti, spojení Up: Keltské Hradiště u Stradonic Previous: Uskutečněné výzkumy

kangaroo@eldar.cz