K nálezům, které mohou současného člověka zarazit, patří funkčně vytříbené lékařské nástroje - ušní lžičky, pinzety a spony. [3] Na kostrách z keltských hrobů nalezli antropologové mimo jiné i stopy po úspěšně zhojených trepanacích lebeční kosti (ale také pozůstatky po lidech, kteří při takových zákrocích zemřeli).[6]
Zajímavý je i úlomek lidské lebeční kosti s vyrytými koncentrickými (soustřednými) kroužky, stejnými, jakými je vyzdobena některá keramika z Hradiště, nebo jaké určují počet bodů na hracích kostkách. [3] V keltském kontextu můžeme význam nálezu trochu zpřesnit. Hlava byla často považována za symbol člověka, o čemž svědčí kult useknutých hlav, jak ho popisuje Jan Filip [1]. Častým nálezem jsou tzv. rondely, kolečka, která si Keltové vysekávali z lebek nepřátel či významných osobností a pak je provrtané nosili na krku.