Vítám vás v novém týdnu. Snímek vlevo je připomínkou článku který jsem avizoval v minulém týdnu. Dostanete se na něj pokud kliknete na obrázek. Musím říct že svět po kterém by se potulovali takhle pěkní dráčci mi přijde mnohem přitažlivější než svět po kterém se pohybují ohyzdní Špidlové či Bushové(například.. ). Dráček je opravdu moc roztomilý (že ?...:-) ) a pupeční šňůra je jasným důkazem že se jedná o teplokrevného tvora. Ona taky představa nějaké studenokrevné potvory líhnoucí se z vejce a chrlení ohně na přitroublé prince nějak nejde dohromady. I když někteří z nás jsou jednoznačně přesvědčeni, že plivání ohně je zcela jasná pomluva důstojných a inteligentních draků (žeee?...:-))) ). Pokud nad problémem hlouběji přemýšlím dostávám se k závěru že tomu tak bude. Lidi pomlouvají kde co... Jinak bych vás rád upozornil na stránku o Bimini Road V roce 1968 piloti vyfotografovali ze vzduchu struktury které vypadali jako budovy, zdi a cesty pod vodou u ostrova Bimini. Další tvrdili , že viděli pyramidy a kamenné kruhy na mořském dně. Ale jediné co si zatím můžete prohlédnout jsou struktury známé jako Bimini Road

Minulý týden jsem se rozplýval na tomto místě nad fotografiemi ze sondy Mars Express. Znovu připomínám aby jste rozhodně nezapomněli navštívit stránku projektu Mars Express, kde najdete poslední novinky.  K obrázku vlevo jen několik poznámek. Srovnání se zikurraty se nabízí úplně samo. Ale jinak tím nechci vůbec nic naznačovat. Prostě jen taková hra s obrázky... Pokud na obrázek kliknete dostanete se na originál snímku sondy Mars Express, ze kterého tento výřez je.

"Žijeme všichni vzdálení a bezejmenní; trápíme se, neznámí v přestrojení."

 F.Pessoa - Kniha neklidu
Náhodná ukázka pro tento týden od Polly

---

A do nového týdne opět poučná historka ze života od Táni:-))
 

Absolvovala jsem třídní schůzku, úplně v klidu, skoro jsem ani nepanikařila, a řeknu ti, čím to bylo, měla jsem doprovod! Vojta šel se mnou a chránil mě před šavlozubou učitelkou, on ji má ochočenou, :o) Celkem musím říct, že jsem zírala, jaký je Vojta skvělý krotitel, :o)))
Po pravdě, schůzka byla ve čtvrtek, hned po kroužku, nejdřív jsem myslela, že Vojta na mně počká venku nebo tak, ale venku byl mráz jak noha, tak jsem přestoupila to nepsané pravidlo, že rodiče chodí na třídní schůzky bez dětí, a dovolila jsem Vojtovi jít taky. On se suverénně nahnal dopředu, hned do první lavice, už jsem litovala, že je se mnou, já sedím dycky úplně vzadu, co nejdál. Děsně rachotil židličkou, když ji sundával z lavice, a to jsme přišli kvůli kroužku pozdě, takže nás celá třída rodičů a přátel školy sledovala, snažila jsem se být menší a ještě menší, jenže ono to při mé výšce a váze a horním a dolním objemu jaksi ... nefunguje, nebo co. Ale postupně jsem se uklidňovala, paní učitelka nám držela půlhodinovou přednášku, jak se s dětmi učí. A Vojta jí dělal médium, ona na Vojtovi demonstrovala, co a jak dělají, a zejména jaké blbosti z těch dětí padají, :o) Vojta s radostí spolupracoval, :o)
Paní učitelka se mi moc líbí. Vážně. Vlastně je hodně podobná na tetu Evu. Její půlhodinová přednáška směřovala k tomu, aby nám vysvětlila, že se snaží naučit děti vnímat učitele, chápat učivo a pak své znalosti prezentovat. Rostl ve mně pocit, jako bych byla přítomna zjevení, zázrak reinkarnace velkých učitelů dávné minulosti, sledovala jsem ji s očima (a možná i pusou) otevřenou, Vojta je vážně v dobrých rukou.
Zvláštní je, že ostatní rodiče nesdíleli, zdá se, mé nadšení. Zejména jedna maminka byla rozhořčena, že její synek, který v první třídě nosil samé jedničky, má najednou trojky, a že ona, jakožto matka, nemá doma ty učebnice, podle kterých by ho to doma mohla naučit. "Já vám nemůžu zakázat ho doma učit, ale uvědomte si, že jestli se nenaučí rozumět výkladu učitele, bude pro vyšší studium ztracený."
Ááááách, světlo poznání, hosana!
No jo, Vojta se ze čtyřek posunul na trojky a i učitelka říká, že má velkou šanci se dále zlepšovat, jsme na dobré cestě, jak jsem šťastná! Svatozář paní učitelky slibně osvětluje budoucnost mého dítěte, :o)))

Mimochodem, byli jsme s Liborem v pátek ve školce, na návštěvě, zas jednou obrovský úspěch. Původně jsem tam mířila sama, pomoct paní ředitelce odeslat přes internet čtvrtletní výkaz na krajský odbor školství. Libor se připojil zcela neplánovaně, vyzvedly jsme ho s Iris po cestě U Partyzána, mával na nás z okna jak šílený, :o) Rozbor jsem samozřejmě neodeslala, protože Libor s Birgusem a s flašou slivovice si sedli k počítači a debatovali. Když se po hodině vynořili, Libor šokoval všechny nás ženské prohlášením, že Irisin synek, ředitelčin vnouček Tomášek potřebuje upgrade a že má paní ředitelka vytáhnout z kapcy dvanáct tisíc, nebo že bude Tomášek znemožněn. Paní ředitelka se vytáčela, že teď vážně nemá, že musí nechat udělat okna a kdesi cosi, ale Libor byl vskutku nekompromisní, :o))) Tak paní ředitelka začla jinak, že prý kdyby se ten Tomáš aspoň v tý škole snažil ( je v primě na gymplu a má jedničky a dvojky) ... že prý zrovna tuhle přinesl z diktátu dvojku! Ovšem Libor byl nepřekonatelný.
"Tak si vemte papír a tužku a já vám něco nadiktuju."
Pamatuješ, jak přinutil paní ředitelku zaštupovat mu jeho smradlavý fusky? Tak i teď ona popadla papír a tužku, a Libor už diktuje:
"Dneska ..."
"D-nes-ka" píše paní ředitelka, zatímco my ostatní se dusíme smíchem,
"... jsem tak heská ..." diktuje Libor s přehledem a my čekáme na nějaký gramatický špek, který by paní ředitelka nezvládla,
"j-sem .. ta-k ... he-Z-ká ", paní ředitelka zdůrazňuje, že VÍ, že tam patří Z,
"... že každá deska ..."
"ž-e kaž-dá de-S-ka", ona taky přemýšlí, kde je ta finta,
"se mnou pleská!" dokončuje Libor, takže my všichni umíráme smíchy, zejména Tomášek je nadšením bez sebe, paní ředitelka dokončuje diktát, doplňuje čárky a podepisuje se, ona je taky formát, :o)

Včera mě paní ředitelka požádala, abych poprosila pana Kaizara, jestli by teda tomu Tomáškovi nezařídil ten počítač, ona že půjde v pátek pro peníze, :o)))

Táňa

Převzato: www.tiscali.cz

Lidé nepocházejí z neandrtálců

Homo sapiens neanderthalis, jak zní oficiální vědecký název živočišného druhu, jehož pozůstatky byly objeveny v údolí řeky Neander na území Německa, nebyl předchůdcem moderního člověka.

K tomuto závěru dospěla studie amerických vědců, která byla dnes zveřejněna ve Washingtonu.

Tým paleoantropologů z newyorské univerzity vedený Katerinou Harvatiovou ve zprávě uvádí, že má přesvědčivé důkazy o tom, že člověk neandertálský by měl být považován za specifický živočišný druh, který nemá s homo sapiens sapiens, tedy dnešním člověkem, žádnou přímou souvislost a není jeho poddruhem.

Vědci provedli počítačové analýzy lebek dnešního člověka, neandertálce a různých druhů opic a došli k závěru, že mezi nimi jsou podstatné rozdíly, přičemž rozdíly mezi parametry lebek dnešních lidí a neandertálců jsou mnohem větší než mezi neandertálci a lidoopy. "Zjištěné poznatky interpretujeme tak, že neandertálci představovali vyhynulý druh, který nemá návaznost v nynějším obyvatelstvu Evropy," uvádí se ve studii.

Část vědců dosud zastává názor, že neandertálci, kteří vymřeli před asi 30 000 lety, mohli přinejmenším přispět k vývoji předků dnešních Evropanů tím, že se smísili s člověkem cromagnonským. Nejnovější rozbory DNA však rovněž prokazují, že neandertálec nepřispěl ke genomu dnešního člověka.

Blíží se přepólování magnetického pole Země?

Již delší dobu někteří vědci se znepokojením sledují, co se děje s magnetickým polem Země. Faktem je, že se pohyb severního magnetického pólu stále zrychluje a zároveň dochází k jeho slábnutí. Pokud by byl současný trend zachován, došlo by k úplnému vyhasnutí magnetického pole již během tohoto tisíciletí. Stojí za připomínku, že před čtvrt stoletím vyšla knížka Ludvíka Součka Tušení souvislosti, ve které se o hrozbě slábnutí magnetického píše v době, kdy tento trend ještě zdaleka nebyl tak zřetelný.
Poprvé polohu severního magnetického pólu změřil v roce 1831 James Clark Ross. Tehdy magnetický pól ležel na severu Kanady poblíž západní části poloostrova Boothia na 70. rovnoběžce. Podruhé polohu severního magnetického pólu změřil v roce 1904 Roald Amundsen. Mezi těmito dvěma měřeními se poloha magnetického pólu posunula o 50 km. Od té doby probíhala měření systematicky, rychlost pohybu byla zpočátku kolem 10 km za rok, ale v poslední době rychlost vzrostla na přibližně 40 km za rok.
Zároveň byl zjištěn pokles intenzity magnetického pole Země, která za posledních 150 let klesla přibližně o 10%. O mechanismu tohoto jevu se příliš neví, takže vědci pouze odhadují, že pokud zůstanou současné trendy zachovány, dojde k úplnému vymizení magnetického pole již během tohoto tisíciletí.
Tady mi připadá vhodné přímo citovat Součka:
Lidstvu nakonec hrozí nebezpečí i z celkem pravidelného a jakžtakž známého vývoje naší Země, nenarušeného žádnými schválnostmi. Divné je, že se o tomto aspektu nehovoří více - zajisté proto, že narušuje idylický dojem, jako by lidstvo uzavřelo s Prozřetelností jakousi generální pojistku, zabezpečující mu tím světlejší budoucnost, čím varovnějšími příznaky překypuje současnost.
Časovanou bombou, skrytou v naší planetě, jejíž rozbuška měla vlastně už dávno odpálit nálož, je periodicita změn směru magnetického pole naší planety.
Magnetické pole, obklopující naši Zemi, chrání kromě jiného všechno živé na povrchu před účinkem pronikavého kosmického záření, kterého podstatnou část odchyluje a nutí vytvořit v úctyhodné vzdálenosti 1 000 až 50 000 km radiační van Allenovy pásy, ohrožující sice do jisté míry kosmonauty, ale pro "přízemní" život nekosmonautického zbytku lidstva neškodné; naopak, obyvatelům blízko severního magnetického pólu a při velké aktivitě Slunce dokonce i mnohem jižněji umožňují pohled na polární záře...
Magnetometrické analýzy vzorků hornin, odebraných z hloubky až 6 km, dokázaly, že za posledních 76 milionů roků se naše Země přepólovala výměnou magnetických pólů celkem 171 krát. Přibližně v dnešní pozici setrvávalo magnetické pole průměrně 420 000 roků, v opačné pozici vždy asi 480 000 roků. Poslední otočení se odehrálo před více než 700 000 roky; takové opoždění se za vzpomínané období 76 milionů roků zjistilo pouze patnáctkrát. Dá se tedy očekávat, že v nejbližším čase, ... nastane změna, další periodické přepólování, kterému bude předcházet podstatné oslabení, nebo dokonce dočasné vymizení magnetického pole naší planety a tím i období, kdy bude pronikavé záření nerušeně dopadat na povrch Země se všemi důsledky pro život, zvláště pro zárodečné buňky...
Je otázka, jak dlouho ještě bude magnetické pole Země schopné chránit Zemi. Souček odhaduje, že tuto schopnost ztratí už při poklesu na polovinu dnešní hodnoty, někdy kolem roku 3400. Jenže nové výzkumy ukazují, že pokles je rychlejší a k uvedené situaci by mohlo dojít už kolem poloviny tohoto tisíciletí. Nechci se zde pouštět do úvah, zda toto přepólování nesouvisí s koncem mayského kalendáře. Pravděpodobně ne, ale stejně je náhlé zrychlení změn varujícím signálem.
Převzato ze stránek Jitřní země

Sovisející odkazy na mém webu:
Magnetické pole Země - síla, která nás chrání od smrtících útoků radiace z vesmíru - rapidně slábne.

Ruští vědci hlásí překvapivý fenomén