"Uctívání pravdy odděleně od dobročinnosti - ztotožnění se s vědou bez současného ztotožnění se s podstatou celého bytí - to je situace,které nyní čelíme. Každý takto dlouhodobě vynášený idol se jednou změní v Molocha, jenž tančí po lidské oběti."

Aldous Huxley, Ďáblové z Loudonu
Protože Polly je momentálně offline (lepší vyhořet než se stěhovat) tak jedna náhodná ukázka od mojí maličkosti.

Do nového týdne opět (jak jinak:-)), ) poučná historka od Táni ( díík:-)) )

Spokojená mamuška a spokojený taťu

Byli s námi ubytovaní nějací slováci, asi šest, potkávali jsme se u popelníku před chatou, protože na celé chatě se nekouří (!), a vyměňovali jsme si zážitky z procházek, respektive z terasky. Jednou mi jeden vykládal, že v Tatrách je nad Štrbským plesem jakýsi mostík, a nad mostíkem je taký nadpis "Zdraví dosiahnu vŕchola rýchlejšie." Tož ten slovačisko si ten nadpis vyfotil a pln nadšení tu fotku ukázal manželce.

Chtěla jsem být společenská a zasmát se ve vhodné chvíli, ale problém byl, že jsem nedokázala ten vhodný okamžik najít. Takže jsem koukala jak puk a čekala nějaké rozuzlení. Chlapík mi vysvětlil, že teda když zdravý dosáhne vrcholu rychleji, neměly bychom si my - ženy - stěžovat na malou výdrž jich - ZDRAVÝCH pánů tvorstva - v posteli, :o))))

Aha, jasně, teď už to bylo na zasmání, ale přece jen, můj smích nebyl tak srdečný, jak měl být, takže slováček se pokusil mi to vysvětlit ještě jednou. "Ale ne, já to chápu, nemusíte pokračovat, jasně, vyvrcholení, mě jenom mrzí, že mi to nedošlo dřív, asi stárnu, bývaly doby, kdy by mi to seplo okamžitě, :o)" A taky mi hned mozeček nastartoval analýzu všech těch mých vrcholů, na který jsem si dokázala vzpomenout ... což jsem ovšem před cizincem nerozebírala, taky proto, že Libor stál hned vedle, :o)))

Nicméně Libor asi taky analyzoval: "Člověče, já asi fakt nejsu docela zdravý ..."

:o))))


Zdravím! Táňa
 

Minulý týden jsem zařadil článek o problémech s dokazováním teorie "temné hmoty" v praxi, není to ovšem jediná současná teorie a s další se můžete seznámit v následujícím článku.

JE VESMÍR opravdu jen prázdnota, nebo ho vyplňuje jakási tajuplná, nepostižitelná substance? Staří Řekové a také vědci v 19. století si to mysleli. Tato dávná představa ovšem byla s počátkem 20. století zdiskreditována a zdálo se, že jednou provždy zanikla.
Nyní však na tento mlhou obestřený předmět vrhá nové světlo kvantová fyzika. Některé myšlenky, které tehdy upadly v nelibost, se opět potichu vplížily do moderních úvah. Vyvstala představa "kvantového éteru". Více >>ZDE>>

Dlouho očekávaný start prvního čínského kosmonauta do vesmíru se uskuteční zřejmě v první půlce října, oznámil německý list Die Welt s odvoláním na čínské zdroje. Již minulý týden uvedla agentura AP odvolávající se na čínského ministra vědy a techniky Sü Kuang-chua, že let kosmonauta odstartuje do konce roku. Bližší datum ale ministr nezmínil.

22.9. 14:43
PEKING - Podle nynějších spekulací by start kosmonauta měl být vrcholem letošních oslav vzniku Čínské lidové republiky, které začnou 1. října a potrvají asi týden. Informace o 10. říjnu jako možném datu startu kosmické lodi Šen-čou 5 (Božský koráb) pocházejí z čínského kosmického střediska v provincii Šen-si.

V lodi již letěla zvířecí posádka
Čína se startem vlastní vesmírné lodi stane třetí zemí světa, která vypravila kosmickou misi.

V kosmické lodi, která byla již vícekrát vyzkoušena v letu bez posádky a poté i se zvířaty, má letět jen jediný kosmonaut. Dříve se přitom spekulovalo o dvou či dokonce třech kosmonautech.

Vše podle plánu, pochvalují si úřady
Raketa Dlouhý pochod 2F je již od konce srpna připravena v kosmickém centru na severozápadě Číny v provincii Kan-su, montáž kosmické lodi byla v nedalekém hangáru již také dokončena. Také všechny ostatní přípravy probíhají podle čínského tisku "naprosto hladce".
 

V "34.Týdnu" jsem měl zařazen článek o objevu jedinečného kultovního místa nedaleko Cehnic na Strakonicku. Protože se jedná skutečně o zajímavý objev, nenechte si ujít příležitost navštívit vykopávky alespoň virtuálně na stránkách:
http://www.kpufo.cz/oblasti/meg/album/kartoteka/mcehnice/mcehnice.htm. Najdete tady povídání i pěkné fotografie této lokality.

Jako vždy bych měl k obsahu článku jisté výhrady (je pozoruhodné jak současníci vědci dobře rozumí kultům a obřadům našich předků kupříkladu...) ale jako informace je zajímavý...

Observatoř starší než Stonehenge

Kultovní stavbu vybudovanou zhruba před sedmi tisíci let odkrývají nyní archeologové nedaleko Lipska

Obětní místo, přírodní kalendář, či observatoř? Vědci zkoumají, k jakým účelům využívali první zemědělci zvláštní kruhovou stavbu objevenou nedaleko Lipska u vesnice Goseck.

Šaman právě zahájil rituální obřad. Muž nejprve s bohy dlouho rozmlouval. Později je požádal o dobrou úrodu pro všechny obyvatele nedaleké osady. Takovou prosbu však musela doprovodit patřičná oběť. Šaman daroval bohům dítě. Možná právě při rituálních obřadech využívali první zemědělci unikátní, zhruba sedm tisíc let starou stavbu, jejíž pozůstatky nyní odkrývají archeologové u vesnice Goseck nedaleko Lipska. Dobu jejího vzniku odhadují na 5000 až 4800 let př. n. l. "Jako vodítko nám posloužily především úlomky keramiky objevené při odkrývání části příkopu," vysvětluje ředitel Institutu prehistorické archeologie z Univerzity Martina Luthera Halle-Wittenberg, profesor Francois Bertemes. Jak kultovní místo kdysi vypadalo? Kruhové prostranství o průměru 75 metrů lemoval příkop ve tvaru písmene "V", který byl na třech místech přerušen. Díky tomu vznikly jakési brány vedoucí do středu kruhu. Centrální část prostranství chránily ještě dvě kruhové palisády tvořené zhruba dva metry vysokými kůly. Každou kůlovou hradbu přerušovaly pouze tři úzké průchody. Šaman tedy mohl vykonával rituální obřady "v útrobách" stavby zcela osamocen, okolo stojící lidé do jeho "kuchyně" neviděli.

Obří přírodní kalendář

"Nález nám umožňuje nahlédnout do duchovního a náboženského života prvních zemědělců žijících v Evropě," zhodnotil dosavadní výsledky ředitel Muzea prehistorie ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko Harald Meller. Obrovský kruhový útvar však nemusel plnit pouze funkci kultovního místa. Lidé ho kdysi patrně využívali i jako přírodní kalendář. Němečtí archeologové se také domnívají, že stavba představovala "základnu" pro sledování hvězdné oblohy. Lidé ji mohli využívat při pozorování Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles nebo při určování rovnodennosti a slunovratů. Odborníci nález dokonce označují jako nejstarší observatoř ve střední Evropě. Jeho význam přirovnávají ke Stonehenge, která však byla postavena až zhruba o dva tisíce let později. Archeologové stále zkoumají, jakým způsobem mohli lidé observatoř před sedmi tisíci let využívat. Zatím zjistili, že brány nejsou umístěny náhodně. Jedna směřuje k severu, další dvě jsou v místech, kde 21. prosince, tedy v době zimního slunovratu, vychází a zapadá slunce. Tehdejší zemědělci tak díky sledování chodu slunce "mezi branami" mohli snadněji stanovit období, kdy je vhodné zasít. Observatoř pomáhala rozpoznat třeba také blížící se dobu žní. Podobné kruhové útvary archeologové objevili během několika posledních let v Rakousku, Bavorsku, na Slovensku, na Moravě i v Čechách. Tyto stavby - takzvané rondely, však měly zpravidla dva nebo čtyři symetricky umístěné vchody. "Kruhové útvary mohli naši předkové využívat jako přírodní kalendář," vysvětluje docent Miroslav Popelka, zástupce ředitele Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou Filozofické fakulty UK. Čtyři brány bývaly orientované dle jednotlivých světových stran. "Tři brány, nalezené u kruhového útvaru v Německu, jsou poměrně velkou zvláštností," podotýká Popelka. O kultovní významnosti místa svědčí rovněž fakt, že archeologové v jeho blízkosti objevili kruhový hrob o průměru jeden a půl metru. "Narazili jsme především na zbytky žeber a stehenních kostí. Jde o pozůstatky několika osob," popisuje průběh vykopávek profesor Bertemes. Lidské kosti však archeologové nalezli také v centrálním prostoru observatoře. "Je možné, že kruhové stavba sloužila jako místo, kde bohům předkládali lidské oběti," spekuluje Bertemes.

Kůly znázorňující dny či měsíce

Tehdejší lidé vyznávali kult plodnosti a úrody. Patrně také uctívali Slunce či jiná astrální tělesa. Hlavní zdroj jejich obživy představovalo obdělávání půdy. Na svá políčka vysévali pšenici, hrách nebo třeba proso. Jídelníček si občas zpestřovali lovem drobných zvířat, sami však už chovali například krávy, ovce, kozy nebo prasata. Život lidí ve střední Evropě byl před sedmi tisíci let silně ovlivněn střídáním ročních období, které se významně pojilo s různými polními pracemi. Není tedy například vyloučeno, že kůly ve vnitřních palisádách stavby byly přizpůsobeny k počítání jednotlivých dnů a měsíců lunárního roku. "S jistotou lze však něco podobného tvrdit jen stěží, o kultovních představách našich předků můžeme dnes už spíše jen spekulovat," podotýká docent Popelka. Hmatatelných důkazů najdeme opravdu málo. Jde především o různé kultovní sošky i o další předměty. V Čechách například archeologové objevili hliněnou trubici se zvláštními úchyty. "Ukázalo se, že jde o zbytek bubínku, postranní úchyty sloužily k vypnutí kůže," vysvětluje docent Popelka. Tento hudební nástroj patrně používal člověk, který se v komunitě těšil zvláštnímu postavení. Mohl jím být třeba právě šaman. A jak odborníci unikátní památku objevili? Existenci jakési stavby dokazovaly letecké snímky provedené s využitím speciálních kamer v roce 1992. Příkopy totiž byly během dlouhé řady let zaneseny hlínou bohatou na humus, v místě jejich někdejší existence se také lépe držela voda. Vegetace na povrchu byla tedy v této oblasti v porovnání s okolím bujnější a tmavší. Na čerstvě zoraných polích se zase po dešti rýsovala linie příkopů a jam v tmavších odstínech ornice. Lokalitu začali archeologové odkrývat již loni. Nedávno zveřejnili poznatky, k nimž během své práce dospěli. Odborníci získané informace využili také prakticky. Vytvořili model znázorňující vzhled observatoře v době jejího vzniku.

Obloha ve zlatě

Observatoř, kterou archeologové nyní odkrývají, se nachází jen 25 kilometrů od místa, kde byl nalezen kotouč znázorňující hvězdnou oblohu. Stáří bronzové destičky zdobené zlatem odhadují archeologové na 3600 let. "Je to první znázornění kosmu v prehistorickém údobí," vysvětluje Harald Meller, ředitel Muzea prehistorie ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko. Na kotouči o průměru 40 centimetrů jsou ve zlatě zobrazeny Slunce, Měsíc a hvězdy. Sedm bodů blízko u sebe představuje Plejády (Kuřátka) v konstelaci s Měsícem krátce před jeho zatměním. "Autor obrazce už musel mít značné astronomické znalosti," podotýká archeolog Meller. Zhotovení kotouče zobrazujícího vesmírná tělesa si v době vzniku vyžádalo mnoho práce. Ten, kdo ho vyrobil, zřejmě patřil k elitě. Mohl si totiž dovolit strávit řadu hodin jeho výrobou, místo aby například pracoval na poli. Hledači pokladů objevili bronzový kotouč nedaleko vesnice Nebra v červenci 1999. Do rukou odborníků se však cenný nález dostal až o dva roky později.
hev
Lidové noviny, 20. 09. 2003, Eva Hníková
 

Převzato: www.tiscali.cz

Jeden měsíc pro Neptun, další pro Uran


Za objevem stojí opět tým Allana Shepparda z Havajské univerzity, jehož nedávné objevy Jupiterových měsíců jsou čtenářům rubriky Vesmír na Tiscali známy. Viz: Jména jedenácti nových měsíců Jupitera, Jupiter: Dalších dvanáct měsíců!, S měsíci planet se roztrhnul pytel.


[Neptunův nový měsíc S2003 N1]
Prvního září tohoto roku podal zprávu, ve které analyzoval data napozorovaná z předešlých nocí; 29. a 30. srpna. Na snímcích pořízených teleskopem SUBARU s průměrem optiky 8,3 metru na hoře Mauna Kea zpozorovali astronomové do té doby neznámý objekt. Ukázalo se, že se jedná o další satelit Neptuna, v řadě již dvanáctý, jenž nese nyní označení S/2003 N1.

Nezávisle na Sheppardovi v tu stejnou dobu tým z Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics vedený Matthew Holmanem taktéž hlásil nález objektu, jenž rovněž považovali za dosud neznámý Neptunův měsíc.

Brian Marsden z Mezinárodní astronomické unie (IAU) ve státě Massachusetts obdržel obě hlášení a poté, co je porovnal, zjistil, že zmíněné týmy objevily jedno a totéž těleso.

Holmannův tým se pokoušel nový měsíc najít i na snímcích z předchozích let. Povedlo se. Když byly známy parametry trajektorie tělesa, vědci byli schopni extrapolovat jeho dráhu zpět v čase, což jim následovně umožnilo satelit najít na fotografiích z roku 2001.

S/2003 N1 je nejvzdálenějším Neptunovým měsícem. Nachází se od něj zhruba ve vzdálenosti 49,5 mil. kilometrů. Planetu obíhá se sklonem dráhy 124 stupně vzhledem k rovníku Neptuna a trvá mu přes 26 let, než jej jednou oběhne.

Uran a 22. měsíc

Mezitím se rozrostl i seznam Uranových měsíců, přestože vědci kolem této planety žádné nové těleso neobjevili . V roce 1999 odborník z University of Arizona Erich Karkoschka identifikoval nový Uranův satelit (1986 U10) na třináct let starých snímcích pořízených kosmickou sondou Voyager 2. Bohužel astronomové nebyli schopni z následujících pozorování lokalizovat novou polohu objektu. A tak se v prosinci 2001 Mezinárodní astronomická unie (IAU) rozhodla odebrat jej ze seznamu do té doby, dokud nebude znovu nalezen.

25. srpna tohoto roku astronomové Mark Showalter ze stanfordské univerzity a Jack Lissauer z Ames Research Center, NASA využili Hubbleova vesmírného teleskopu k pátrání po ztraceném měsíci. Našli jej na snímku spolu s dalším přirozeným satelitem Uranu, Ofélií. Měsíc 1986 U10 se tak může opět vrátit na seznam a zvýšit celkový počet Uranových měsíců na dvaadvacet.