Minulý týden mě zaujaly hlášení o výskytu pověstných kruhů v obilí, které jsou velmi často svéráznými uměleckými díly. V Anglii se objevily blízko Avebury, Wiltshire, Anglie. Více informací naleznete >>ZDE
V Německu se objevily také, leč proti vysoké umělecké úrovni a propracování kruhů anglických jsou prostě německy strohé:-)). Některé se ale zdají býti aktuální neb asociují diskuse o Planetě X a informace o nich najdete >>ZDE>>

George Filer z Filer's Files komentuje nedávné zvýšení pozorování UFO v U.S., zvláště talířů  a válcovitých tvarů na obloze.... Válečkovitě nebo talířovitě zformované objekty byly oznámeny z Kalifornie, Illinois, Oklahomy, New York, New Jersey, Virginie, Texasu a Washingtonu Navíc, pozorování různých typů byly oznámene z Austrálie, Belgie, Kanady, Anglie, Ekvádorua Švédska. UFO se doslova rojí i nad  Krymem "a pozorování UFO jsou tu téměř denně," tvrdí Filer. Je více jak deset zpráv z oblasti od počátku května. Významná množství UFO jsou hlášena okolo Černého moře a Kavkazské oblasti.
V této souvislosti mě nedá abych nepřipomněl co jsem psal o opozici a Mars - Země o těsném přiblížení těchto planet, které mimo jiné vždy vyprovokuje i zvýšená pozorování UFO.

Evropská mise na Mars úspěšně odstartovala

BAJKONUR (Kazachstán) 2. června (ČTK) - Ruská raketa nesoucí první evropskou družici k Marsu v pondělí v 19:45 SELČ úspěšně odstartovala z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu. Součástí mise je první britská kosmická sonda Beagle 2, která bude zkoumat povrch rudé planety.

Po 90 minutách letu družice Mars Express překonala první kritický moment na své pouti, když se podle agentury AFP zdárně oddělila od posledního stupně nosné rakety Sojuz-Fregat. Očekávají ji ovšem ještě další důležité okamžiky - nyní by především mělo následovat otevření solárních panelů a navázání komunikace s pozemní stanicí Evropské vesmírné agentury (ESA) v západní Austrálii.

Tři dny po startu sondu očekává další zatěžkávací zkouška. Sonda Beagle 2 totiž byla k družici pevně připoutána, aby se při startu neuvolnila. Její zvláštní úchyty proto musejí být včas dálkově uvolněny, aby mohla být sonda 26. prosince, kdy se družice ocitne na oběžné dráze Marsu, bez problémů vyslána na povrch rudé planety.

Hlavní vědecké poslání mise spočívá v hledání možných zásob vody pod povrchem planety pomocí speciálního radaru a pátrání po případném výskytu života. Dalším úkolem bude snímkování Marsu a provádění geologického průzkumu.

Sonda Beagle 2, která je velká asi jako kolo bicyklu, přistane v pánevní oblasti Isidis Planitia na povrchu Marsu, kde se mohla vyskytovat voda a s ní i život. Po odebrání vzorků hornin a půdy bude Beagle 2 pátrat po chemických známkách života. Sonda za 35 milionů liber je se svými 60 kilogramy nejmenším kosmickým tělesem určeným k přistání, které lidstvo dosud vyrobilo.

Mars Express v hodnotě 300 milionů eur (asi devět miliard korun) je první samostatnou evropskou misí na cizí planetu. Na pouti, která potrvá necelých sedm měsíců, urazí vzdálenost kolem 400 milionů kilometrů. Relativně krátká doba letu bude umožněna příhodnou konstelací v postavení Země a Marsu.

"Mise má zodpovědět dávnou otázku: Je nebo byl na Marsu život?" říká profesor Colin Pillinger, který se podílel na vývoji sondy Beagle 2.

Vyslání družice Mars Express zřejmě znamená počátek závodu o zjištění existence života na jiné planetě. Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) totiž na Mars v létě vyšle hned dvě sondy a japonská meziplanetární sonda Nozomi (naděje) by měla k Marsu dorazit počátkem roku 2004. Ruští vědci pracují na projektu letu člověka na Mars, který by se mohl uskutečnit v letech 2016 až 2020.

ESA na konec srpna plánuje první evropskou vesmírnou misi k Měsíci, která je nazvána Smart-1 a jejímž úkolem bude pátrat po vodě a s pomocí rentgenových paprsků mapovat chemické složení povrchu Měsíce.

První z dvojčat sond USA odstartuje v neděli večer k Marsu
11:34 - 7.6.

MYS CANAVERAL (USA) 7. června (ČTK) - Na 20:05 SELČ je plánován nedělní start nosné rakety Delta-II se sondou Mars Exploration Rover A (MER-A) z Mysu Canaveral na Floridě. Sonda je první polovinou červnového amerického plánu vyslání dvou identických pojízdných robotů na Mars. MER-B má odstartovat rovněž z Mysu Canaveral 25. června 2003.

Pokud vše proběhne podle předpokladů, sonda se ve výšce 120 kilometrů nad zemským povrchem odpoutá od nosné rakety, zažehne vlastní pohon a 4. ledna 2004 by měla dorazit na Mars. Přistání druhého roveru je načasováno na 25. ledna 2004.

Terénní vozítka o hmotnosti kolem 180 kilogramů jsou vybavena soustavou sofistikovaných zařízení, mezi nimiž nechybí panoramatická kamera, tři spektrometry pro geologický průzkum a mikroskopický zobrazovač vzorků hornin. Tyto přístroje roverům umožní pátrat po vodě v kapalném skupenství, provádět geologický průzkum na Marsu a zkoumat složení atmosféry planety.

Kamery umístěné ve výšce 1,5 metru na otáčivém stožárku zajistí stereoskopický pohled na terén rudé planety v plném úhlu 360 stupňů. Robotické rameno, které bude přikládat měřící přístroje na zkoumané horniny a půdy, bude schopno vykonávat téměř shodné pohyby jako lidská paže s loktem a zápěstím.

Do atmosféry rudé planety vniknou sondy MER rychlostí téměř 20.000 kilometrů za hodinu pod úhlem 15 stupňů, a proto jsou vybaveny padáky a vzdušnými polštáři, které jim zajistí měkké přistání. Několik stovek metrů nad povrchem začne brzdění, "airbagy" se nafouknou, ve výšce několika metrů opět splasknou a ponechají šestikolá vozidla volnému pádu. Protože gravitace je na Marsu menší než na Zemi, sondy se po dopadu zřejmě několikrát odrazí, asi kilometr se budou kutálet a poté dopadnou na kola.

Rovery přistanou ve dvou pečlivě vybraných místech - Gusevově kráteru a lokalitě Meridiani Planum - s výskytem široké škály minerálů, které se obvykle tvoří za přítomnosti vody v kapalném stavu.

"Meridiani Planum a Gusevův kráter silně naznačují někdejší výskyt vody, ale každý úplně jiným způsobem," říká geolog Steve Squyres z Cornellovy univerzity. "Šedý krevel (vyskytuje se v Meridiani Planum) většinou vzniká za přítomnosti vody. Na dně Gusevova kráteru se zase nachází řečiště, které směřuje přímo do velké jámy. Jednou tam muselo být něco jako jezero. Jsou to pohádková místa, která se díky své odlišnosti vzájemně doplňují," dodává Squyres.

Nová americká sondážní vozítka jsou mnohem pohyblivější než předchozí americká sonda Sojourner, kterou na rudou planetu přinesl přistávací modul Mars Pathfinder.

Sojourner za své 12 týdnů trvající aktivity na Marsu zdolal zhruba vzdálenost délky jednoho fotbalového hřiště. MER urazí během jednoho dne, který na Marsu trvá přibližně stejně dlouho jako na Zemi, asi 40 metrů, přičemž mise potrvá nejméně 90 marsovských dnů, tedy asi 92 dnů pozemských. Palubní počítače roverům umožní automaticky reagovat na nepředvídané překážky, což bude nezbytné vzhledem ke 24hodinové časové prodlevě v komunikaci mezi Marsem a pozemským řídícím střediskem.

Projekt amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) se časově i náplní téměř shoduje s evropskou misí Mars Express, která odstartovala z kazašského kosmodromu Bajkonur v pondělí 2. června. Evropská sonda Beagle 2 i americké rovery totiž budou na Marsu hledat stopy po vodě na místech, které kdysi mohly být příznivé pro výskyt života. Evropský Beagle 2 je menší a levnější, ale není schopen samostatného přemísťování.

Ani jedna mise však není výlučně evropská či americká. Zatímco americká NASA sehrála důležitou úlohu v navigační a komunikační podpoře projektu Mars Express, na technickém vývoji amerických roverů se podíleli vědci z Německa a Dánska.

Počátkem roku 2004 by měla k Marsu dorazit také japonská meziplanetární sonda Nozomi (naděje), ruští vědci dokonce pracují na projektu letu člověka na Mars, který by se mohl uskutečnit v letech 2016 až 2020.
 

Vedra v Indii si vyžádala přes 1400 obětí, konečně přišel déšť
18:17 - 7.6.

HAIDARÁBÁD 7. června (ČTK) - Do Indie, kterou již téměř měsíc sužují nesnesitelná vedra, přišel v posledních dnech konečně déšť. Počet obětí horkého počasí ale od pátku opět vzrostl, dnešní oficiální bilance hovoří minimálně o 1438 mrtvých.

Třicet šest lidí podlehlo v pátek úpalu či dehydrataci v nejhůře postiženém státě Ándhrapradéš na jihu země, odkud je hlášeno již 1317 mrtvých. Dalších 11 lidských životů si vyžádala horka v severoindickém státě Uttarpradéš. Tisíce osob byly za poslední tři týdny ze stejných důvodů hospitalizovány.

Jihoindické státy Karnátaka a Kérala však již přivítaly předmonzunové přeháňky, které se poprvé ve čtvrtek objevily v několika státech na severovýchodě země.

V Ándhrapradéši zatím neprší, dnes však se obyvatelé tamní metropole, Haidarábádu, radovali alespoň z chladného vánku. Již v pátek zde teplota klesla na 41 stupňů a další ochlazování se čeká. V posledních třech týdnech šplhala rtuť teploměru až k 49 stupňům.

Vlna veder končí i v Bangladéši. V metropoli Dháce však dnešní prudké deště přinesly jiné starosti, v jejich důsledku totiž přestala fungovat kanalizace.

Vysokými teplotami trpí nadále Pákistán, kde se první přeháňky čekají až počátkem příštího týdne. Podle místních úřadů ve státě Paňdžáb přišla v průběhu dneška kvůli horku o život další asi desítka lidí, nejméně devět mrtvých je za poslední tři dny hlášeno z Balúčistánu.

Monzunové deště přicházejí obvykle do zmíněných oblastí kolem prvního června, letos se však asi o týden zpozdily.