Václav Zelotýn z Krásné Hory

Venceslaus Zelotynus de Formoso Monte

Václav Zelotýn narodil se asi r. 1532. Navštěvuje později universitu Pražskou byl tamtéž r. 1555 za děkana Jana Artophidia z Horšova Týna povýšen na bakaláře, a r. 1560 za děkana Tomáše Husince z Vodňan (doktora filosofie a lékařství) na mistra in artibus.
Zdá se, že mistr Václav brzy na to odebral se na nějakou universitu zahraniční, kde též dosáhl hodnosti doktora "v obojím lékařství" (jak jej Adam z Veleslavína nazývá), neboť v dějepisných památkách university Pražské připomíná se teprv k roku 1564 co veřejný profesor mathematiky a hvězdářství. Jmenovaného roku byl doktor Václav "fiscus" university, kterýž úřad zastával též v letech 1565, 1567, 1568, 1570, 1572 a 1574; mimo to byl dispensatorem r.1571, 1575, 1576, 1578-1580, 1582 a 1583. Za časů jeho byla universita Pražská četněji navštěvována nežli léta minulá, neboť doktor Václav zkoušel sám z mathematiky a hvězdářství na bakaláře v letech 1566, 1570, 1573, 1575, 1577, 1579, 1581 a1574, podobně i na mistry r.1568, 1572, 1576 a 1578.
Pro valné zásluhy, jakých si muž tento o vysoké učení svou všestrannou učeností, vytrvalou horlivostí a příkladnou správností byl získal, jmenoval jeho sbor profesorů r. 1568, 1569 a 1577 děkanem fakulty artistické, a užší sbor koleje Nazaretské r. 1584 svým proboštem. Bohužel že hodnosti této poslední sotva rok se těšiti mohl, neboť zemřel už dne 17. května r. 1585.
Současný mistr kterýs zaznamenal o něm, že byl "clarissimus doctor medicinae, collegii Carolini senior, vir doctrina et humanitate praestantissimus", a tělo jeho že pochováno jest v kostele sv. Vojtěcha pod Skalou.¹⁾
Doctor Václav Zelotýn byl současníkem doktora Hájka z Hájku, a též jeden z oněch učenců, kteří se snažili poučiti lid náš o nové hvězdě, jest se objevila v souhvězdí Kasiopeji. Spis za příčinou tom vydaný nazval: Křesťanské, potřebné a pobožné napomenutí a uvažování nové té a zázračné hvězdy, kteráž pod hvězdnatost Kassiopie se okazovala. (V Praze u Michala Petrle 1572 fol.) Mimo to vydával nejstarší posud známé kalendáře hvězdářské k psaní, zejména na r. 1572, 1574 až 1577, 1582 a 1583, a byl snad první v Čechách, který již r. 1583 dal srovnání dnův obojího kalendáře, starého a nového (Řehořského), klada starý za základ²⁾, ačkoliv nový kalendář teprv r. 1584 usnesením se na sněmě všech tří stavů českých dekretem císaře Rudolfa za platný prohlášen byl³⁾. Z překladů jeho známa jest kniha meteorologická Jana Garcea
O nakažení povětří neb moru (V Praze r. 1568).

1) Mon. hist. univ. Prag. II. díl.
2) Srovnej" O pranostikách .." od Palackého v Musejníku na r.1829, "Historie literatury" od Jungmana, a "Písemnictvo české hvězdoslovné" od Dr. Hanuše v Musejníku na r.1862.
3) V novém kalendáři bylo vapuštěno 10 dní v měsíci lednu, tak že se na místě 17. ledna r.1582 psalo a počítalo 7.ledna.(Mon. hist. Univ. Pragen. III. d.).- Po uzavření onom sněmovním užívalo se však ještě dlouho v Čechách starého kalendáře, k němuž se zde i tam poznenáhla datum dle nového přidávalo, jako n.p. vysvětlení žalmu XX. dne 14/24 měsíce října r.1619 (v c.k.univ. knih.LIV.D.46).