Petr Codicill z Tulechova

Učený muž tento narodil se v Sedlčanech dne 24. února r. 1533 z chudých rodičů¹⁾. Už záhy odebral se do Prahy, kde navštěvuje universitu, zejména čtění o latinském a řeckém jazyku výborného mistra Matouše Collina a přednášky o hvězdářství důkladného mistra Jana Zahrádky, povýšen byl r. 1552 za děkana Matiáše Bydžovského z Aventinu na bakaláře. Rok na to odebral se na školu Žateckou, odkuď asi r. 1555 povolán byl za učitele na školu u kostela sv. Jindřicha v Praze. Nevšední schopnosti, zvláště však výborné jeho vlastnosti co učitel a pedagog zjednaly mu brzy velmi dobrého jmena a přístupu do domů vznešených příznivců umění a věd, zejména pana Jana z Hodějova. Ano známý mecenáš tento nemalou má zásluhu o to, že Petr Codicill odebrati se mohl na cvičenou do Wittenberka, kde trvaje téměř tři léta pilně navštěvoval čtení slavného učitele Melanchtona, Bugenhaga, Gregora Většího, Paula Ebera a Víta Winscheima. Navrátiv se do vlasti přijal nabídnuté mu chovatelství v domě pana Viléma Šťastného z Valdštejna, který přistěhovav se ze sídla svého v  Richmburku do Nového Bydžova, vzal k sobě na vychování syny pana Zdeňka Brtnického z Valdštejna, který sídlem byl na Moravě, totiž Hynka, Václava, Jana Hoška a Henricha.²⁾
Asi po dvou letech přišel Petr Codicill opět do Prahy, kde r. 1561 za rektora Curia Matiáše Hájka povýšen byl na mistra in artibus. Už roku příštího přijat byl do sboru profesorů a vyučoval jazyku řeckému a mathematice, kteréž vědy po úmrtí znamenitého mistra Matouše Collina a po odstoupení doktora Tadeáše Hájka na vysokém učení byly osiřely. Od té doby byl mistr Codicill velmi činný profesor, neboť v letech 1562, 1566, 1570, 1572, 1574-1576,1580-1582 byl buď dispensatorem buď kolektorem, v letech 1563, 1568, 4569, 1572, 1575, 1576, 1579 a 1581 zkoušel buď na bakaláře buď na mistry, a r. 1564 a 1568 byl jmenován děkanem fakulty artistické. Vážnost a lásku, jakou chovala k němu veškerá universita, nejlépe poznati lze z toho, že jej zvolila 8kráte, totiž r. 1572 a pak od r. 1582-1589 za svého rektora³⁾.
Této důvěry získal si mistr Codicill zvláště rozličnými opravami, které na universitě zavedl, a mezi kterýmiž nejdůležitější bylo ustanovení, aby každý profesor určité hodiny v tém-dni přednášel, čemuž až dosaváde nebylo; ano mnohý z profesorů bydlících v koleji Karlově vedl život tak nespořádaný, že sotva jednou za běh čtení své míval.⁴⁾

Mistra Codicilla podporoval vší snažností u provedení oněch oprav přičinlivý mistr Martin Bacháček, od r. 1583 nástupce jeho na stolici jazyka řeckého a latinského, který i jinak nápomocen byl Codicillovi u badání jeho hvězdářských a spolu s ním se těšil důvěrnému přátelství doktora Hájka.
Od r. 1563-1590 vydával mistr Codicill minuce a pranostiky "z učení Pražského" veskrz tím spůsobem, jako jiní před tím, zejména předchůdce jeho mistr Proxen ze Sudetu.⁵⁾ Známo jet o něm, že po uvedení nového kalendáře Řehořského v Čechách, a sice na rok 1585, vypustil z kalendáře svého, připsaného pánům bratřím Bořitům z Martinic, svátek m. Jana Husi a M. Jeronýma Pražského ke dni 6. července. Ačkoliv na tituli vynechal zmínku, že by minuce ta vydána byla "z učení Pražského," uvykli už Čechové považovati jeho kalendáře za platné pro celé království, a nemalé vzniklo mezi obyvatelstvem pod obojí nedopatřením tím pohoršení, ano i posměšné verše o tom psány a zpívány byly, jako:
"Stal se Čechům protivný (posměšný) kus! Vyletěla jim z Prahy Hus: Prodal ji mistr Codicillus!"⁶⁾

Podobně zaznamenal Josef Barč, který, jak povědomo, sestavil seznam všech do r. 1650 tiskem vydaných knih v Čechách (rukopis ten jest v knihovně hrabat ze Šternberka), že měl v ruce kalendář Veleslavínův, ve který napsal Jan Laetus (Veselý), farář pod obojí nejprvé v Čáslavě, pak na Pace, a spisovatel mezi r. 1580-1590, takto: "Jidáš prodal svého mistra za 30 stříbrných a Codicill za jednu kopu." Ano i latinské veršíky o tom kolovaly, jak tomu nasvědčuje eteostichon, jež Dobrovský nalezl v knížecí knihovně Lobkovické, totiž:
EjeCtUs faltIs est HussUs CzeChla noster
O! In peCtorIbUs ne eMaCULetUr habe.
Codicil sám, chtěje ujíti nepříjemnostem, ujel z Prahy a zdržoval se po nějaký čas u pana Jana Bořity z Martinic na hradě Okoři.⁷⁾
V minuci na r. 1587 vynechal onen svátek opět, avšak už r. 1588 byl nepochybně tiskařem svých kalendářů, který jich odbýti nemohl, doprošen, aby jako prvé onen den červenou barvou vytknul; ačkoliv se přes to vůbec za to mělo, že více nežli muži pod obojí slušno přeje víře katolické.

Pro poznání tehdejší známosti hvězd v Čechách jest důležité svědectví Codicillovo v poslední jeho minuci na r. 1590, ve které praví: "Počítají hvězdáři na obloze nebeské hvězdy ve 48 tvářnostech: ale oni sami k tomu se znají, že všechněch hvězd v počet uvésti nemohou. Též, ač některé zejména jmenují, jako: kuřátka, prasátka, slepice, kosy, sv. Petra hůl, matky boží kříž, vůz, křídlo, formánka, kozky, jesle: avšak proto jedné každé náležitě jmenovati neumějí."
Pilný a učený tento muž zemřel mrtvicí jsa raněn dne 26. října r. 1589, a pochován jest v kostele sv. Stěpána Velkého.⁸⁾

Mimo uvedené kalendáře napsal Codicill: Dissertatio in cometa a.1572 (též česky), tj. pojednání o nové oné hvězdě v Kassiopeji, kterou měl za kometu a nikoliv za hvězdu, jakou v pravdě byla; Chasma portentorum a.1575 d. 28.septem. conspectum (vytiš. r.1575);
O hrozné a předivné kometě, kteráž spatřína jest na obloze nebeské v úterý po památce sv. Martina r. 1567. - - Vyšetřená a ohledaná kometa r. 1577. - - O kometě vlasaté a strašlivé, kteráž se ukázala leta tohoto 1582 v neděli před památkou sv. Žofie.
Codicill byl též velmi šťastný a plodný básník; pokud byl mlád, neušel mu žádný svátek, sňatek, narozeniny apod. buď krále nebo některého člena jemu nakloněné panské rodiny, který by byl neopěvoval výbornou latinou⁹⁾; v dospělejším věku napsal: Carmen de eclipsi lunae 1577 die 2. april.; Carmen de eclipsi lunae ..d.15. septem. 1578; Carmen de eclipsi lunae ..d. 31. jan. 1580. Ostatní jeho spisy jsou obsahu buď mluvnického buď náboženského.¹⁰⁾
Smrt jeho želeli básněmi i doma i za hranicemi, jak toho důkazem jsou "Exequiae viri doctrina, virtute et auctoritate clarissimi m. Petri Codicilli a Tulechova ..." a "Epitaphia nobilitate et omni disciplinarum genere clarissimi viri m. Petri Codicilli a Tulechova ..." které tiskem vydal Adam z Veleslavína, jakož i "Epitaphia ..." vydané nákladem a péčí Martina Bacháčka, obsahující na 2 1/2 archu pouze básně spisovatelů zahraničních.

1) Lupáč "Ephemeris" ke dni 24. února, dle tohoto Kalina z Jaetensteinu "Nachrichten über böhm. Schriftsteller...."
2) Palacký "O pranostikách ..."v Musejníku na r.1829.
3) Mon. hist. univ. Pragen. II.d.
4) Tomek "Gelschichte der Prager Univ."
5) Palacký viděl Codicillovy minuce z r.1572, 1573, 1575, 1576, 1582, 1583, 1587, 1588 a 1590; pan Lernet, měšťan v Pardubicích, má Codicillovu minuci z r.1566, avšak není úplná.
6) Jan Mikuláš Dačický z Heslova, současník Codicillův, zaznamenal o tom, jak následuje: "V Čechách mistr Petr Codicillus, astronomuc vznešený, jenž kalendáře a pranostiky vydával, a v tom od lidí pod obojí pochvalu měl, učinil sobě pokřik a hanění, že k vůli straně odporné památku mistra Jana Husi a m. Jeronýma Pražského, mučedníků českých, z kalendáře svého vypustil, a tak po chvále hanění dostal, totiž že o něm takto vůbec zpívali: Stal se Čechům atd." (Rukopis Kutnohorský dle Balbína Epit. f. 604, jak připomíná Švenda k r.1584.)
7) Dle Balbína Vydra "Historia Matheseos ..."
8) Mond. hist. univ. Prag. III. d. - Vydra klade jeho úmrtí ke dni 4. listopadu téhož roku.
9) Viz: Farragines II. díl list 73, 119, 170; III. díl list 185 a IV. díl list 701, 708 a j.
10) Viz: Historie liter. od Jungmanna.