Václav Žatecký
Venceslaus Zaaczensis
Václav narodil se asi r. 1475. Navštěvovav později universitu Pražskou byl dne 11. srpna r. 1495 za děkana Jiřího z Kouřimi od mistra Pavla ze Žatce zkoušen na bakaláře, a v září r. 1502 povýšen na mistra in arbitus. Ještě téhož roku započal mistr Václav svá čtení co licentiát na fakultě artistické za mistra Václava z Pacova, a byl několik měsíců později přijat za řádného úda téže fakulty. V rocích 1505, 1506, 1508-1510, 1513, 1517, a 1519 zkoušel buď na bakaláře buď na mistry, v rocích 1504, 1507, 1508, a 1510 byl buď kolektorem buď dispensatorem, a v rocích 1506, 1514 a 1517 byl jmenován děkanem fakulty artistické1). Mistr Václav Žatecký byl nepochybně hned po úmrtí mistra Václava z Pacova (1513) jmenován obecným hvězdářem, a co takový vydával každoročně minuce čili, jak se jim v památkách university Pražské říká, ephemerides2) z vysokého učení.
Za příčinou takových efemerid vydaných na rok 1518 vznikla tuhá rozepře mezi mistrem Václavem a mistrem Pavlem Příbramem. Jelikož zajímavý tento spor jednak jest důkazem, jak mělká a neurčitá byla udání hvězdářská i zeměpisná Claudia Ptolomea a všech jeho stoupenců, jednak a to zvláště o tom svědčí, že universita Pražská vzdor všem a takým nehodám, jakýmiž žádné druhé učení dosud stíženo nebylo, přece chovala ve středu svém alespoň v tomto oboru muže, kteří pravdy se domáhajíce více svého rozumu a výsledků vlastního bádání nežli zastaralých neurčitých náhledů cizích dbalí byli, podávám tu rozepři zevrubněji.3)
Když byl totiž mistr Václav na rok 1518 vydal efemeridy, pronesl se o těchto mistr Pavel Příbram před mistry ano i před samým rektorem, t.č. mistrem Vavřincem Třeboňským, že jsou mnohem horší předešlých, neboť kdežto prý v těchto téměř veškerá hvězdoslovná i hvězdářská udání a vypočítání chybná, zejmena zeměpisná délka měst vůbec a města Prahy zvlášť. Za tímto veřejným pohaněním obecného hvězdáře svolal rektor Vavřinec hromadu, obeslav k ní mistra Václava i mistra Pavla, a žádal tyto, aby před celým sborem mistrů a doktorů každý z nich udal, v jakou zeměpisnou délku klade Prahu. Mistr Václav tvrdil, že Praha leží od obydleného západu (ab occidente habitato)4) 37 stupňů a 30 min., mistr Pavel však měl za to, že leží od téhož západu 29 stupňů.
Byvše na to vyzváni, aby ihned výpovědi své odůvodnili, jal se mistr Václav udání své dokazovati:
1) Tabulkou Ptolomeovou,
2) tabulkami zemí a měst ohledně jejich vzdálenosti od Toleda, ano prý leží dle Ptolomea od obydleného západu 10 stupňů; jelikož se však poledník Pražský liší od Toledského o 1 hod. 48 min., a jelikož 1 hod. = 15 stupňů, nebo 1 stupeň = 4 minutám (časovým), tedy prý leží Praha od Toleda v délce 27 stupňů, a od obydleného západu 10 stup. a 27 stup., čili 37 stup.,
3) patrno prý z tabulek Alfonsových5), že připadá první protisluní na r. 1517 v Toledě ke dni 7. ledna v 13. hodinu a 22 min. a v Praze téhož dne v 15. hodinu a 10. min., což ukazuje rozdíl 1 hod. 48 min.
4) Norimberk leží západně od Prahy, avšak prý dle kalendáře slovútného Regiontana leží Norimberk v délce 29 stup., tedy musí být délka pro Prahu větší, a konečně
5) v tabulkách zemí a měst Jana Saského, vytištěných s pravidly Alfonsovými, jest prý Praha položena v délku 36 stupňů 20 min., což se více přibližuje 37 než 29 stupňům.
Na to jal se odůvodňovati mistr Pavel udání své, že Praha leží od obydleného západu pouze 29 stupňů, a že se poledník Pražský liší od Toledského o 1 hod. a 14 min. takto:
1) prý to zaznamenal na slovo vzatý mistr Jan de Lineriis6) v jakémsi starém rukopisu, a nad to prý tomu nasvědčuje bedlivé pozorování zatmění slunce i měsíce pomocí rozličných nástrojů a velkých trojúhelníků.
2) Co prý se Ptolomea týče, že on s jeho určením délky zemí a měst, které nejasné a nahodilé se mu býti vidí, nesouhlasí, ano že mnohými jeho domněnkami, které jsou v Kosmografii a Almagestu, opovrhuje, a vůbec má za to, že se nemá takové víry přikládati výrokům kočujících slíditelů jako dlouhému pozorování starých hvězdářů.
3) Téměř prý veškeré tabulky zemí a měst i u nás i za hranicemi vytištěné udávají délku Prahy na 29 stupňů a dle toho délku pro Norimberk 27 stupňů, pro Vídeň 31 stup., pro Krakov 32 stup. atd., které délky prý jsou vypočítány nejen efemeridami, nýbrž a zvláště během měsíce.
Tak a tolika důvody hájil každý z nich svá udání, načež oběma dostalo se tohoto soudu:
Jelikož prý oba tvrdí a uznávají, že Jan Regiomontanus co kníže hvězdářů svého věku dobře byl v kalendáři svém vypočítal lunace a zatmění pro poledník Norimberský na základě tabulek Alfonsových, pročež nechť prý oba vypočítají zatmění slunce a měsíce pro běžící rok 1518 ohledně poledníku Norimberského, z čehož prý se snadně pozná, který z nich lépe udává zeměpisnou délku pro Prahu7). Poněvadž se však opět blížil čas, v němž se měly z učení Pražského uveřejniti minuce, praveno jest mistru Václavovi: "Jelikož jsi volen od mistrů za obecnéo hvězdáře, uveřejni své minuce, pakli zde onde v nich pochybíš, obratiž se to k tvé hanbě." A mistru Pavlovi řečeno takto: Líbí-li se ti, rozdávej efemeridy své i dále přátelům svým, avšak nevyjížděj si na mistra Václava nazývaje ho "falsarium"; neboť jsme se z předešlé disputace přesvědčili, že jste každý (dle svých pramenů) délku pro Prahu dobře a dokonale vypočítali. K tomu ještě se přichází, že jste oba mistři university Pražské, nechť vaše hádky nejsou na ujmu tomuto učení.-
Mistr Václav Žatecký zemřel na mor r. 1520. Toho času děkan fakulty artistické mistr Tomáš z Rakovníka zaznamenal, že mistr Václav žil v koleji Všech Svatých a že vzal s sebou na onen svět vědomosti své hvězdářské.8)
1) R. 1517 byl nejprvé za děkana zvolen mistr Pavel Příbram z Prahy , a teprv když tento volby nepřijal, byl v druhé schůzi od něco málo mistrů jmenován děkanem mistr Václav Žatecký (Mon.hist.univ.Prag.II d. str.262 a jinde).
2) Efemeridy byly hvězdářské ročníky, vydávané buď na rok (před novým rokem) aneb na několik roků, a jednaly o tom, na kterém místě určité hodiny ta neb ona hvězda se objeví, kdy se sběhne zatmění slunce a zatmění měsíce, jakou zeměpisnou délku a šíř mají některá známější města a p. Efemeridy psávali a přátelům svým rozdávali už staří hvězdáři arabští a názvem "almanach," Vitruv v knize IX. hl.7. uvádí, že Demokritovy "parapegmata" obsahovaly podobná udání. Ve středověku známy byly efemeridy Vídeňského hvězdáře Purbacha a žáka jeho Jana Müllera řečeného Regiomontanus (nar. v Královci r. 1436, umřel v Římě r. 1476), který je i tiskem vydal s názvem ephemerides, quas vulgo vocant almanach ad 33 annos futuros (od r. 1473 - 1506); v VXI. věku proslulé byly efemeridy našeho Lvovického z Lvovic aj.
3) Mon. hist. univ. Prag. III.d. str.89.
4) Nenalezneme tak hned větších neshodnutí v zeměpisu jako v určování zeměpisné délky rozličných míst čili vlastně v libovolném vedení hlavního poledníku. Ptolomaeus vedl takový poledník skrz "Insulae fortunatae" (vůbec ostrovy Kanárské) a měl za to, že jest tam kraj obydleného západu; řecký měřič Eratosthenes vedl jej sloupy Herkulovými, jedni jej vedli ostrovem sv. Jakuba, jedni ostrovem sv. Mikuláše a jiní opět ostrovem del Corvo, ostrovem Tenerifa, učený Gerhard Mercator a po něm jesuita Riccioli (1671) ostrovem Palma (přístavem st. Cruz) atd.
5) Alfons X., král Kastilský, kterýž přílišným pozorováním nebe zapomněl spravovati svou zemi, svolal v polovici 13. věku několik znamenitých hvězdářů na svůj dvůr, a jal se s těmito Ptolomeovy tabulky hvězdářské opravovati; výsledek o něco málo lepší udání Ptolomeových znám jest s názvem "tabulae Alfonsinae."
6) Na tohoto hvězdáře odvolává se též uvedený prvé mistr Martin z Lenčice ve své "Spharea materialis" (ruk.c.k.univ.knih.X. E. 19.list 48), bližšího o něm nemohl jsem se nikde dočísti. V ruk.c.k.univ.knih.XIII.F.25. z XV. věku jest na listu 70. zaznamenána pro Prahu délka 29 stup. a šíř 50 stup. 39 min., avšak není udán hlavní poledník.
7) Škoda, že na práci tuto jsem dosud nepřišel.
8) Mon.hist.univ.Prag.II.d.str.270.
