Jan Zahrádka
Joannes Hortensius
Jan Zahrádka narodil se v Praze dne 18. listopadu r. 1501. Navštěvovav universitu svého rodiště byl tamtéž r. 1522 za děkana Mikuláše Šuda povýšen na bakaláře a r. 1530 za děkana Martina Klatovského na mistra in artibus.1) Nepochybně ještě téhož roku odebral se k dalšímu vzdělání se na zahraniční university, zejména do Benátek a Padovy, kde jmeno své rodinné změnil v latinské "Hortensius." Dne 9. října r. 1532 byl mistr Jan Hortensius vracuje se do vlasti své a jsa ještě na cestě jmenován děkanem fakulty artistické. Ve zprávách, které byl za svého dekanátu napsal, lituje toho velice, že vysoké učení Pražské, jednou nejznamenitější a nejvýtečnější, za času jeho ale nejnešťastnější, nejen málo posluchačů na bakaláře a z těchto ještě méně na mistry každoročně povyšuje, nýbrž, a zvláště toho těžce prý nese, že větší díl mladých i starých mistrů universitu opouští, jinde a jinde lepšího zaopatření vyhledávajíc. Přihlížeje k vadě této ustanovil se téhož roku mistr Jan se sborem mistrů na tom, aby se na
bakaláře nezkoušelo jako až do posud každoročně, nýbrž ob rok.
Učený tento muž věnoval téměř celý život svůj universitě. V rocích 1533, 1538, 1539, 1542-1548, 1553, byl buď kolektorem buď dospensatorem; v rocích 1542, 1543, 1548, 1551 a 1556 zkoušel buď na bakaláře, buď na mistry; r. 1534 byl podruhé jmenován děkanem své fakulty, a desetkráte byl poctěn hodností rektora university, totiž v rocích 1537, 1539, 1545, 1548-1550, 1553-1556.2) Mimo to byl mistr Zahrádka r. 1541 administratorem strany pod obojí3), nevím však jak dlouho, neboť už roku 1549 byl hlavním původcem toho, že se zamítlo 12 artikulů, které konsistoř pod obojí vysokému učení zaslala nařizujíc, aby se budoucně theologii na tomto nevyučovalo; ano on sám (ač poslední) četl tamtéž veřejně "epistola divini Pauli ad Romanos" za velikého účastenství kněžstva.4) Mistr Zahrádka byl r. 1534 "astronomus publicus" a vydával každoročně minuce z učení Pražského, z nichž však dosud pouze dvě jsou známy, totiž na rok 1543 a 1545.5)
Avšak hned na počátku tohoto úřadu čestného měl nemalé svízele s jinými hvězdáři, kteří bezprávně podobné minuce vydávali, jak o tom byl r. 1534 jsa podruhé děkanem takto zaznamenal:6)
"Když tohoto času mi nařízeno bylo od rektora a mistrů, abych na každý rok diaria (nazvané minuce) uveřejňoval a úřad obecného hvězdáře zastával, podal u veřejnost, nevím zdaž horlivostí nebo výdělkem k tomu jsa puzen, Šimon Načeradský, rektor školy před Týnem, na jehož
drzost jsme si již dříve stěžovali, svá diaria a dvoje tabulky zhotovené v Norimberce. Jedna z těchto udávala počasí z polohy slunce k měsíci a z vlastností rozličných oběžnic, a druhá předpovídala totéž z východu a západu hvězd. Avšak, jak pochybeno bylo na mnohých místech v první, dílem vinnou typografů, dílem netečností nebo spíše nevědomostí spisovatelovou, tak nedostatečná ano směšná byla udání na druhé, jelikož se ani čas, ani místo, ani zeměpisná poloha města Prahy se skutečností neshodovaly. Neboť kloudný tento hvězdopravec nebral u hvězd ani ohledu na určitá jejich místa v zvěrokruhu, ani k tomu přihlížel, aby položení jejich v souhlas uvedl se zemí naší; nýbrž nechal je všude tam, kde jim Ptolomeus místa vykázal, zapoměv spolu udati jejich východu a západu. A jelikož i té vady se dopustil, že o některých hvězdách uvádí, že vycházejí a zapadají, ačkoliv tytéž námi ustavičně viděny jsou, tázán byl od mistrů, jak toho sám
poznává, že ony hvězdy vycházejí a zapadají a jaký rozdíl časový jest mezi východem a západem hvězd u nás a v Alexandrii. Šimon na to odpověděl, že Bůh ví, jak se ony ukazují nám a jak jinde, avšak prý účinky hvězd jsou jisté, jak to prý sami pozorujeme. Z této odpovědi a z mnohých jiných podobných bylo patrno, že hvězdářství dokonce není vědom. A přece věnoval směšné své tabulky, aby mu více vynesly, slavné radě Starého Města, a osvojil si takto odměny, která přísluší pouze hvězdáři obecnému..."
Mistr Jan Zahrádka zemřel dne 2. dubna r. 1557 a v kapli Betlémské pochován jest. Mistr Jakub Codicil z Tulechova, t.č. děkan fakulty artistické, zaznamenal7), že byl mistr Jan veřejný profesor mathematiky, probošt koleje krále Václava (od r.1544), muž nesmrtelné památky hoden pro svou nábožnost, výmluvnost, všestrannou vzdělanost a nevšední známost jazyka latinského. Pohřbu jeho zúčastnili se nejen veškeří mistři se skormouceným srdcem, nýbrž i konšelové a veškeré rady všech slavných Měst Pražských. Vydával prý z učení Pražského na každý rok pranostiky a r. 1549 přimlouval se u krále Ferdinanda vší snažnosti za universitu a náboženství. - Známý básník Jan Serifaber pronáší se v delší básní nadepsané "de collegiis Pragensibus" o mistru tom takto8)
.....Huic adstabat Joannes Hortensius,olim qui tanto pariter praefuit officio.
Astrorum novit leges, arcanaque novit clarus in illorum, doctus et arte valet.
A zasloužilý Prokop Lupáč věnoval mu následující nápis náhrobní9):
Unus erat Romae facundi Hortensius oris, Alter um ab hoc studiis patria Praga dedit.
Ille forum, iste scholam dulci sermone regebat, sola scholis aptos, quae parit arque foro.
Eloquio ille potems, hic insuper arte mathesis, ille quidem doctus, doctus hic arque pius.
Mors utrique eadem, mortis tamen exitus impar mortaus hic vivit, mortuus ille perit.
1) Až dotud uvádí se v Mon. hist. univ. Prag. II. d. str. 274 a 299 s jmenem Joannes Zahrádka Pragensis, později však vždy Joannes Hortensius Pragensis, což nepochybně jest příčinou, že dosud žádný spisovatel, zmiňuje se o něm, neuvádí, kdy se Jan Zahrádka stal bakalářem.
2) Tomek "Geschichte der Prager Universität"
3) Stránský "Respublica Bojemae" str. 313, podotýkaje spolu, že mu přidáni
byli k ruce Jan Mystopolis, mistr, dva doktoři a sedm duchovních.
4) Mon. hist. univ. Prag. II. d. str. 364
5) V archivu Třeboňském, dle Palackého "o prognostikách..." v Musejníku na rok 1829.
6) Mon. hist. univ. Prag. II. d. str.312
7) " str.364
8) Farrago 2. díl, list 28
9) Balbín "Bohemia docta" II. 217
