Mistr Vavřinec z Rokycan

V Letopisech Českých¹⁾ jest zaznamenáno Leta Božího 1485 v středu po neděli laetare stalo se slunce zatmění téměř všeho s vrchní stránky; příčina toho měsíc že jest menší než slunce, a proto nemohl hořejší strany slunce zastíniti. A tak když bývá zkažení slunce neb zatmění, že to léto anebo druhé potom bývá ujma na mnohých věcech a škoda veliká a drahota. A toho léta byli velicí mrazové před svatým Filipem a Jakubem, netoliko v Čechách, ale i jinde, nebo škodili štěpům, vinicím i obilí i lesům. A tak pravil mistr Vavřinec v koleji, quod post annos XVI. effectus hujus eclipsis finietur.
Totéž zaznamenav Lupáč²⁾ podotýká, že to má z jakéhosi rukopisu, a že byl mistr Vavřinec profesorem mathematiky na akademii Pražské. Z Lupáče přijal to Vydra do své "historia matheseos ..." zaznamenav rovněž dle Lupáče, že mistr Vavřinec zemřel dne 23. března r. 1491³⁾. Ačkoliv se u žádného z těchto ani přijmení ani rodiště mistra Vavřince nenalezá, nemohl nicméně dle památek dějepisných university Pražské býti Vavřinec ten nikdo jiný, nežli Vavřinec z Rokycan. Tento zkoušen byv na bakaláře od mistra Václava Korandy z Nové Plzně dne 20. října r. 1463, dosáhl důstojnosti mistrské in artibus r. 1467 za rektora Václava z Vrbna. Roku 1472 zvolen byl za děkana fakulty artistické, roku 1473, 1477 a 1479 byl dispensatorem, roku 1474, 1481 a 1484 zkoušel na bakaláře a na mistry, roku 1475 byl kolektorem,a roku 1478 byl v říjnu jmenován rektorem university⁴⁾.
Bakalářem stával se tehdá posluchač university (průměrné) v 20. roce svého věku, a jelikož Lupáč uvádí, že zemřel mistr Vavřinec r. 1491, dosáhl asi 51 roků. Působení muže toho není mi známo, poněvadž si však uvedený prv letopisec český doslovně pamatoval výrok jeho, lze z toho souditi, že byl mistr Vavřinec ve hvězdářství neb alespoň ve hvězdosloví muž na slovo vzatý, a že sloučeným tehdáž vědám těmto na vysokých školách učil.

1) III. díl str. 242
2) Ephemeris ke dni 16. března r. 1485.
3) Ephemeris ke dni 23. března r. 1491.
4) Mon. hist. univ. Prag. II. d.