Václav z Pacova

Václav narodil se v Pacově asi roku 1436. Odebrav se později na universitu Pražskou byl tam r. 1458 za děkana Václava Vrbna povýšen na bakaláře, a r.v1462 za rektora Jana z Prahy na mistra in artibus. Téhož roku započal co licenciát svá čtení, a r. 1467 byl dle stanov university přijat za řádného člena fakulty artistické. Mistr Václav působil po 45 roků co profesor na universitě Pražské, třikráte byl jmenován děkanem své fakulty, totiž v rocích 1467, 1474 a 1482, a čtyrykráte rektorem university totiž v rocích 1499, 1505, 1509 a 1512; v rocích 1468, 1470, 1472, 1474, 1478, 1481, 1484, 1486, 1488, 1491, 1494, 1497, 1499 zkoušel na bakaláře, v rocích 1478, 1484 a 1502, v kterém zastupoval též rektora, povyšoval na mistry, a v rozličných letech jmenován byl po několikráte buď dispensatorem, buď kolektorem.¹⁾
V době této vypadalo to však na universitě velmi smutně. Neboť tato spojivši osud svůj s osudem strany pod obojí marně hledala spolehlivou záštitu a pevnou oporu, marně domáhala ano doprošovala se starých svých statků a bývalého jmění již na králi Sigmundovi a nástupcích jeho Albrechtovi, Ladislavovi, ano i Poděbradském. Ani králové, ani stavové pod obojí, přirození její spojenci, mnoho na ni nedbali, a zajisté by byla ještě hloub klesla, ne-li za své vzala, kdyby se jí obce Pražské byly neujaly a jí hmotně nepodporovaly. Avšak podpora tato, ačkoliv o sobě dosti značná, nebyla přece taková, aby byla mohla universitě nových vědeckých sil získati a mladé učené mistry, hledající buď v soukromých úřadech městských, buď na soukromých školách lepšího zaopatření, po delší čas v ní zaměstnati.

Následkem hmotného nedostatku a neurovnaných, straně pod obojí nepříznivých poměrů klesla universita tak hluboko, že na počátku 16. věku pouze fakulty artistické stávalo, a v této pouze 10 až 11 mistrů vyučovalo. Není se čemu diviti, že někdejší horlivost a vědecká řevnivost mistrů i posluchačů ustoupila ochablosti, liknavosti a pohodlí, které pravé přátele vysokého učení, té chlouby předkův jejich, upřímným naplňovaly zármutkem. Nepochybně začaly se tehdá i veřejně žehravé hlasy ozývati, neboť r. 1505, kterého byl mistr Václav Pacovský podruhé rektorem, sestoupili se mistři v hromadu a uzavřeli, aby rektor Václav přísně na to dbal a k tomu hleděl, aby nejen posluchačové řádně přednášky navštěvovali, nýbrž a zvláště aby se zkoušky na mistroství ve všem pořádku a přísně konaly.²⁾

Mistr Václav zemřel dne 22. ledna r. 1513, jsa počtvrté rektorem, dle Lupáče³⁾ na mor (nebo jak prý se nyní domnívají náhle) a pochován byl v kostele sv. Havla. Soudy o něm v památkách dějepisných university Pražské jsou naskrz velmi příznivé. Neboť Václav Candidus Pražský, r. 1509 děkan fakulty artistické, nazývá ho spectabilis vir, religiosus divini verbi concionator (z čehož by se souditi dalo, že mistr Václav z Pacova zastával též jakýsi úřad duchovní), a mistr Vavřinec Třeboňský, děkan téže fakulty r. 1513, chvále jeho přívětivost, lidskost a vědomosti mathematické podotýká, že byl astronomus universitatis perpetuo memorandus. Není mně povědomo, že by byl mathematické spisy po sobě zanechal, avšak nelze pochybovati, že jsa hvězdářem vysokého učení alespoň nějaké pranostiky sepsal a snad i tiskem uveřejnil.

1) Mon. hist. univ. Prag. d. II.
2) Mon. hist. univ. Prag. díl II. str. 211.
3) Ephemeris ke dni 22. ledna; chybně však uvádí Lupáč r. 1512, a taktéž v tom chybuje udávaje, že po mistru Václavovi byl rektorem mistr Václav Koranda z Třebiče, má státi z Nové Plzně (Mon. histr.univ.Prag.d.II.str.244, kde též zaznamenáno, že umřel na mor. Letopiscové Čeští III. díl, str. 339. zaznamenali, že zemřel na sv. Vincence, že byl kolegiat veliké koleje, a že ještě ve čtvrtek před tím byl v Týně na procesí.