Matiáš Gryll z Gryllova
Matiáš, syn učence a spisovatele českého Jana Grylla, který co měšťan a senator Rakovnický povýšen byl od císaře Rudolfa II. r. 1577 do stavu zemanského s predikaten "z Gryllova," narodil se v Rakovníku r. 1551.1) Záhy již poslal jej otec na universitu Pražskou, kde též r. 1570 za děkana Petra Codicila dosáhl hodnosti bakalářské. Po dvě léta věnoval se úplně mathematice, až když r. 1572 jmenován byl správcem školy v Lounech, a r. 1576 školy v Táboře, načež odebrav se opět na universitu povýšen byl ještě téhož roku dne 22. června za rektora Curia Matiáše z Hájku na mistra in artibus2). Roku příštího přijat byl do sboru profesorů a brzy na to jmenován jest proboštem koleje Karlovy, jímž až do r. 1580 zůstal.
K dalším studiím odebral se mistr Matiáš do ciziny, zejména navštívil r. 1580 universitu Genévskou, kde se v srpnu t.r. zapsati dal co theologić studiosus3). Pobyv zde půl roku navštívil Basilei, odkud se r. 1581 zase do Prahy navrátil a ihned za děkana fakulty artistické zvolen byl. Na universitě zůstal však mistr Matiáš pouze rok, neboť vystoupiv r. 1582 ze sboru profesorů, odebral se do Žatce, kde stana se měšťanem a prvním písařem pojal r. 1583 za manželku Annu Strabovou, vdovu po učenci Jakubovi Strabo.4)
Umřel tamtéž dne 2. září r. 1611; smrti jeho želel v básni přítel jeho Jiří Carolides z Carlsperka.
Ze spisů Matiáše Grylla jest pouze jediný hvězdářský, totiž: O kometách, kdy a ktereych let se ukazowaly a gaké účinky a proměny w swětě s sebou přinášely, z rozličných hystorij sebráno.
Spis tento má 50 listů i s předmluvou 2 1/8 listu silnou, a věnován jest "Slovútné poctivosti a opatrnosti pánům purgmistru a raddě města Hradiště Hory Tábor, pánům a přátelům sobě laskavě příznivým," pro obzvláštní k němu náklonnost a dobrodiní, kterémuž mu, když školu Táborskou spravoval, činili. (Přípis ten psán jest v Starém Městě
Pražském v koleji veliké Karla IV., otce vlasti, leta páně 1578 první středu v postě 12. dne měsíce února.)
Knížku tu sepsal Gryll "pro povzbuzení mysli k pravému pokání a pro vážnosť i větší pozor na taková zázračná znamení božská, která ne nadarmo na obloze nebeské se objevují." Neboť prý shledal, že "vždycky po ukázání se komety pán Bůh všemohoucí hněv svůj vylévati a mnohé těžkosti na lidi dopouštěti ráčil, ale však v tom své volené, když se k němu (spatříce takové znamení hněvu jeho) v důvěrnosti zasloužení Krista Pána obrátili, laskavě ochraňoval a opatroval."
Na to vypočítává objevení se komet od r. 646 před Kr. až do r. 1577 po Kr. V čase tom prý se jich ukázalo celkem 92; o každé jednotlivé jedná zvláště, avšak mimo udání roku, kdy se každá objevila, a jakých obyčejně zlých následků (proměny království, těžkosti církve, povodně, zemětřesení apod.) měla, ničehož více neuvádí, co by o soudnosti a vědomostech jeho
hvězdářských svědčilo. Komety, které se objevily od času Přemysla oráče až na jeho dobu, vyjímá větším dílem z kroniky Hájkovy.
Ostatní spisy jeho jsou: Carmen consolatorum Joani Aquilae a Castro Caprino et varia epitaphia (Pragae 1576),
a Prima promissio de vevturo semine facta Adamo et Evae lapsis in paradiso, dicatae senatui Racoviceno (Pragae
1578).
1) Jeho mladší dva bratři byli Jan a Pavel, oba cvičení a
vzdělaní; poslední zemřel co bakalář a učitel na škole Rokycanské dne 13. září
r.1595 v 22. roce věku svého v domě otcovském, kamž se v trapné své nemoci dovézti
dal.
2) Pelzl v díle "Abbildungen der böhm. und mähr. Gelehrten..." III.d. napsal
chybně "za rektora Marka Bydžovského."
3) Le livre du recteur .... Genéve (z r.1860).
4) Báseň: "In nuptias m. Grylli de Gryllova" od Petra Codicilla. (Jest
přivázána k Hájkově "Astrologia antiqua" v c.k. knihovně universitní
sign. XLIX.B. 41)
