David Gans

David syn Salomonův, syna Seligmannova narodil se r. 1541 ve Westfalsku, a studoval talmud nejprvé ve Frankobrodě nad Mohanem, pak v Bonně a posléze v Krakově. Asi roku 1564 přišel do Prahy, kde se trvale usadil a všechnu svou píli země a dějepisu, mathematice a hvězdářství věnoval. David Gans získal si později učeností svou takového jména, že nejedni učenci u dvoru císaře Rudolfa II. známost jeho hledali, zejména veliký Dán Tycho de Brahe a důmyslný spolupracovník jeho Kepler. Prvnímu zavděčil se Gans zvláště tím, že proň přeložil hebrejské tabulky Alphonsovy z r. 1260 na jazyk latinský (dle jiných německý), a sice z jakéhosi starého rukopisu, jak je byl původně sepsal Isac Ben Sid, první zpěvák a znamenitý hvězdář Toledský, a učeným rabbím Samuelem Jehudou Alfoli.
Ze svých souvěrců nejvýše si vážil vysokého rabbí Jehudu Loewa, syna Bezalelova, kterého vroucně ctil co svého učitele, přítele a rádce.¹⁾ David Gans zemřel ve čtvrtek dne 22. srpna r. 1613 a pochován jest na starém hřbitově židovském.
Ze spisů jeho vyšly tři tiskem a sice: Zemach David (Rostlina Davidova), tj. kronika od stvoření světa až do r. 1592 (v Praze 1592); Magen David (Kniha Davidova) jedná o hvězdářství (v Praze r. 1612) a Nechmod Venoim (Milý a příjemný) tj. mathematický zeměpis vydaný v Jesenici teprv 1743. Mimo tyto známy byly jeho spisy: Migdol David (Věž Davidova) jednající o počtářství a měřičství, Gewulath hoores (Hranice země) č. zeměpis, Mooir Lakoton (Světlo malých) o kalendáři, a Prusdor, veliké dílo o měřičství.²⁾

1) Rabbí Jehuda Loew, syn Bazalelův, syna Chaimova, byl asi r. 1553-1572 zemským rabbím a školním dozorcem na Moravě. R. 1573 přišel do Prahy, kde trval po 11 roků, po 4 roky na to zdržoval se v Pozňanech, a od r.1588-1592 opět v Praze, kde založil a řídil školu (Klause), v níž se talmudu vyučovalo. R. 1592 odešel opět do Poznaně, kde po dvě léta byl zemským rabbím říše Polské, až asi r.1595 vrátiv se do Prahy důstojnosti vrchního rabbí poctěn byl a jím až do své smrti, totiž 22. srpna r.1609, zůstal. O Pražskou obec židovskou zjednal se nemalých zásluh, neboť kromě "Klause" založil spolek pečující o pohřbení mrtvých, a zřídil Mišnajoth-Chevroth, tj. společnost, která pěstovala studium Mišny (sbírky zákonů pro rabíny). Jehuda Loew jest u lidu židovského znám co kabalista, a rozličné pověsti až dosud se zachovaly o jeho "golemu," tj. stroji, jemuž Jehuda dal podobu služebníka, který sám se pohyboval a všeliké práce domácí vykonával. Ano, nekteří mají i za to, že jest Jehuda vynálezce "temnice" (cammera obscura). Tělo jeho leží na starém hřbitově a náhrobní kámen jest vyznačen lvem. (Gal.-Ed. Grabschriften des Prager israelitischen Friedhof's von Koppelmann Lieben. Str.2. Pak: Prag von Julius Max Schottky.)
2) Pelzl: Abbildungen der böhm. und mähr. Gelehrten,III.d.,str.10.; Zunz: Annalen.