Jiří Goerl z Goerlštejna

O muži tom není mně ničehož více povědomo, nežli co sám o sobě zaznamenal v přípisech a v předmluvách knížek svých. Z toho vysvítá,že byl z německé rodiny nepochybně na saských hranicích za Litoměřicemi asi r. 1550 narozen, že se v Litoměřicích r. 1566 a 1567 v domě svého svata Jiříka Teplického naučil českému jazyku, a že r. 1577 bydlel už v Praze na Starém městě v domě od starodávna řečeném U modrého lva.¹⁾
Dne 11. dubna r.1587 jmenoval jej císař Rudolf II. veřejným notářem v Praze, jinak se vždy podepisoval "arithmeticus".
Goerl, jak z jeho početních knížek souditi lze, byl dovedný počtář. Už před rokem 1577 vydal a císaři Rudolfovi připsal německou arithmetiku, kterou r. 1577 na český jazyk převedl, jak v přípise české své arithmetiky uvádí. Překlad ten vztahuje se však nepochybně pouze k některým pravidlům, neboť porovnáme-li českou jeho arithmetiku s "novými knížkami" Ondřeje Klatovského, shledáme, že jest sice bohatší těchto, že však nejen některá pravidla doslovně z nich vyňal, nýbrž i příklady z nich vypsal, sem a tam pouze čísla jinými nahradiv.

České jeho arithmetiky známo jest troje vydání, a sice r. 1577, 1597 a 1610²⁾, a obšírný název její jest: Arithmetika to gest knijžka početnij neb uměnij počtůw na linách a cyffrách skrze exempla a mince rozličné wšem w handlech, w auřadech, a w hospodářstwij se obijragijcým welmi užitečná a prospěšná.
Mám před sebou tuto arithmetiku z r. 1610 (vytištěnou v Starém městě Pražském u Jonaty Bohutského v 8.), která se však v ničem podstatnějším od předešlých vydání neliší. Na druhé stránce titule jest šest distich od Tomáše Mitise in insiguia urbis Lidomiericensis.
Celá knížka má 87 listů, mimo předmluvu 31/2 listu a obsah 2 listy držící, a jest připsána: Slovútné poctivosti a opatrnosti panům purgmistru a radě města Litoměřic, pánům a přátelům mně laskavě příznivých.
V přípise tom snaží se jako Klatovský a mistr Mikuláš Brněnský velmi pěknými důvody ukázati důležitost umění početního, z nichž tyto vyjímám:

Umění početní přivozuje lid k poznání boha v božství a trojici jednoho, avšak trojího v osobách.
Skrze toto umění hnutí oblohy nebeské, kolácení hvězd pohnutelných i nepohnutelných, paprslkování planet, aspektů jejich spojování a naproti sobě postavení spatřuje, ...hrozná a strašlivá zatmění světel nebeských, slunce i měsíce se vyhledávají, kdy kterého dne, hodiny a minuty sběhnouti se mají,... roky, čtvrtě jejich, podletí, leto, podzimek, zima a měsíce a čtvrtě jejich, týhodny, dni, hodiny i svátky výroční se určují... mnohé pobožné a spasitelné věci, proroctví o synu božím, o času vykoupení lidského ... historie starodávní se vyhledávají, ... stránky světa, položení země, širokost a dlouhost i dutost její se poznávají ... A komu počtů v dobývání živnosti své a obchodu svém není zapotřebí? Zdaliž může kdo tak strhané svědomí míti, a svému bližnímu dopustiti více sázeti, než zač by (jakoužkoliv věc) stržil, aby prv peněz nepřečetl?

Dále praví, že bez umění početního ani dramaticus svých regulí držeti, ani dialecticus svých argument a proposicí v krátkosti obsahovati, ani retoricus a orator svých příčin v paměti držeti nemůže. Nejvíce zapotřebí jest však umění toho, jak Plato pověděl, hvězdáři, kterýmž by se k nebi vznášel a tam hnutí a kolácení nebeské oblohy a paprslkování hvězdnatosti její zpytoval?
Podobně i malým dítkám jest počtů zapotřebí, aby se naučily jednoho boha znáti v božství trojím, desatero boží přikázání apod. Na konci chválí Litoměřičany, že k umění liternímu svobodnému a k učeným lidem všelikterak lásku a přívětivost svou prokazují, a kdež mohou i mládencům chtějícím se učiti, k učení nápomocni jsou, jak prý i k němu za jeho pobytí v středu jejich velmi milostivě se prokázali. Mimo to mají prý svou školu v pilném a bedlivém opatrování, jako někdy předkové mívali tamtéž kollegia sacra.
A před tím také, když v Budči městě učení svobodné bylo, a na Řípu vrchu tak řečeném knížata česká byt svůj jsou mívala, v městě Vašem jsou držívány od nich soudy právní, judicia forensia ... Dáno v Starém městě Pražském dne 7. srpna 1577.

Na to uvádí Index anebo registrum pro snadnější vyhledávání jednékaždé věci, o čemžkoli se v této knížce píše na dvou listech³⁾, z něhož patrno, že knížku tu dělí na "5 traktatů", z nichž mimo rozdělení každého pouze tolik uvádím, čehož jsem se u Klatovského nebo mistra Brněnského nedočetl, aneb což by se spůsobem, jakým o některých pravidlech pojednává, od předešlých lišilo.

První traktát této knížky, v němž se začátkové aneb species o počtu na linách obsahují.
Vysvětliv, že arithmetika pochází z řeckého ariJmoV, pojednává o numeraci, a sice latinské s číslicemi 1, 2, 3, .. a české, která prý má pouze sedm "figur" I. V. X. L. C. D. M., jež rozličně spojovati a vypovídati učí; mimo to vysvětluje numeraci na linách jako Klatovský, a učí na linách "additio, subtractio, duplatio, mediatio multiplicatio (s Pythagoreovým stolečkem č. jednoduchou násobilkou), divisio, progressio a regula de tri" uváděje za každým druhem početním hned zkoušku.

Druhý traktát o počítání na cifry, v němž se též osmerý spůsob neb species zavírá jako v předešlém. Učí v něm všem druhům početním na cifry jako Klatovský, zachovávaje všude i téhož spůsobu. "Progressio" dělí též na "arithmetice et geometrice", a u poslední uvádí příklady na "dupla, tripla, a quadrupla." U "regula de tri" učí všem pravidlům ve verších, jako:

Regula de tri
"Vždycky tři věci známé v sobě nese,
z nichž čtvrtá věc neznámá nalézá se.
Rovná věci té, jenž vprostřed státi má,
též otázka s věcí první ať se rovná.
Potom pak také prostřední s otázkou,
buď že zl. kopy, gr., pen., centy, loty, kven. jsou,
spolu multiplikovati vždycky hleď,
prvním pak děl produkt vyšlý, a tak hned
přijde tobě facit v věci a jmenu
rovně počtu vprostřed postavenému."

Dále podává osm zpráv k řádnému zachování se v reguli de tri, které jsou vlastně zvláštní případy, jako na p. jak se počítá, je-li v prvním počtu nebo v posledním, nebo v prvním a posledním jednička a p., načež uvádí 25 příkladů.
Fortel neb hbitost regule de tri podává opět ve verších, jako:

Otázku zadu, neb počet prostřední
skrze 2 neb 3 s prvním počtem zdvihni,
a nebo kterým jiným počtem můžeš
tak facit bez veliké práce najdeš."(příklady)
Znáti máš, že skrz počtův rozložení
a jejich jmen v jiná jmena proměnění
hned libry, kopy, groše vzíti můžeš,
jakž pak to níže patrněji najdeš"(příklady)

V poznámce na konci tohoto traktatu praví: ... komuby pak co ukráceno bylo, čti Apianum, Stifelium, Risium, Frisium, Rudolphum atd. a 5. a 6. knihu Euklidis.

Třetí taktát o obecném lámání, při kteeém se čtyři speciens a k tomu egula de ti vypisuje.
Poučky jeho jsou tytéž jako u Klatovského, pouze u sečítání vícera zlomků rozličných jmenovatelů uvádí:
fortel neb spěšnost v sumování mnoho lámání totiž:
Najdi takový počet, v kterém všechny jmenovatele míti můžeš, tj. do kterého všechny jmenovatele dividovati můžeš, tak aby nic nezůstalo, potom dividuj vždy jeden jmenovatel po druhém do tvého nalezeného počtu, a čtedlník quotientem rozmnož, produkt do jedné sumy vnes, pod ním napiš tvůj nalezený počet, tehdy přijde facit. Neudává však žádných pravidel, jak se takový nejmenší společný násobek najde.

Dále učí, jak se zlomky odčítají, násobí, dělí a kterak se proměňuje lámání od lámání v obecné lámání tj. kterak se např. odečítá "1/2 od 2/3 od 3/4". Radí též, aby se zlomky zkracovaly, avšak neznaje známek dělitelnosti čísel, provádí zkracování takové pouze zkoušebně. V článku, které lámání mezi dvěma jest větší učí, aby se ke každému čitateli přidala v pravo  0, a pak každý svým jmenovatelem dělil.
n.p. 2/3 a 5/7-----20/3 = 6 2/3, 50/7 = 7 1/7 z čehož patrno, že jest 5/7>2/3, avšak nepozná se hned o mnoho-li. Za tím uvádí Appendix. Poněvadž pak také někteří, však ti, kteří arithmeticam dobře neumějí ani znají, lámání českými figurami píší, chci aby tě to tajno nebylo, co každý v sobě nese oznámiti.
Lámání českými figurami

Na to uvádí regula de tri v lámání s hojnými příklady, z nichž poznáváme, že kniha papíru byla za 21/2 groše, libra florentinského hedvábí za 52 gr. bíl., kuře za 11 penízů bíl., sto skopových kůží za 91/2 kopy míš. gr. (po 30 gr.bíl., 50 pomorančů za kopu míš.gr.; sentýř oleje čistého za 14 kop míš.18 gr. 51/4 penízů bíl. (groš bíl.= 7 pen. bíl.) atd.

Čtvrtý traktát o rozličných a užitečných regulích, na všelikou minci.
V tomto jedná o regula zisku a ztráty na českou minci, v níž platí zl. 24 grošů bíl. a groš za 7 penízů bíl. n.p. jeden koupil 12 lib. pepře za 15 zl., a prodává zase libru za 11/2 zl. Otázka: Co jest na 100 zl. získat? facit 20 zl. Pak uvádí regula o vexlu neb proměnění rozličných mincí n. p. 230 dukátů po 45 groš. bíl. a na každý dukát 3 krej. nádavku, kolik udělají kop po 30 gr. bíl.? Facit 355 kop minus 1/7 jedné kopa. Příklady podobné řeči též dle pravidla řetězového n.p. Item 6 penízů polských platí 1 peníz uherský, 4 uherské 12 vídeňských a 4 vídeňské 3 pen. bílé české.

Otázka: Kolik penízů polských má dáti za 40 penízů bíl. českých?
multiplikuj o každé straně jeden počet druhým,
produkt na pravé straně jest tvůj divisor, tím děl, co vyjde z počtu levé strany; výsledek 106 1/2 pen. polského.

1) Dům ten stojí dosavad na Marianském náměstí blíž Klementinum; naproti němu stával kostel Matky Boží na Louži (ad lacum)
2) Nalézají se v Musejní knihovně. V jungmanově historii literatury uvádí se pouze dvojí vydání, totiž z r. 1577 a 1610.
3) U předešlých knížek početních jsem toho neshledal