Mikuláš Raymar Ursus Dithmarský

Mikuláš Raymar Ursus, rodem Němec z Hernstaedtu v Dithmarsku, byl z mládí pasákem, a teprv v  18. roce svého věku se naučil čísti a psáti. Jsa mladík velice nadaný cvičil se sám v jazyku francouzském, latinském a řeckém. Hvězdářské spisy, vydávané r. 1572 a v letech následujících za příčinou objevení se nové hvězdy v tvářnosti Kasiopeje, vzbudily v něm velikou touhu po vědomostech hvězdářských a mathematických, kterou, vydav se téměř beze všech prostředků do světa, ukojiti hleděl na různých universitách německých.
Ano r. 1584 navštívil i Tychona de Brahe na ostrově Hveenu, kde v kruhu velmi učenlivých posluchačů, kteří se k velikému mistru sešli z daleka i z blízka, zdržel se téměř rok, obohacuje vědomosti své zdílnou učeností Tychonovou. Roku 1585 navštívil některá čelnější učeliště a některé dvory hraběcí v Pomořanech, kde dle vlastního udání hlubokým badáním objevil novou soustavu sluneční, jež se velmi podobala soustavě Tychonově.¹⁾
V květnu r. 1586 přišel ke dvoru lantkraběte Hessenského Viléma, jemuž nový svůj vynález svěřil a jej k tomu přiměl, že dle návodu jeho zhotoviti dal model oné nové soustavy znamenitým svým strojířem Justem Burgi.²⁾
Věc tak důležitá nezůstala ovšem tajnou, a brzy dozvěděl se o ní Tycho od svého přítele Krištofa Rothmanna, hvězdáře lantkraběte Viléma. Tycho proskoumav zásady nového vynálezu Mikuláše Raymara seznal brzy, že soustava, kterou tento svému důvtipu přivlastňoval, jest vlastně náhled jeho a základ nové soustavy sluneční, již on od r. 1582 přátelům a žákům svým, mezi nimiž i Ursus r. 1584 se nalezal, na Hveenu byl vykládal a vyložené později opravoval a doplňoval. I hned Tycho sám a více ještě četní učení přátelé jeho pozdvihli mocně hlasů proti takové vědecké krádeži, což bylo příčinou, že se Ursus vzdáliti musil ode dvora lantkraběte Viléma, ačkoliv pevně na tom stál a urputně až do své smrti toho dokazoval, že si nikoliv on, nýbrž Tycho, zpraven byv od Rothmanna, cizí (totiž jeho) náhledy přivlastňoval.

R. 1588 učil Ursus mathematice ve Štrasburce, kde učeností svou za několik let takové pověsti si získal, že asi r. 1595 povolán byl do Prahy ke dvoru císaře Rudolfa II. co dvorní mathematik. Zde seznal Ursus brzy, jak snažně přejí si mnohé mocné osoby Tychona do Prahy, a nepochybně za tou příčinou vydal r. 1597 pověstný svůj spis De astronomicis hypothesibus, který připsal Mauricovi, synovi lantkraběte Hessenského Viléma, a v němž nestydatě brojí proti Tychonovi, spílaje mu slovy nejhrubšími ano i tělesných jeho vad velmi sprostě se dotýkaje. Tychonovi dostal se hanopis ten do ruky, když meškal na zámku Wendesburku. Z jeho dopisu bývalému žákovi svému Longimontanovi, t.č. profesoru hvězdářství v Kodani, nejlépe lze poznati, jak o Ursovi soudil. Píše mu totiž dne 24. března r. 1598:
Bezpochyby četl jsi bídný hanopis mého plagiatora, onoho čistého Ursa-medvěda, v kterém vedle nesčíslných nadávek nešetří mé ani přátel mých cti. Nemám ho za hodna, abych mu odpověděl, neboť překročil všeckny meze slušnosti a počestnosti; o to se však postarám, aby zaslouženému trestu neušel.
Tycho také skutečně zažaloval Ursa u vrchního soudu z plagiatu a utrhání na cti, a Ursus, byv za vinného uznán, ušel trestu toliko rychlým útěkem z Prahy r. 1598. Kde se na to zdržoval, aneb kdy a kde zemřel, ničehož se neví, po r. 1599 nečiní se o něm nikdy více zmínky.

Ursus často zove Nicolaus Reimers. Spisy jeho tiskem vydané jsou mimo spis uvedený :
Fundamentum astronomicum; Astronomicarum hypothesium vindicatio et defensio; Problemata totius processus astronomicae observationis; Tetragonismus circuli; Geodosia Ranzoviana; Grammatica latina Ranzoviana; Metamorphosis logicae; Chronotheatrum; Perentatio in manes... Jacobi Curtii (poslední dvě v Praze) a Chronologische Beweisführung, dass die Welt vergehen und der jüngste Tag kommen werde innerhalb 67 Jahren.

1) Přípis k jeho díli "De astronomicis hypothesibus" (Prague Bohemorum 1597)
2) Just Burgi, Švýcar, byl též velmi dovedný mathematik, neboť nevěda ničehož ani o Napierovi ani o Briggovi přišel r.1590 na logarithmy. Dle jeho soustavy byl log. 1=0 a log. 10=230270; jelikož rostou s čísly podobaly se více log. Briggovým nežli Napierovým. Po smrti Tychonově byl Burgi povolán ke dvoru císaře Rudolfa, a ještě r.1620 zdržoval se v Praze, kde nový svůj vynález tiskem vydal.