Václav Dasypodius

Málo jen zpráv zachovalo se nám o muži tomto. Byv narozen v Norimberce asi roku 1555 přišel do Prahy na universitu, kde též r. 1578 za děkana Václava Zelotýna z Krásné Hory povýšen byl na bakaláře in artibus. Ve spisech svých píše se "mistr", kde a kdy však hodnosti té dosáhl, známo mi není. Od r. 1580-1591 věnoval se správě duchovní a byl v čase tom farářem církve Hrušovanské a Prachovské, zanášeje se mimo to hvězdářstvím a více snad ještě hvězdopravectvím.
Ve svém spisku Elegia de ultimo judicio et mundi fine předpovídal konec světa na r. 1588, o kterém se vůbec tehdá soudilo, že bude rok zlý a zkázonosný, jak tomu nasvědčuje známý toho času veršík:

Post mille expletos a partu virginis annos
et post quingentos rursus ab axe dies
octagesimus octavus mirabilis annus
ingruet, et secum tristia fata trahet.
Si non hoc anno totus male concidet orbis,
si non in nihilum terra fretunque ruat,
cuncta tamen mundi sursum ibunt atque deorsum
imperia, et luctus undique grandis erit.¹⁾

Další osudy mistra Václava Dasypodia známy mně nejsou. Spisy jeho jsou buď přírodozpytné, buď hvězdářské buď slovnikářské, totiž: O zemětřesení na Moravě roku 1581; Calendari perpetui pars prior, continens introitum Solis in duodecim sigma zodiaci, spis to latinský a český s názvem Zpráva na kalendář hvězdářský, o napravení jeho pominulém a ukázání příčiny proměny roku Římského (v Praze u Jiřího Nigrina r. 1591). Kalendář ten připsal p. Křištofovi Želinskému z Sebuzína a na Břežanech místokancléři království českého, porovnává v něm starý kalendář s Řehořským a podává v tabulkách rudimenta kalendáře neměnitelného... prvé zřídka zvláště mezi krajany země české vydaného ...
Třetí jeho spis jest: Dictionarum latino-bohemicum, kterýž později přetištěn byl ve Varšavě a Krakově s proměnou češtiny do jazyka polského.²⁾

1) Monum. hist. univ. Pragens. III. díl
2) Jungmanova Historie literatury české.