V roce 1995 vychází závěrečný díl trilogie - Milenium - Země vítězná (Golem Ríša). Jde o čistě dobrodružnou, akční sci-fi, v níž se dějiště přesouvá i pod zemský povrch - autor zde otevírá motiv "podzemního světa". Zápletka vrcholí opět na povrchu Marsu, kde končí první díl. Pro další autorův vývoj má největší význam v Miléniu poprvé použitý motiv Zakázaných technologií.

Neff si od roku 1995 hraje s variacemi tohoto pojmu, který předpokládá, že některé technologie jsou vystaveny persekučnímu tlaku z důvodů ideologických, morálních, kulturních a ekonomických, a že každý inovace proti sobě popudí aktivistické skupiny, které se pokusí ji zakázat. Zároveň však vyjadřuje přesvědčení, že technický pokrok je nezadržitelný. Seriál Zakázané technologie vychází v měsíčníku Ikarie a byl postupně zveřejňován v cyklu Klon, kterých vyšlo pět svazků: Klon 95´a Klon´96 (Altair), Klon´97 (Corona) a Klon´98 a Klon´99 (Milenium publishing). Autor v současné době nepředpokládá, že by ve vydávání Klonu pokračoval.
Tyto Klony obsahovaly Zakázané technologie z Ikarie a Neffovy přednášky z conů uplynulého roku. Obsahují však i povídky a fragmenty textů. Z tohoto hlediska je důležitý Klon ´96), obsahující zárodek pozdějšího románu Tma (viz zde, samostatný článek). Klon´97 nese název Nekrokrator, protože jsou zde - upraveny do povídky - zveřejněny tři kapitoly nedokončeného stejnojmenného románu. Ve svazku je i zatím jediný zveřejněný text rozhlasové hry, totiž Havárie Drakkaru.
Klonu´97 dominuje čtveřice esejů na téma S co mimozemšťané, snědí nás?, v níž Neff napůl vážně, napůl s nadsázkou rozebírá scénáře eventuálního konfliktu s mimozemskou civilizací, přičemž dochází k závěru, že zvídání je projev agresivity a že konflikt je nevyhnutelný. Za zmínku ještě stojí povídka Hlídka 3, kde vystupují Jakub Nedomý a Dědek Čuchák z Měsíce mého života. Poslední svazek Klon´99 obsahuje fragmenty neuskutečněného "kalendáře pro rok 2000", připravovaného s malířem Martinem Zhoufem ve formě "inzerátů"..

Velmi volně na Měsíc mého života (a některá další díla, jako na př. na rozhlasovou hru Ano, jsem robot) navazuje román Reparátor (Corona, 1997). Hrdinou je Ron Astonvarga - od jeho jména Neff odvodil svůj "nickname" Aston. Jde opět o akční román dobrodružné podstaty, ozvláštněný postavou-rekvizitou "cívkového robota". Jeho motivem je opět "zakázaná technologie" - Astonvarga se věnuje opravování mechanismů, což je zakázáno; zakázány jsou též mezihvězdné lety - proto Neff později, v roce 1999, když znovu vydával Měsíc mého života, upravil konec románu, neboť v původním vydání se odehrával daleko za hranicemi sluneční soustavy.

16 povídek z devadesátých let (a Bludiště - která se nevešla do Zepelínu na Měsíci) vychází ve sbírce Bůh s.r.o. (Milenium publishing, 1997). Sbírka je opět "nevyrovnaná". Neff se zde vrací ke grotesce, už ho tolik nezajímají akční příběhy "amerického typu", které ostatně psal hlavně proto, že "nebyly v módě" a estéti - i v rámci sci-fi komunity, nad nimi okázale ohrnovali nos ve snaze zavděčit se mainstreamovým ministrantům literatury. Takže ty akční povídky, jako Krvavý mrak nebo Vrtoch plukovníka Wallema nebo Jiní jsou jiní znamenají pro Neffa epilog "akčního" stylu psaní. Současný Neffův literární názor lépe vystihuje titulní povídka, dále Vražda v mateřské školce a zejména Více světla, což jsou vyslovené grotesky, a hlavně ©.

V roce 1998 vyšel doposud nejúspěšnější Neffův román Tma (Milenium publishing, 1998), následovaný paperbackovým vydáním (1999). Je to katastrofická fantasie předpokládající, že v jediný okamžik na celém světě "přestane fungovat" elektřina jako fyzikálně - technický jev. Autor předpokládá, že v nových poměrech se zhroutí stávajjící společenský řád, společnost rychle degraduje do kvasi-středověké polohy. Rozpačitý je pouze závěr, kdy autor považoval za nutné vycucat z palce jakési pseudovysvětlení a východisko z prekérní situace. Neff slibuje, že se ještě k románu vrátí a některé nedostatky opraví.

V současné době se Neff věnuje hlavně svému Neviditelnému psu. Texty z internetu vydal už v pěti svazcích. Pokud jde o sci-fi aktivity, pokračuje e vydávání Zakázaných technologií v Ikarii, v Softwarových novinách tiskne seriál Milenium, zabývajícím se "projevy nastupujícího věku v současnosti" a příležitostně píše i povídky. K těm lepším patří Houstone, mám problém (Živel 8/1997 - Klon´ 98), která asi tak nejlépe zobrazuje polohu, v níž se nyní jako povídkář pohybuje. Pro Ikarii 6/2000 chystá povídku Konec dobrým všechno dobré a pro sbírku skupiny Rigor mortis povídku Kargo.

Copyright Kangaroo Soft 1999 (Kangaroo a Moulin)
poslední aktualizace
nápady, připomínky -> kangaroo@eldar.cz
Mapa stránek