|
|
| Lidová architektura ve vesnici Kerhinet |
Megality vlastně ještě ne. Nejprve si musíme trochu přiblížit, co to ta Bretagne vlatně je, protože krásu megalitických památek si člověk vychutná právě ve spojení s okolním prostředím, megality sem prostě tak nějak patří.
Region Bretagne tvoří 5 departementů - Finistere, Cote d'Armor, Morbihan, Ille et Vilaine a Loire-Atlantique. Za hlavní město se považuje Rennes, další známá města jsou Nantes, Brest, Quimper, Morlaix nebo Saint-Brieuc. Průmysl je jen ve velkým městech, jinak se tu lidé živí především zemědělstvím a rybolovem, odjakživa byl tento kout světa velmi chudý. I v současnosti jsou místní ceny o něco nižší než jinde ve Francii. Od zbytku Francie se Bretagne na první pohled liší svým jazykem. Dnes se sice všude domluvíte francouzsky, ale řada obyvatel ovládá i původní bretonštinu, která patří do rodiny keltských jazyků, bretonsky tu mluví asi sto tisíc lidí.
Již v dávných dobách byla Bretagne osídlená. První výraznou kulturou, která se zde usadila, byla megalitická kultura. Pak sem přišli Keltové, které si krátce před přelomem letopočtu podmanil Gaius Julius Caesar a Bretagne připojil k Římské říši - z té doby pochází její latinský název Armoricum. Jeho původ je v lesnaté a kopcovité oblasti střední Bretagne, které se dodnes říká Armorique. V této etapě bretonských dějin se také odehrávají příběhy slavného Asterixe a Obelixe, asi nejslavnějších bretonců všech dob.
Po pádu Římské říše se Bretagne osamostatnila a fungovala jako samostatné království. Dlouho unikala pozornosti svého mocného souseda, až na sklonku středověku byla sňatkovou politikou připojena ke království francouzskému. Za velké francouzské revoluce to byla bašta royalistů. Za druhé světové války zde byly v přístavech Brest a především St. Nazaire hlavní ponorkové základny německého loďstva.
Dnes je Bretagne již integrální součástí Francie, i když se tu podporují tradiční zvyky a kultura, stejně jako původní jazyk. Bretonci nejsou žádní velcí nacionalisté a jsou také o něco méně hákliví na cizince, v zásadě jim nevadí, když na ně mluvíte anglicky (i když s francouzštinou pochodíte podstatně lépe).
Důležitou složkou bretonské mentality je religiozita. Jak můžeme soudit z megalitických památek, obyvatelé Bretagne byli již od dávných dob velmi nábožensky uvědomělí. S příchodem křesťanství se toto nové náboženství zcela nenásilně integrovalo do původních zvyků, náboženská reformace středověku zde nezapustila nejmenší kořeny. Ani za revoluce zde sekulární politika mladé republiky neměla valný úspěch. Do kostela chodí prý i dnes v neděli více než 90% obyvatel.
 Překrásně zdobená kalvárie v Guimiliau |
 Typická venkovská bretonská krajina |
 Bretonské venkovské stavení ve skanzenu Kerhinet |
 Venkovský kostelík a Boží muka v St. Barbe |
 Prastará Boží muka - nedílná součást bretonské krajiny |
 Quimper - bývalé hlavní město království Bretagne |
| [Předchozí] | [Obsah] | [Další] |