|
| |
| Mapa Bretagne |
Kdysi jsem coby čerstvý vysokoškolák navštívil dalekou Francii a její malebný koutek - Bretagne. Jel jsem tehdy s jednou cestovní kanceláří. Autobusové zájezdy většinou postrádají romantiku a jsou ve znamení neustálého čekání na ztracené opozdilce, ubrečených dětí a jejich věčně nespokojených matek, ale tohle bylo něco dočista jiného. Musím říct, že se z toho vyklubala jedna z nejhezčích dovolených, na jakých jsem byl. Tehdy jsem se rozhodl, že se do Bretagne musím ještě někdy vrátit.
Příležitost se naskytla v létě 2003. Tehdy jsem vzal svou kamarádku, svou druhou kamarádku a jejího čerstvého novomanžela a vyrazili jsme. Společnost nám ještě tvořil modrý ďábela značky Renault se čtyřmi koly a 120 koňmi pod kapotou a mě ještě navíc černý ďábel značky GT s jedním koněm v sedle. Protože neznám lepší dovolenou než v sedle kola.
Nu a vyrazili jsme. Dovolenou v zahraničí lze kupodivu pořídit velmi levně, prakticky za cenu benzínu. Pokud Vám nevadí spát pod širým nebem. Kempy stojí v Bretagni průměrně kolem 9 Euro za osobu a noc, lze se ale vyspat i za 6 Euro. Seznam všech kempů v Bretagni i s ceníkem Vám pošlou zcela zdarma, stačí si o něj napsat na www.tourismebretagne.com. Pokud se jako já rozhodnete jezdit na kole za podpory doprovodného vozidla, pak je skoro hřích nespat v přírodě. Vodu najdete v každé vesnici na hřbitově (je to zdá se francouzská praxe, cyklista čepující na hřbitově není vůbec ojedinělým jevem).
Když se ovšem vydáte na cestu, zjistíte poměrně záhy, že Bretagne není zdaleka taková placka, jako vypadá na mapě. Kopce sice u pobřeží nepřevyšují 50 metrů, ale rovina prakticky neexistuje - jedete buď dolů, nebo nahoru, zvláště na severním pobřeží. Naštěstí je Bretagne poměrně hustě zalesněná nebo jsou kolem cest aleje, takže jste většinou v chládku.
Teď ale už dost řečí a pusťme se do megalitů.
| [Obsah] | [Další] |