Vítám vás v novém týdnu. Podzimní fotografie dokumentuje jak krásně je v Prokopském údolí ( uuuuu:-) ). Doufám že jste měli minulý čtvrtek štěstí a viděli jste polární záři stejně jako já. A pokud ne tak nezoufejte, neb díky neslábnoucí sluneční aktivitě je dosti pravděpodobné že se jev může opakovat. Jedna věc je přát někomu štěstí, jiná odpírat mu bolest. Berry,klinická psycholožka   Náhodná ukázka pro tento týden od Polly...

A do nového týdne opět poučná historka ze života od Táni:-))

Tak jsem našla heslo dne, včera večer u kamarádky na záchodě, ona má na záchodě ke čtení slovník cizích slov a její záchod je proto vyhlášen široko daleko jako perfektní vzdělávací instituce, :o) Navíc ho má vytapetovaný nočním New Yorkem, příjemné místo k posezení, :o)
Tedy u kamarádky jsem se ocitla tak, že jsme zas měli třídní schůzky, teda na gymplu, ale vzhledem k mé naprosté a trvalé teacherphobii to bylo stejně na draka. Paní profesorka Davidová mě vyděsila pokaždé, když se na mně podívala, přestože jsem si sedla co nejdál od ní, tedy do zadní lavice v řadě u dveří. A nakonec mě přivedla téměř k šílenství, když prohlásila, že začne rozdávat lístečky se známkami odzadu, tedy ode mně! Klapala si to přes celou třídu přímo ke mně, rodiče ostatních žáků se ohlíželi a zkoumavě si mě prohlíželi, čím jsem si zasloužila tu milost ... no nic, žádná tragédie se nekonala, nakonec, dostala jsem lísteček a mohla jsem jako první opustit tu mučírnu, :o) Ale stejně jsem se musela stavit ke kámošce, ona se mnou cítí a dopředu mi slíbila čaj s rumem, dokonce koupila i citrón, ač jinak používá tu umělou šťávu, :o)
Heslo dne mi dokonale spravilo náladu, která byla na bodě mrazu už od minulého týdne, kdy jsme byli na semináři v Bratislavě. Totiž na zpáteční cestu jsme si ako obvykle koupili flašku, tentokrát balantýnku, vlastně byly dvě. On nás totiž vezl ředitelův řidič, který má rád výlety s námi do Bratislavy, nevím proč. My se mu dycky děsně skárujeme v autě, zpíváme s Elánama a ... aha, tu to bude ... pak se snažíme nahradit mu škody nějakýma našima hudebníma kompilacema, :o) No a jak jsme se tak s Davidem rozkurážili pár hlty balantýnky, pustil se David do Pepína kvůli jeho nové aplikaci, která vážně vypadá děsně. No a celou cestu jsme se teda hádali, jak je to blbý a naprosto nepoužitelný, jak nám to uživatelé omlátí o hlavu a tak .... já zprvu mlčela a koukala z okýnka, pak jsem si fotila dálniční světla a řádně pocucávala z flašky, až Davidovi došel dech. No a Pepa se zeptal mně, co si o tom myslím, tak jsem musela s pravdou ven, že si tedy myslím to samé, co David, ba ještě hůře. No a Pepíno prohlásil, že on je přesvědčen o správnosti své cesty a že se nenechá omezovat požadavky uživatelů, neb za branami fabriky je spousta lidí, kteří se jistě rádi naučí, jak se s novým systémem pracuje. Bum bác.
To bylo v úterý. Ve středu jsem šla do práce nerada a po šesti hodinách jsem to vzdala a jela si do Bauhauzu pro nový dřez, pracovní desku a baterii.
Ve čtvrtek jsem taky utekla, do kroužku.
V pátek jsem šla ráno na tetanovku, doktorka zajásala, že mě tam má a celou si mě zkontrolovala a poslala mně na rentgen, ale ne v pátek, bo v pátek tam nejsou. Naměřila mi zvýšený tlak, no aby ne, :o))) A stejně jsem utekla ještě dřív, přivezli mi tu pracovní desku a dřez, tak jsem měla záminku - musím být doma. Přivezli to až odpoledne. Kapitolou samou pro sebe byla instalace s Liborem, ale o tom jindy.
V pondělí byl naštěstí svátek.
V úterý jsem šla na ten rentgen, malujou. I tak jsem šla radši k pitkořovi, než do práce, i když v deset už jsem byla hotová a musela do práce.
Ve středu jsem zkusila zavolat zubařce, jestli by na mě neměla čas. Ne, až příští týden. Stejně jsem odpoledne zdrhla, na třídní schůzky.
Dneska mám heslo dne jako skvělý štít do nadcházející bitvy, drž mi palce, :o)

Zdravím!
Táňa

Převzato: www.tiscali.cz

Sonda Voyager dosáhla konec sluneční soustavy


Kosmická sonda Voyager I překonala po dvaceti šesti letech a více než 8 miliard mil od Země všechny rekordy. Vědcům ale není jasné, s čím se na hranici sluneční soustavy setkala.


Podle jednoho vědeckého týmu data naznačují, že se sonda dostala do turbulentní oblasti na kraji soustavy, kde se sráží kosmické větry nabitých částic ze Slunce s hmotou pocházející z mezihvězdného prostoru. Další týmy však tvrdí, že Voyager má k hranicím soustavy ještě několik měsíců cesty.

Podle Dr. Krimigise Voyager mezi srpnem 2002 a lednem 2003 prudce zpomalil a překonal zhruba 400 milionů mil „drsného" prostoru, nazývaného jako termination shock. Detektor částic také zaznamenal nejen stonásobné zvýšení koncentrace částic, ale jejich složení se také výrazně změnilo, což naznačuje jejich původ z mezihvězdného prostoru.

Na tom, že se vědecké týmy nemohou ve své analýze dat přicházejících z Voyageru shodnout, není nic divného. Naše znalosti podmínek panujících na okraji sluneční soustavy nejsou ničím jiným nežli teoretickými modely, které se od skutečnosti mohou výrazně lišit.

Voyager I byl spolu se sesterskou sondou Voyager II vypuštěn v roce 1977. Po výzkumu vnějších planet jsou obě sondy na cestě mimo sluneční soustavu, což se zatím žádné sondě nepodařilo. Pokud nedojde k nějaké poruše, vědecké týmy budou dostávat neocenitelné údaje až do roku 2020, kdy sondám dojdou baterie.

 

Balvany slepené ledem tvoří nový objekt o velikosti asi 570 kilometrů, který v pátek zaznamenaly astronomické přístroje amerických vědců. K objevu došlo náhodou, při automatickém monitorování oblohy v rámci projektu NEAT, který má za úkol vyhledávat asteroidy, směřující k Zemi.

18.11. 16:51
WASHINGTON - Nový objekt, pojmenovaný 2003 VS2, je jednou z největších součástí Kuiperova pásu. Ten je tvořen úlomky ledu a pevné hmoty a nachází se za oběžnou drahou Neptunu. Objekty Kuiperova pásu jsou pokládány za původní materiál, který zbyl po vytvoření Sluneční soustavy.

Těleso zaznamenaly přístroje už v roce 1998, ovšem teprve nyní bylo podle snímků teleskopu kalifornské observatoře Mount Palomar identifikován jako součást Kuiperova pásu. Podobně jako Pluto obíhá Slunce dvakrát pomaleji než Neptun a astronomové mu proto začali říkat Plutino, Malý Pluto.

Shodou okolností právě před rokem američtí astronomové objevili asi 1,6 miliardy kilometrů za Plutem (jež rovněž leží v Kuiperově pásu) dosud největší známý objekt, měřící 1280 km. Šlo o největší těleso, objevené za posledních 72 let od doby, kdy byla zjištěna právě devátá planeta - Pluto. Rovněž tento objekt, pojmenovaný Quaoar, zachytily automatické snímky už dříve, v tomto případě před deseti lety.

Alexandr Petrželka, Právo

KUTNÁ HORA - První kosterní pozůstatky dinosaura v Česku objevil teprve před pár týdny lékař Michal Moučka a jeho dva synové, když se spolu vydali hledat do okolí Kutné hory docela běžné zkameněliny. V úterý je spolu s odborníky představil veřejnosti na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.

"Byla to úplná náhoda. Už jsme se vraceli, když jsem zahlédl vyčnívat kousek kosti. Vykopali jsme ji běžnými nástroji, které jsme zrovna měli s sebou a celé dva týdny jsem ji čistil od nánosů," popisuje lékař nečekaný objev. V první chvíli ho prý napadlo, že by mohlo jít zrovna o tento vyhynulý prehistorický druh, ale pak prý myšlenku zahnal: "Bylo to velmi nepravděpodobné."

Jenže paleontologové přírodovědecké fakulty jeho prvotní domněnku potvrdili: stehenní kost zřejmě patřila dospělému jedinci, který mohl odhadem měřit 2,5 až 3,5 metru na výšku a do 5 metrů na délku a živil se rostlinami, které spásal na břehu křídového moře. Na Kutnohorsku se tento býložravec procházel zhruba před 95 milióny let.

Stopy po žraločích zubech
"Zatím jsme marně hledali ještě další kosti nebo zbytky vajec. Patrně spadl do vody a proud nesl jeho tělo, mohou to být i desítky kilometrů," míní profesor paleontologie Oldřich Fejfar. Podle paleontologa Martina Košťáka byla kost poničena žraločími zuby, což potvrzuje, že dinosaurus mohl žít i velmi daleko od místa nálezu.

Dinosaurus patrně patřil k čeledi Inguanodontidae, ale o jaký rod by mohlo jít, si zatím nikdo netroufá odhadnout. "Je jich strašně moc, jenže se liší stavbou zubů. A ty my ještě nemáme k dispozici," vysvětlil Fejfar. Univerzitní odborníci proto plánují příští jaro podniknout poblíž místa nálezu další výzkum Právě proto ještě nechtějí lokalitu upřesnit. "Známe české sběratele, do jara by tam nic nebylo," směje se Košťák.

Jenže Oldřich Fejfar je pesimista: "Je pravděpodobné, že nález se hned tak brzy nezopakuje. Vrstvy, ve kterých by mohly být další kosti, už nemusí vůbec existovat. To je právě smůla paleontologie." Internista kutnohorské nemocnice Michal Moučka o dalším osudu dinosaurovy kosti zatím nerozhodl. "Samozřejmě ho nemám doma ve skříni, ale zatím si ho ponechám u sebe," řekl lékař, který doufá, že bude smět asistovat u jarního výzkumu. Podle kosti nyní vzniknou dva sádrové odlitky, jeden dostane přírodovědecká fakulta, druhý Národní muzeum.

Eva Zajíčková, Právo

Novou částici o velikosti menší než atom objevili japonští vědci. Svou povahou se však vymyká dosud uznávané vědecké teorii o podstatě energie a hmoty, na níž je založen současný pohled na celý vesmíru.

21.11. 12:45
JAPONSKO - "Tajemný meson" zaznamenali Japonci ve výzkumném ústavu v Cukubě na vysokoenergetickém urychlovači jako vedlejší produkt při získávání známých typů mesonů, miniaturních fyzikálních částic, vznikajících při destrukci atomů. Oficiálně byl označen X(3872) a jeho existenci vzápětí potvrdila i americká Fermiho laboratoř v Illinois, která má k dispozici největší atomový urychlovač na světě.

Dosud známé mesony se skládají z nerozlučné dvojice kvark-antikvark, kterou drží pohromadě tzv. barevná síla - nejmocnější známá vazba mezi částmi hmoty, a podle elektrického náboje, hmotnosti a rotace se dělí do několika skupin. Nový příslušník rodiny těchto miniaturních částic ale tvoří dva páry kvark-antikvark a jeho další vlastnosti nezapadají do žádné známé skupiny.

Jeho životnost byla vypočítána na milióntinu miliardtiny vteřiny. Ačkoliv je to zcela nepředstavitelně krátký časový úsek, z hlediska stejně těžko představitelné nepatrné hmotnosti jde podle vědců téměř o věčnost. Jak uvedl časopis Nature, objev částice dosud neznámého typu vzbuzuje ve vědeckém světě nebývalý rozruch. K objasnění podstaty tajemného mesonu by totiž vědci museli přehodnotit teorie subatomových částic, od kterých se odvíjí celá atomová fyzika.

 

Tajemství Noemovy archy
Pravděpodobné místo posledního přístavu legendárního plavidla leží v Turecku, na dosah od Íránu a Azerbajdžánu. Po léta zde probíhaly hledačské práce, přesto o něm málokdo ví. Více >>ZDE>>
 

Záhady českých dějin (3): Římané na našem území
Řada otazníků českých dějin se odvíjí od osudů mocnějších sousedů. Po Římanech bylo dokonce období 1.-4. století našeho letopočtu pojmenováno dobou římskou - a to i přesto, že území našeho státu po většinu této doby Římem bezprostředně ovládáno nebylo. Více >>ZDE>>

Generál Franks: v případě dalších teroristických útoků bude v USA nastoleno stanné právo Jak si můžete přečíst na OSUDU.cz v červencovém článku, ve Spojených státech existují naprosto reálné scénáře vyhlášení stanného práva. K dispozici jsou statisíce míst v koncentračních táborech. Že je třeba slézt dolů z hrušky naznačuje i americký generál Franks, který vedl vojenskou operaci k osvobození Iráku:"Stane-li se USA terčem útoku ZHN, které způsobí značné ztráty na životech," říká generál Franks, "pak americká Ústava bude pravděpodobně nahrazena novou formou vojenské vlády."