Čarodějné kruhy

Prof. Dr. Bohumil Němec; VESMÍR; Časopis pro šíření přírodních věd a jejich užití; Ročník XXIII; 1944-1945

Až půjdete v létě nebo na podzim lesem, lukami, pastvinami nebo i polem, naleznete kruhy plodnic často spojené se soustřednými kruhy bujného porostu, ale také s kruhem zakrnělé nebo odumřelé trávy. Jako by v tom kruhu někdo byl trávu udupal. Skutečně, dokud nebyla známa příčina těchto kruhů, byl jajich vznik pověrečně vysvětlován tak, že to jsou kruhy, v nichž tančily víly, lesní žínky nebo zlí duchové. Odtud pocházejí také jejich názvy v cizích jazycích. Francouzsky se zvaly cercles des fées, cercles des sorcieres, danses des fées, ronds des fées, auneauxs magiques. Anglicky fairy rings, fairy circles, fairy green. Holandsky heksenringe, duivels karnpad, švédsky elfdaur.

První, kdo poznal příčiny čarodějných kruhů byl Withering (1796). Poznal, že příčinou čarodějných kruhů v trávnících jsou travní špičky (Marasmius oreades). Půda pod kruhem zakrnělé nebo odumřelé trávy chová mnoho houbových vláken, pod pruhem bujné a tmavě zelené trávy jich není. Po jedenácti letech Wollaston (1807) pozoroval, že také pečárka (Agaricus campestris, Agaricus terrestris), bedla (Lepiota procera) a pýchavka (Lycoperdon bovista) vytvářejí kruhy.
Od té doby byly pozorovány v kruzích četné jiné druhy hub, většinou stopkovýtrusných, vzácně vřeckatých. Ze stopkovýtrusných účastní se na jejich tvorbě méně hřibovytých, více bedlovitých a břichatkovitých. Veliké a nápadné kruhy jsou na prériích severoamerických a na pastvinách v Anglii. U nás bývaly na obecních pastvištích, po nějakou sobu i když byly změněny v luka, ale na dobře pěstovaných lukách jich není. V lesích jsou nenápadnější v porostech smrkových bez podrostu. Mimoto jsou v lesích také kruhy houbových plodnic, které žijí v symbiose se stromy. Na konci kořenů vyrůstají plodnice, kolem břízy na př. kozáci a březový křemenáč, kolem dubů na volné prostoře hřiby dubové, kolem modřínu klouzek sličný atd. Vesmír přinesl o takovýchto kruzích plodnic článek v r.I na str. 127. Proto se o nich již nebudu rozepisovati.
Na volných travnatých prostorách mohou býti čarodějné kruhy značně veliké. V Koloradu byl pozorován kruh pečárky Agaricus tabuleris o průměru 70 m, který byl starý asi 300 let. Pýchavka Calvatia cyathiformis tvořila kruh o průměru 200m, jeho stáří bylo odhadnuto na 240 let.

Jak vznikají tyto kruhy? Padne-li výtrus na vhodnou půdu, vyklíčí a vyroste z něho prvotní podhoubí. Má-li však vzniknouti plodnice, musí kolpulovati toto podhoubí s podhoubím druhého pohlaví, čímž vznikne podhoubí druhotné a to se rozrůstá stejnoměrně paprsčitě na všecky strany. Za příznivého počasí pak na okraji podhoubí vzniknou plodnice, a poněvadž se podhoubí rozrosltlo stejnoměrně na všecky strany, je jeho okraj kruhový a plodnice stojí také v kruhu. Když plodnice dospějí a zestárnou, odumrou a pohnojí rozkladnými produkty svými půdu. Zde pak vyroste příštího roku bujná tráva. Tak vznikají kruhy plodnic a na jejich vnitřním okraji pruh bujného porostu tmavě zeleného. Takové jsou kruhy, které vytvářejí pýchavky, u nás na př. Lycoperdon caelatum. Schematický průřez kruhem pýchavky Calvatia cyathiformis v Koloradu je naznačen na obr. III.

Složitější je čarodějný kruh špičky travní. Zevně je tmavě zelený pruh bujné trávy, uvniř je kruh odumřelé nebo zakrnělé trávy, na němž rostou plodnice, následuje vnitřní kruh poněkud méně bujné, ale přece tmavě zelené trávy. V půdě pod odumřelou trávou je podhoubí (obr. II). Střed kruhu je porostlý stejně jako u pýchavkového kruhu normálně vysokým porostem. Koněčně jsou kruhy pečárkami vytvářené, u nás na př. Psalliota arvensis, v Severní Americe Agaricus tabularis. Na zevnějšku je kruh bujného porostu, na jeho vnitřním okraji rostou plodnice. Pak následuje pruh suchého, odumřelého a uvnitř kruh bujného tmavozeleného porostu. Podhoubí se rozrostlo od středu kruhu (schem. obr. I, střed označen hvězdičkou), nejvíce je vyvinuto pod pruhem odumřelého porostu, kde je tak husté, že nepropouští do půdy vodu, což je však příčinou, že nad ním usýchá a odumírá porost. Na svém okraji se podhoubí paprsčitě rozrůstá a tvoří plodnice tam, kde ještě do půdy může voda pronikati. Pruh, kde loni rostly a odumřely plodnice, má půdu pohnojenou jejich rozkladnými produkty a proto na ní roste bujný porost.

Každý rok netvoří kruhy stejné množství plodnic. Závisí to na počasí. Vlhko jejich vznik hlavně podporuje. Podhoubí samo rozkládá ústrojné látky v půdě, redukuje bílkovinné látky na čpavek, jejiž bakterie nitrifikují v dusičnany, což je také osud odumřelých plodnic a starého podhoubí. Molliard analysoval půdu kruhu travní špičky (1910), a nalezl v sušině půdy ve vnitřní zoně s odumřelou travou vcelku čpavku ... 58 miliontin, v zevní bujné zoně ...63 ",
ve vnitřku kruhu s normálním porostem ... 38 ", zevně od kruhu s normálním porostem ... 37 ". Bujný růst uvnitř kruhu plodnic bylo by možno vyložiti obohacením půdy dusíkatými látkami z odumřelých plodnic a podhoubí, zvláště když jsou látky ty přeměněny v dusičnany a látky amonné. Proč však v kruzích některých druhů hub porost odumírá? Některé druhy, jako špička travní, jsou cizopasné a jejich podhoubí vniká do kořenů trav. To by vysvětlilo odumření trav. Pečárky však kořeny porostu nepoškozují. Zde podle pokusů několika badatelů (Shantz a Piemeisel, Journ. of Agric. Res. 1917) podhoubí tak hustou sítí prorůstá půdní častice, že voda skrze ni nemůže pronikati. Porost proto usychá.

V novější době však přistoupily k těmto činitelům další, a to růstové látky. Houby vylučují hormony stimulující růst a tím by bylo možno vysvětliti, že na venek i dovnitř od zony s uschlým nebo zakrnělým porostem je bujně rostoucí a tmavě zelená zona porostu. Do té vnikají růstové látky z podhoubí a proto zde tráva bujně roste. Tak lze také vysvětliti vliv pečárky Agaricus campestris na obilí, když se usídlí na poli. Na poli s ovsem bylo obilí v zoně ve středu kruhu vysoké 77 cm, ve vnitřní stimulované zoně 112 cm, v zoně, kde rostli plodnice, 60 cm, zevně od kruhu 76 cm. Čarodějné kruhy mají také vliv na složení rostlinného porostu samotného, o tom však je v Evropě jen málo pozorování.

Podhoubí roste odstředivě na okraji kruhu a proto se objevují také plodnice každý rok vzdáleněji od jeho stedu. Poloměr kruhu lošáku Hydnum suaveoleus přirostl každoročně o 23 cm. Jeho stáří bylo vypočítáno na 45 let. Největší přírůstek průměru kruhu špičky travní byl stanoven na 30 cm. Pečárka Agaricus tabularis ročně se rozšířila na okraji průměrně o 12 cm. Stáří kruhu o průměru 60 m bylo odhadnuto na 250 let. Stáří jiného kruhu bylo odhadnuto na 600 let. Stáří kruhu pýchavky Calvatia cyanthiformis o průměru 200 m bylo odhadnuto na 240 let. Mohou tedy houby dosáhnouti stáří, v němž se mohou měřit se stromy. Jedle nedosáhne většího věku než 500 až 600 let. Jako u květonosných rostlin jsou tak dlouhověkými pouze některé druhy hub. A jako jsou vedle stromů dosahujících stáří 5000 let (Cycasy) bylinky vegetují jen několik týdnů (osivka), tak jsou vedle pomíjivých, několikadenních plísní také druhy, jejichž podhoubí žije a tvoří plody až 600 let.