Začátky astronomie v Polynesii.

Prof. Dr. Arnošt Dittrich v Třeboni; Živa,1913

Studiem dějin astronomie dospěl jsem již před nějakým časem k názoru, že začátky vědecké astronomie vznikly tím, že jakési prosté vědomosti o měsíci spojeny byly s věděním o slunci stejně jednoduchým. Doklady pro to třeba hledati v mythologii, jež obsahuje vzpomínky z doby praehistorické. Lunární prae-astronomii považoval jsem za starší, solární za mladší ideový doprovod rolnictví. V publikacích svých o zjevu tom jsem nemluvil.. Člověk může býti o něčem přesvědčen a konec konců to přece není pravda, to jest: řídíce se onou myšlenkou ve svém jednání dospějeme ke škodě. Zejména vadilo mi, že z důvodů, o nichž se zde pro stručnost šířiti nemohu, musím přičítati primitivní prae-astronomii umění předpovídati zatmění měsíční. Starost o tento bod byla však nedávno ze mne sňata způsobem, o kterém několik slov řeknu, poněvadž je dokladem, že - žel - i při studiích vědeckých náhoda jest činitelem.
Kolega Jandík objevil takovou cestopisnou raritu, jež se Bůh ví jakou klikatou cestou dostala do naší knihovny. Je to dílo: Entdeckungs-Reise in die Süd-see und nach der Berings-Strasse zur Erforschung einer nordöstlichen Durchfahrt. Unternommen in den Jahren 1815, 1816, 1817 und 1818 auf  Kosten; Sr.  Erlauch des Herren Reich-Kanzlers Grafen Rumanzoff auf dem Schiffe Rurick unter dem Befehle des Lieutenants der Russisch-Kaiserlichen Marine Otto von Kotzebue; Weimar 1821.
V této knize nalezl jsem stopy lunární prae-astronomie u divochů, obzvláště na Karolinách. Zároveň se mi potvrdilo, co jsem tušil na základě analyse některých míst z avesty a ved, že totiž rozdíl mezi oběma větvemi prae-astronomie není jen chronologický, ale že je též geografický. Za polárním kruhem jsou myšlenky solární na jevě, snadno přístupné; poblíže rovníku jsou to myšlenky lunární.

Nejdříve se seznámíme s domorodcem, jenž dal Rusům celou řadu pro nás důležitých zpráv. Jmenoval se Kadu, narodil se na ostrovu Ulle, jenž náleží ke Karolinám. Opustil Ulle se soudruhem Edockem a dvěma jinými soukmenovci na plachetní lodici; chtěli na břehu vzdáleného ostrova chytati ryby. Uchopila je však prudká bouřka, zahnala je do neznámých vod, a nyní bloudili 8 měsíců po Tichém oceáně. Věděli, jak dlouho pluli, poněvadž při každém novu udělali uzel do zvlášť k tomu určené šňůry ... Živoříce takto byli zahnáni o 1500 anglických mil na východ. Úplně vyčerpané, umírající vyvrhlo moře na obydlené ostrovy korálové. Tam je loď Rurick nalezla.
Na Karolinách se obecně věří v magickou moc obřadů. Prapodivné čáry ukázal Kadu-ovi jeden z těchto ostrovanů, jménem Eonopei. Udělal z těsta rostliny taro okrouhlý plochý koláč. Byla noc, svítil úplněk. Říkaje zaklínání, počal z koláče ujídati. Jen ukousl kousek koláče, už ten kousek scházel na okraji kotouče měsíčního. Čím více z koláče ujídal, tím víc ubývalo i na měsíci, až z obou zbyl srp. Když tak nějaký čas magicky z měsíce ujídal, změnil obřad i zaklínání. Zbylé měkké těsto hnětl a tahal víc a víc, aby zase dostal kulatý koláč. Současně se srp měsíční rozšiřoval, až zase plný kotouč stál na nebi.
... musíme si rozvážiti, co mohl onen divoch z Karolin o zatmění měsíčním věděti. Jisto jest, že tam užívali uzlových šňůr ku počítání novů. Značí-li uzel nov, lze bez násilí viděti v kousku šňůry mezi dvěma sousedními uzly symbolisaci úplňku mezi příslušnými novy. Dejme tomu, že si někdo na své kalendářové šňůře barvil ty kousky šňůry, jež znamenali úplněk, který se zatemnil. Co může následkem toho objeviti?

Pořiďme si opravdu takovou šňůru, pamatujíce na to, že pozorovatel vázaný na určité místo nespatří všechna zatmění, poněvadž některá se odehrávají pod obzorem. Touto šňůrou znázorním část tabulky, kterou pro místo Babylon počítal F. X. Kugler pro dílo Sternkunde und Sterndienst in Babel. Uzly šňůry označím kroužkem; takový kroužek znamená nov. Je-li nit mezi dvěma sousedními novy vyčerněna, značí to, že mezi těmito novy bylo zatmění úplňku. Je-li celá úsečka černá, znamená to, že začátek, střed a konec zatmění bylo z Babylona viděti. Není-li první třetina černá, znamená to, že měsíc částečně zatemněn zvedl se nad obzor, že tedy začátek zatmění nemohl býti pozorován. Je-li poslední třetina úsečky bílá, značí to, že měsíc jsa ještě čá stečnězatemněn zapadal. Je-li jen začátek vyčerněn, zapadl měsíc brzo po začetí zatmění; je-li jen konec vyčerněn, vyšel maličko před koncem zatmění. Čárkování v proužku, dvě příčné čárky, znamená, že celé zatmění odehrávalo se pod obzorem Babylona, takže odtud vůbec pozorováno býti nemohlo. Složíme si šňůru meandrovitě, aby nezaujímala mnoho místa.
Co lze na takovém zápisu řady zatmění z jednoho místa pozorovaných objeviti?
Šňůra naše začíná uvnitř zatměním, jež bylo dne 6. prosince r. 707 před Kristem. Prohlížíme-li šňůru dál, vidíme, že další viditelné zatmění bylo po šesti světelných měsících. Pak po 23, což je skoro 4*6, a zase po 6 atd. Číslo 6 se nám tu zrovna vnucuje.
Jak bude asi prostý necvičený intelekt tuto šňůru interpretovati? Myslím, že v něm vzbudí dojem, že zatmění mají se opakovati ob šest světelných měsíců, že ale někdy záhadné mocnosti neb okolnosti zatmění zadrží (odehrává se pod obzorem), jindy zase se o celý měsíc světelný objeví dříve, než by dle šestiměsíčních intervalů přijíti mělo (když se mezi dvěma po sobě jdoucími zatměními objeví interval 17 neb 11 měsíců)
K chudičké lunární astronomii náleží tedy jako první článek, znalost pololetní pravidelnosti v zatměních měsíce. Souhvězdí v Karolinách znají a mají pro ně různá jména jako my. Řídí se jimi při plavbě. Všímají si také jejich heliaktických východů a západů, pomocí čehož si rozdělijí rok na části. Ale leta uplynulá nepočítají; čítají dny, čítají měsíce, ale jinak žijí své "Capre diem"; o minulosti říkají, co tam, to tam a na čem jim záleží, uloží v písni.