Staré kříže kamenné.
Český lid - sborník věnovaný studiu lidu českého v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a na Slovensku, r. IV. 1895
V západních Čechách, v krajinách nyní nejvíce německými obyvateli osedlých, přicházíme často na kříže starobylé, typu moravských, tak zv. cyrillo-methodějských, o jichž původu a vzniku nám pouze tu a tam spoře uchované pověsti nejistých dokladů podávají. Že jsou zajímavé, obrací se i k nim oko národopisce.
Cestovateli, všímajícímu si podobných památek, neujde zajisté, ubírá-li se ze stanice Žihlí (na Kralovicku, dráhy plzeňsko-duchcovské) na západ přes
Nový Dvůr
statek a lovčí zámeček hraběte Lažanského-Neuhofa, chatrnou silnicí k městečku Rabštejnu, asi 2 km za Dvorem v levo (v louce ve vzdálenosti asi 100 kroků, nedaleko před lesem, táhnoucím se odtud až k Rabštýnu), kámen tvaru podivného, podobného asi opěradlu venkovských židlí. Přiblížíme-li se z blízka, spatříme z mělka vytesanou, vyvýšenou podobu kříže, jehož ramena zakončena jsou půlměsícovitými obloučky; kolem má plocha kamene stejně nízko vypouklou obrubu. Obejdouce kříž spatříme i na druhé straně ozdobu podobnou, ony tvary ramena zakončující tvoří však oblouky více zavinuté, blížící se asi 2/3 kružnice. Tato ozdoba jest zvláště zajímava, jest to byzantské zakončení kříže, jaké nalézá se v hlavním chrámu athenském a jaké vidno i na známých již křížích malměřickém a stebenském blíž Podbořan (viz. Sborník velehradský). Možno řaditi kříž tento s oněmi v jednu skupinu.
Stojí na mírném svahu v louce u polní cesty, obrácen k severu. Zevnějšek jeho jest sešlý, povrch valně zvětralý, deštěm opraný, zčernalý, na obvodě otlučený, material pískovec. Výška nad zemí měří 91 cm, šířka největší 65 cm.,tloušťka na vrcholu 16 cm., u země 25 cm.
Místu, kde stojí, říká se "u prostředního rybníka". Stál prý dříve dále u lesa, když však půdu tu sdělávali na pole, přesadili ho dále k cestě, by v orání nepřekážel. Za jakým účelem postaven byl, nemohl jsem vypátrati.
Druhý kříž stojí v samém městečku Rabštejně v pravo u cesty v skalnatém svahu naproti pivováru v podhradí bývalého sídla Pflugů z Rabštejna. Tvarem podobné nacházíme v Boru (Haid) a u blízských Vysočan. Deformace a účinek povětří není již tak značný, povrch jest dosti zachovalý, hladký, otlučen pouze na vyčnívajících plochách. Jest sdělán z pískovce hrubozrnného, velkými peckami křemene promíchaného, ač v okolí převládá útvar břidličný (láme se zde známá břidlice rabštýnská), materiál byl tedy od jinud dopraven. Na přední ploše vyryt jest letopočet 1584, sloh číslic shoduje se se svojí dobou, stáří by tedy neodporovalo zevnějšku. Výska nad zemí rovná se 95 cm., celková šířka 75 cm., při zemi 40 cm., šířka ramen 23 cm., tloušťka v křížení se břeven 20 cm.
Pověst spojená s křížem tím jest již málo známa, stěží dopátral jsem se starce, jenž vypravoval, co prý slyšel od svého děda, že na tom místě, co kříž stojí, potýkali se dva rytíři a oba přišli v tom boji o život; na památku pak ten kříž postaven.
Kromě těchto křížů, jež jsem viděl a na místě okreslil a změřil, bylo mi sděleno, že na cestě z Hluboké do Rabštýna stojí vedle cesty v lese blíže samoty Ladetic, bývalé pohodnice, kámen čtyřhranný, na němž přes celou plochu vysekán kříž a kolem něho v rohových polích jakýsi nápis nečitelný. Vypráví se, že na tom místě, když jeli ze svatby, zvrhl se vůz a nevěsta se zabila. Některé tyto zprávy a pověsti pomohl mi vypátrati p. K. Kučera, četnický závodčí v Rabštejně.
J. Brož
Starobylé kříže v okolí Vamberka
V okolí Vamberka nalézají se dva starobylé kříže, k nimž touto úvahou pozornost starožitníků obracíme. Pozorujme kříž menší. Před lety, kdy v každém starém kříži hledán kříž cyrillo-methodějský, přirozeno, že i tento horlivými sběrateli starožitností za takový byl pokládán. Nevysoký kamenný ten kříž hrubých tvarů s písmem od povětrnosti docela již nečitelným stojí u silnice z Vamberka do Kostelce n. O. vedoucí, několik jen kroků za statkem p. V. Frydrycha. Teprve roku 1842, když stavěla se císařská silnice již zmíněná, byl vykopán ze země; dříve byl pod zemí a nikdo o něm nevěděl. A přeci si o něm lidé vypravují, že na tom místě blesk zabil člověka. Viděti z toho, jak někdy vznikají pověsti. (Viz též zmínku o tom ve článku Dr. Kalouska "O kontroversách cyrillo-methodějských" v Atheneum 1885, 15. října.) Slyšel jsem též vyprávěti, že prý vůl na místě tom řezníka zabil.
Zajímavější jest kříž druhý, zvaný "kříž u spálené jedle". Jdeme li po staré silnici slezsko-polské k Německé Rybné lesy vambereckými, přijdeme asi půl hodiny cesty nad sochou sv. Prokopa k cestě široké na příč silnice. Dáme li se touto 70 kroků na pravo, přijdeme k průseku, jimž 140 kroků kráčejíce spatříme v mladém lesíku veliký, kamenný, zhruba tesaný kříž, v němž jest vytesán velký, starorytířský meč. Kříž ten vykopán asi před 30 lety; byl hluboko v zemi vryt a stál na něm pařez tak mohutný, že dle výroku očitých svědků nesl na sobě přes 200 let starý kmen. S míněním prof. Baura, spisovatele "Potštýnského zátiší," kterýž jej má za starodávný mezník, nesouhlasím. Meč v kříži ukazuje spíše, že spáchána tu nějaká vražda. Lid pak vypráví, že prý tu konán byl souboj. Oba kříže, zajisté památníky starých dob, chová lid ve vážnosti a pečuje o jich zachování.
J. Král učitel z Vamberka
Dva příspěvky k otázce o starých křížích kamenných.
Doplňkem ke článečku připomínám, že v tom okolí jsou ještě tři staré kříže, hrubé, nízké, s hranami od zvětrání zaokrouhlenými, na nichž není čitelného nápisu, který by nám pověděl něco spolehlivého o jejich původu. Jeden stojí ve vsi Sopotnici, přicházíme li od Potštejna ke kostelu sopotnickému, nedaleko kostela v pravo u silnice.
Druhý stojí v poli pod lesem u vozové cesty vedoucí z Malé Lhoty na Polom, anebo jdouc napříč z Nových Litic k pěknému buku nad Malou Lhotou, nedaleko toho buku, jenž pro svou neobyčejnou krásu od lesní správy kostelecké jest bedlivě ošetřován a bývá od letních hostů schválně navštěvován.
Třetí takový kříž viděl jsem jda z jahodovské myslivny do studánky nad Rychnovem; stojí blízko hospody řečené Čihadlo, v pravo u silnice vedoucí z Javornice do Rychnova n. K.; ten jest poznamenán na nové mapě jenerálního štábu. Tyto tři kříže jakož i onen již dříve zmíněný, jenž od r. 1842 stojí u silnice na levé straně, vycházejíc z Vamberka k Doudlebům, celým vzezřením rovnají se těm starým křížům, kteréž na Moravě jmenují cyrillomethodějskými. --
Jiný kříž, též hrubý a nízký, spatřuje se v poli u panského parku doudlebského, na straně k Vamberku; poněvadž stojí v poli, nebývá k němu přístupu, ale dobré oko postřehne, že má hrany ještě ostré, nezvětralé; podle Kalouskovy Monografie Doudleb (1876 str. 99) dala tento kříž postavit hraběnka Emilie z Bubna proto, že r. 1859 na tom místě blesk zabil ženu, která s trávou na zádech šla z pole domů; ale kdyby byl o 300 let starší a stál na Moravě, mohl by také býti vyhlašován za kříž cyrillomethodějský.--
Konečně upozorňuji na záhadná kamenný pomník, jenž stojí u silnice vedoucí z Chocně do Koldína, hned kde první vozová cesta odbočuje v levo ke Skorenicům. Tento pomník jest deska kamenná, obdélná, jako bývají staré židovské náhrobky, ale bez okras; toliko kříž jest na ni naznačen dvěma vypouklými pruhy, nemnoho vystupujícími z roviny desky, tak že dlouhé břevno jde po celé kolmé délce desky, a krátké příčné břevno po čelé šířce desky; na okrajích znamená se nápis, snad písma gotického, z něhož však nikdy nepodařilo se mi něco přečísti. Pomník tento nikterak se nepodobá starým hrubým a nízkým křížům, jakým na Moravě připisují stáří tisícileté; ale nic méně lehkověrní lidé v nedávno minulých letech také jej usoudili za kříž cyrillomethodějský, o čemž před 20 lety nebylo ani potuchy.
J. Kalousek
V článku "Starobylé kříže kamenné v okolí Chrudimi" (Č.L.II. str. 137-140) A. Šolta podal nový a bezpochyby správný výklad kamenných křížů, známých na Moravě pod jménem křížů cyrillských, a na odůvodnění své doměnky upozornil na článek Jos. Strnada "Rodiny šlechtické v XV. a XVI. stol. v Plzni usedlé" v Památkách archaeol. a místop. (XIV.450), v němž uvedeno, že Bavor Jan ze Švamberka, zabiv r. 1503 měštěnínu plzeňskému Palečkovi syna Ermolause, za pokutu - kromě jiného - měl postaviti kříž kamenný na tom místě, kde se vraždy dopustil.
Z Moravy, pokud vím, takový písemný doklad pro vznik těchto křížů není dosud znám. Prohlížeje registra města Unčova ze začátku století XVII.(titulní list jejich schází), našel jsem tam na listě 346 tuto "Vejpověď mezi Grygarem Šleglem na místě Jiříka syna svého zamordovaného a Jakubem Bečkou spolu s consorty jeho":
"Leta 1619 v pátek po památce Sv. třech králův v tý při mezi Grygarem Šleglem z Jetřichova z jedné a Jakubem Bečkú spolu consorty jeho z strany druhé vzniklé, majíce to v svém bedlivém uvážení páni ouřed města Uničova vypovídají: Poněvadž se to dokonale najíti a ukázati skrze svědky od Grygara Šlegle vedené nemože, aby zejmena toho dosvědčovati měli, kdo by tím mordem a zabitím neb. Jiříka syna Grygara Šlegle vinen býti měl, ... aby ihned do vězení on Jakub Bečka s consorty svými společně šli a v něm 4 neděle pořád sběhlé zůstávali a v kládě seděli, tak jak o tom panu rychtáři od ouřadu poručeno. Item postav sukna koupiti a jej na chudé do špitála dle uznání pánů obrátiti a na místo, kde nebožtík zabitý jest, kříž kamenný udělati dali ..."
Jest litovati, že v této výpovědi místo vraždy není poznačeno. V blízkém okolí Unčova jes několik takových kamenných křížů, i bylo by zajímavo bývalo zjistiti, který z nich je tu míněn. Na blízkém kříži střelickém je vytesána sekyra, na kříži lukavickém kopí; kříž dubický jest již velmi porouchán.("Kříže cyrillské a památky jim příbuzné" od J. Havelky v Časop. vůast. muz. spol. olom. II. 126-131).
Zmíněná registra unčovská vyložena byla na národopisné výstavce v Litovli roku 1893 a zapůjčena mně prostřednictvím pana MUDra. J. Smyčky v Litovli.
