Jan ze Soběslavi

řečený Papoušek; Joannes de Sobieslavia

Jan narodil se v Soběslavi asi r. 1392. Odebrav se později na universitu Pražskou dosáhl zde věnce bakalářského r. 1412 za děkana Brikcího ze Žatce, a povýšen byl na mistra in artibus teprv r. 1340, nepochybně za příčinou tehdejších nepokojů v naší vlasti. Téhož roku započal Jan co licenciat za mistra Petraze Sepekova na fakultě artistické svá čtení. Přiznávaje se s celou třífakultní universitou k straně pod obojí vyznal dne 28. ledna r. 1434 s rektorem Křišťanem z Prachatic, a ještě se čtyřmi mistry vysokého učení ve jménu vší university ústně i písemně poslům Basilejským v Chebu, že chtějí vesměs při kompaktatech státi a držeti křesťanský mír a jednotu.¹⁾

Několik měsíců na to přijat byl dle stanov fakulty artistické za jejího řádného člena, a zastával r. 1435 za děkana Václava z Prachatic s mistrem Buckem z Kdyně místo kollektora a dispensatora. Když r. 1436 král Sigmund slavně u vedení a řízení království Českého se uvázal, povolal zapuzené rozličné řády mnišské opět do Prahy, a vypověděv některé čelnější ze strany pod obojí, zejména Rokycanu, faráře u Matky Boží před Týnem, dosadil na jeho místo mistra Jana ze Soběslavi (r. 1437).

V čase tom zanášeli se veškeří mistři, zvlášť fakulty theologické a artistické, mnohem více hádkami o náhledy náboženské nežli vědou, jíž se byl snad z počátku každý věnoval. Za tou příčinou žádný z mistrů té doby nevynikl v kterékolivěk vědě přísnější, a jakž by mohl, když každý z nich pustiv mimo sebe předmět, kterému byl vyučoval, zúčastňoval se všelikých schůzí často odbývaných po mnohá leta ve veliké síni koleje Karlovy, v níž se s Tábority před i po válce Husitské o různé, mnohdy nespořádané náhledy své hádal.

Od roku 1430 až do roku 1440 bylo jen pět studentů povýšeno na bakalářství, počet mistrů tak se ztenčil, že se už od prvního roku války Husitské pouze jednou za rok volil děkan, vyjma r. 1439, v němž dle starého zvyku a pravidla volba se konala každý semestr.²⁾ Z těchto příčin nepřipomíná se Jan ze Soběslavi, který v čase tom nepochybně zabočil docela ke straně pod jednou, začež mu snad "Papoušek" přezdíváno, až teprv r. 1443, v kterémž dne 28. ledna, jelikož toho času arcibiskupa-kancléře nebylo, předsedal zkouškám na mistrovství co vicekancléř. Roku příštího zkoušel sám na bakalářství.³⁾ Času tohovystoupil Papoušek rozhodně proti straně pod obojí přidržuje se kapitoly⁴⁾, avšak už roku 1448 musil k rozkazu krále Jiřího z Poděbrad faru Týnskou zpět povolanému Rokycanovi, jemuž na to moc arcibiskupská dána byla, postoupiti.⁵⁾
Kam se Papoušek z Prahy odebral, není známo, neboť teprv k roku 1455 činí se opět o něm zmínka, jakožto o proboštu Litoměřickém s dodatkem, že byl prvé professorem filosofie, mathematiky a theologie na universitě Pražské.⁶⁾

1) Tomek v děj. univ. Praž., str. 287.
2) Tomek Geschichte der Prager Univ., str. 132
3) Monum. h. univ. Prag. I. a II. díl.
4) Scriptores rerum bohemicarum str. 140 (II. díl) zaznameli o tom: "téhož léta k biskupu Míšeňskému do Stolby; a pravili, kterak biskup nechtěl jich k svěcení připustiti, jediné leč se prvé odpřísáhnú přijímanie pod obojí spuosobu. A oni raději odepřeli svěcenie vzieti, nežliby to učinili ku potupě pravdy Kristovy a k hanbě tohoto králostvie. Ale to všecko přišlo z návodu kapitoly Přažské a mistra Papúška, kteřížto listy psali, aby biskup žádným obyčejem toho nečinil."
5) Script. rer. boh. str. 154 (II. díl) píší při tom :" ...A mistr Papúšek, farář od matky boží z Týna, kterýž od legata byl rozhřešenie přijal, že i pod dvojí i pod jednú spuosobú podával, a Němci i protivníci opět z koleji pryč jidechu ..."
6) Wokaun Ritter von Wokaunius: Chronologisches Verzeichniss der berühmtesten Männer Böhmens ...