K a m e n n ý   M o s t

50°14´26´´N; 14°11´34´´E; 250 m n.m.

Kamenmost; osada z 11. století při skutečném kamenném mostu přes Knovízský potok. Roku 1088 ji daroval Vratislav II. kapitule vyšehradské; r. 1444 ve vlastnictví Bartoše Ptáka, který na čas držel i Dřínov; byl primátorem slánským. V 16. století majetkem Hrobčických z Hrobčic; 1620  zabrán a prodán Adamovi z Valdštejna.

Na mapách je označen pomístním názvem U kamene. Nachází na konci staré úvozové cesty 250° západně asi 1 km od obce, na místě s širokým rozhledem, u kóty 250 m.n.m. Původně stával přímo na této kótě, ale překážel při nivelaci, proto byl přemístěn. Zploštělý hranol z hrubozrnného pískovce až slepence o hmotnosti asi 0,8 t, je nad zemí vysoký 77 cm, širší strana 67 cm u základny a 50 cm nejvýše, šířka dole 30 cm a nejvýše 20 cm.

Má značně zvětralý povrch. Na širší severozápadní straně (Az 306°) je dobře patrná rytina latinského kříže na podstavci, provedená v negativním reliéfu. Rýha je široká 4 cm a do hloubky 2 cm. Podstavec kříže má rozměry dole 28 cm, nahoře 23 cm, vysoký je 12 cm.
Vodorovné rameno je ve výšce 21 cm nad podstavcem, široké 23 cm. Svislé rameno pokračuje až na vrchol kamene 30 cm, kde je patrná prohlubeň (snad od zasazeného kříže).

Nachází se v blízkosti pravěkého sídliště s nálezy volutové keramiky, kamenných a kostěných nástrojů. Při úpravě vjezdu na pole roku 1896 byly náhodně odkryty dvě lidské kostry, z nichž jedna měla údajně zasahovat až pod samotný kámen. Než mohl V. Schmidt provést průzkum, místní občané, prý z pověrčivosti, odkrytý hrob zničili a úlomky kostí rozházeli na pole. U koster měl být nalezen také kousek železa, což by mohlo datovat umístění kamene do doby historické. Bohužel se tento důležitý nález také nedochoval. Někteří badatelé jsou názoru, že se zde jedná o označení hrobu jakýchsi vyděděnců, kteří se pohřbívali mimo obec, a tedy skutečný křížový kámen.
Jaká pověrčivost je zde míněna? Strach z mrtvých? Obyvatelé by museli mít povědomost o tom, kdo je tu pohřben, proto by asi nešlo o příliš starý hrob a tudíž ani ne o příliš starý kámen. Ale podle místní tradice zde stával od nepaměti. Jesli-že šlo o nějaký strach právě z těchto zemřelých, proč byli nejprve normálně pohřbeni. Je vůbec možné, aby se na konci minulého století obyvatelé vsi zachovali takovýmto způsobem k lidským ostatkům, ať již věděli čí jsou nebo ne? Kámen stával na nejvyšším místě, sem by asi nebyli nikdy pohřbeni vyděděnci. Vjezd na pole z úvozové cesty je mimo kótu, kde tedy tento hrob byl, byl jediný, nebo se tu nachází ještě něco jiného? Podle mého názoru jde spíše o hraniční kámen mezi pozemky dvou (tří) rodů, nebo milník ...

V okolí jsme narazili na další zajímavé kameny, a to přímo v úvozu, ale zda sem byly jen svezeny z pole, nebo úmyslně umístěny nevíme. Jsou po celé délce úvozu, podobně jako kameny v Ledcích.
Toto je největší z nich, další kus leží v poli ve směru severozápadním ve vzdálenosti asi 300 m.