H o r o m ě ř i c e   u   P r a h y

50°08´03´´N; 14°21´00´´E; 315 m n.m.

Ves zmiňována r. 1273; v držení strahovského kláštera; po husitské revoluci zabavena Pražany, poté několikrát zastavena a znovu vykoupena; od roku 1598 v majetku téhož kláštera až do roku 1945; obytná budova hospodářského dvora přestavěna v 18. století na barokní zámeček; rodiště botanika B. Roezla. V okolí četné archeologické nálezy; dokonce období starší doby kamenné; v r. 1928 nález bronzového pokladu pod balvanem v Kozích hřbetech; nedávno objeveny tři rondely neolitické kultury s vypíchanou keramikou s množstvím střepů a zvířecích kostí; pohřebiště (27 žárových hrobů); obdélníková stavba 8x12 m s apsidální závěrou na východní straně (4000-2500 př.n.l.); pohřebiště mladší kultury unětické (1800-1500 př.n.l.); velice zajímavá lokalita!

Kámen se nachází asi 100 metrů za posledními domy v ulici Ke skalce. Přijíždíte-li silnicí od Prahy, je kámen dobře vidět po pravé straně pod osamocenou lípou.

Kámen byl před lety rozlomený na kusy, je zdařile opraven a opatřen ochrannou ohrádkou.
Z umístěné tabulky čteme, že se jedná o menhir z doby Keltů asi 300 let př. Kr., sloužícímu snad ke kalendářním pozorováním.
Je to sice odvážné a ničím nepodložené tvrzení, ale to nic neubírá na chválihodnosti tohoto počinu.
Za zpravení kamene a ochranu iniciátorům děkujeme!

Domníváme se, že štíhlý a opracováný pískovcový hranol je milník umístěný na staré cestě do Roztok a Levý Hradec.
Je umístěn pod z tohoto směru jen mírně vyvýšenou Skalkou, nikoliv na nejvyšším místě s možností obzorového výhledu.
Podle některých zpráv byl tento kámen ještě do počátku 20. století o několik desítek centimetrů vyšší a na tomto, později uraženém konci, nesl reliéf obličeje.