Obec ležící poblíž Chomutova, vznikla snad již v jedenáctém století, zmiňuje se roku 1314. Patřila k chomutovskému panství do r. 1605, později až do r. 1848 k panství červenohrádeckému. Za třicetileté války byla zcela zpustošena, ale nezanikla. Charakter vsi zůstal trvale zemědělský. Po celou dobu, až do konce druhé světové války zde žilo téměř výhradně německé obyvatelstvo. To objasňuje místní název kamenů Generalsteine, pod kterým bývaly označeny i na mapách.
Byl zde odkryt čtvercový hrazený areál (z 5. stol př. Kr.) o rozměrech téměř 1 hektaru, v jehož severozápadním rohu býval velký zahloubený dům (6,5 x 7 m). V něm bylo nalezeno množství antických střepů, a zajímavá bronzová plastika ztvárňující snad kočkovitou šelmu, jež drží v tlamě beraní hlavu (vliv etruského umění). Jde zřejmě o ozdobu nádoby sloužící k obřadním účelům. Ve východním okraji byly nalezeny ještě dvě polozemnice, ale jiné stavby se již v celém prostoru nenalezly. V obou domech byla nalezena kovářská struska, což svědčí pro výrobní činnost, zatím co chybí nálezy hospodářské činnosti, jež by se daly předpokládat v běžném dvorci. Účel stavby není tedy přesně určen. Dle nálezů lze soudit, že zde pobývaly osoby význačného postavení.
Vypravili jsme se do Droužkovic podívat alespoň na místo, kde tyto dva (původně snad tři) kameny Generalsteine stály. Byly zasazeny v okraji úvozové cesty (zde musím použít zpráv již dříve zveřejněných) poblíž rozvětvení polních cest, asi v polovině cesty mezi Droužkovicemi a Chomutovem. Byly tvořeny hrubozrnným rezavě hnědým permským pískovcem, jež pochází z místa kolem 25 km vzdáleném. Jejich výška byla 103 cm a 90 cm. Oba kameny dohromady vážili asi 300 kg. Byly umístěny v přibližně severojižním směru, v patě od sebe ve vzdálenosti 64 cm, a horní konce 115 cm.
Na snímku Jana Pohrybného z turistického průvodce Tajemné menhiry v Čechách z roku 1995, je vidět malebné zátiší s poklidnou hladinou rybníka. Ten je v současnosti zavážen a likvidován v rámci rekultivace.
Necitelný podpis nejen na přírodě, což není na Chomutovsku nic neobvyklého, ale také na této památce. Generálským kamenům nepomohla ani tradice, ani místní pověst, která se k nim vázala (podle ní jde o náhrobky tří generálů), ani občané, kteří snad mohou být tímto skutkem zklamáni. Podle dohadu překážely Generalsteine při rekultivaci a skončily na skládce odpadu v Tušimicích.
Bližší informace se nám již nepodařilo zjistit.
Kameny stávaly na místě nijak vyvýšeném, ale směrem k jihovýchodu, pohledem přes kostel ve vsi, je dobře vidět výběžek Džbánu s Rovinou, kde se nacházejí kounovské kamenné řady.