|
|
 |
DÍL 17.
Helena celá ustaraná se sešla u zahradního stolku
se Sofií, která se bohužel telefonátem se svým psychiatrem nedostala
ze své paranoidní nenávistné nálady, a tak to odnese někdo na oslavě...
Helena: "Mám psychický pocit, že s Frankem něco je." |
Helena: "Nechci být paranoidní, ale něco mi nehraje." |
Sofie:
"Ty nevěříš svým pocitům?"
Helena: "Asi jim nechci věřit. Spikly
se a mlčí. A mě to štve."
Sofie: "Všechny to vědí, jen ty ne."
Helena: "Cože?"
Sofie: "Frank má poměr."
Helena: "To není pravda! Kdo ti to
řekl? "
Sofie: "Nebudu šířit klepy."
Helena: "Sofie, prosím..."
Sofie: "Už jsem řekla dost... Je to
zkrátka brunetka. Teď hned se s tím vypořádej."
Helena: "Je zde polovina brunetek!"
Sofie: "Zjisti to, běž za ní a vypořádej
se se svou zlobou!"
Helena je na dně. Uklidňuje se v kuchyni...
 |
Helena: "Ty prevíte!" |
Komu se může svěřit?
Matka...
Matka: "Proč mě sem vedeš?" |
Helena: "Spousta lidí si povídá..."
Matka: "Proč kouříš? To nestrpím." |
Helena:
"Ty jsi otravná."
Matka: "Je to nezdravé. Tohle taky."
(o skleničce v helenině ruce) "Už jsi vypila dost."
Helena: "Já vím."
Matka: "Co se děje?"
Helena: "Frank někoho má a já to nesnesu."
Matka: "Mužům se rychle omrzíš. Nevydrží
důvěrný vztah. Je to náročné. Sdílené štěstí je učiněný zázrak. Jestli
ho miluješ, neuzavírej se. Odhodlej se vydržet, my to tak udělali.
Přivřeli jsme oko. Šlo to. Chceš zůstat sama? Není to snadné. Všechny
ty krásné, mladé, nadané ženy... Riskneš to?"
Helena: "Už mu nevěřím. Nestrpím to.
Nemůžu to skrývat, na to jsem už moc stará. Ani nechci. Musím čelit
pravdě."
Matka: "Vy jste si pokazily život
víc než my. Budeš litovat. Udělej kompromis, měj pochopení. I s tvým
otcem byl kříž, ale mě matka poradila. ať toho nedbám, že muži už jsou
takoví."
Helena (brečí): "Mám tě moc ráda.
Ráda bych to tak udělala, ale nemůžu."
A Sofie dál kuje své pikle a zaplétá další osoby...
Sofie: "Co říkáš Frankovi? Helenině manželovi." |
Martina: "Sympaťák. Proč?"
Sofie: "Přitažlivý, viď?" |
Martina:
"Docela. Je nejlepší přítel mého otce."
Sofie: "Je šarmantní, přitažlivý..."
Martina: "To je..."
Sofie: "Připadá ti sexy?"
Martina: "Ty jsi posedlá. Je sexy."
Sofie: "Je, viď? Máš ráda starší muže?
Jsi na rozpacích."
Martina: "Nejsem."
Sofie: "Jsi. Proč?"
Martina: "Mám je ráda. Je to poznat?"
Sofie: "Je to vidět."
Martina: "Jak tě to napadlo?"
Sofie: "Jen tak. Jsem na starší."
Martina: "Máš jen starší partnery?"
Sofie: "Většinou."
Martina: "Já taky."
Sofie: "Pohoda, viď?"
Martina: "To tedy!"
Frankova údajná nevěra zamíchává rodinnou situací.
17-ti letá Lydie je totiž pouze Frankova dcera, Helena je její nevlastní
matka...
Helena: "Má milá, víš..." |
Helena: "O svatbě ti bylo devět."
Lydie: "Vím." |
Helena:
"Mám tě ráda jako vlastní."
Lydie: "A já tebe jako mámu."
Helena: "Pořád tě mám ráda. Ať se
stane cokoli. Pořád tě budu mít ráda."
Lydie: "Co to má znamenat?"
|
|
|
